Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Rusko-čínské vztahy na poli energetiky

27. 11. 2018
12:55

Po anexi Krymu v roce 2014 a pozdějším vypuknutí války na východní Ukrajině došlo ze strany Západu k uvalení sankcí na konkrétní služby a osoby. Ruku v ruce s uvalením sankcí se opět rozvinula debata o závislosti zemí východní a střední Evropy na dovozu zemního plynu a ropy z Ruska.  Tento problém se týká zejména Ukrajiny, Pobaltí a Ruska (sféra vlivu Ruska). Rusko se poté začalo pomalu obracet na Čínu, jejímž je významným obchodním partnerem – zejména v oblasti zbrojního průmyslu (v oblasti vojenství dochází k čím dál užší spolupráci např. ve formě společných cvičení – v poslední době Vostok 2018). Rusko a Čína v poslední době vystupují jako rovnocenní partneři a stylizují se do role protiváhy k EU a Spojeným státům. Čína za sebou má také poměrně dlouhé období přestřelek se Spojenými státy, které jí vyhlásily obchodní válku a uvalily cla na některé jimi importované výrobky. Situace ohledně Smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního dosahu zůstává také neuspokojivá, a proto je logické, že se Čína stále více orientuje na Rusko.  Jak vypadají vztahy obou zemí v oblasti energetiky?

# plyn
# elektřina
# politika
# strategie
Rusko-čínské vztahy na poli energetiky

Období před rokem 2014

Od nástupu Vladimira Putina do prezidentského úřadu v roce 2000 došlo k výrazné proměně rusko-čínských vztahů. V roce 2001 byla podepsána dohoda o přátelském sousedství těchto dvou zemí. V následujících letech byly ke spokojenosti obou stran vyřešeny územní spory. Ačkoliv se partnerství posilovalo, vztahy v oblasti energetiky nebyly zpočátku tak intenzivní. V roce 2003 byla podepsána dohoda o projektu ropovodu ESPO, jež byl (kromě železnice) prvním projektem v oblasti vývozu ropy a zemního plynu do Číny.

 

Zelenou čarou je naznačena první fáze projektu ESPO. Druhá fáze vedoucí ze Skovorodina přes Chabarovsk do Kozmina, odkud se má ropa přepravovat do Japonska, Jižní Koreje a Číny pomocí tankerů. Druhá větev projektu ESPO vede ze Skovorodina do čínského Daqingu. Zdroj: https://www.domain-b.com/industry/oil_gas/20100830_pipeline.html

 

Důležitým milníkem byl v rusko-čínských energetických vztazích rok 2004, kdy byl mezi společnostmi Rosněfť a CNPC podepsán kontrakt ohledně dodávky 45,4 milionů tun ropy.(1) Ještě užší spolupráci zajistila v roce 2006 návštěva Vladimira Putina Číně. Hlavy států při této příležitosti podepsaly dohodu o komplexní spolupráci v energetické oblasti. V roce 2009 byl podepsán další kontrakt ohledně dodávek uhlí a elektřiny a ohledně dodávky 15 milionů tun ropy ročně do roku 2030. V roce 2013 byl tento kontrakt rozšířen o dalších 15 milionů tun ropy ročně po dobu 25 let (1).

Obecně lze k ekonomickým vztahům v období před rokem 2014 říct, že měly vzestupnou tendenci ve všech oblastech exportu i importu, a to z obou stran.

Období po roce 2014

Jak již bylo zmíněno v úvodu, po roce 2014 (přesněji na jaře) došlo k výrazné proměně mezinárodních vztahů a k uvalení sankcí ze strany západních zemí na ruské společnosti a významné osoby.  Rusko se z hlediska své ekonomické situace obrátilo k Číně, kde hledalo ekonomického partnera, který bude protiváhou EU a v podstatě nahradí ztrátu způsobenou sankcemi.

V květnu 2014 (po několika vzájemných návštěvách hlav států) byly podepsány významné kontrakty. CNPC také získala 20 % podíl v projektu Yamal LNG (2). CNPC a Gazprom uzavřely dlouho očekávaný kontrakt na 38 miliard kubických metrů zemního plynu na dalších 20 let. Bohužel pro Rusko cena za tento plyn nebyla taková, jakou očekávalo (2). Z hlediska ceny jde o to, že Rusko by chtělo stejnou cenu za plyn, za jakou ho exportuje na Západ.  V říjnu 2014 byl také podepsán kontrakt na dodávku uhlí z Ruska

 

Návrh sítě plynovodů z roku 2014. Modře je vyznačen plynovod Altaj, zelenou přerušovanou čarou je vyznačen navrhovaný plynovod, který se napojí na plynovod Síla Sibiře( červená přerušovaná čára). Zdroj: https://www.thechinastory.org/yearbooks/yearbook-2014/chapter-2-whose-shared-destiny/russia-china-pipeline/

 

Dalším (v popisku obrázku výše) projektem je plynovod Altaj, který má transportovat plyn ze západosibiřských nalezišť do severní Číny. Kapacitně by se mělo jednat o 30 miliard kubických metrů po dalších 30 let (3). Tento plynovod má ovšem ještě jeden, pro Čínu velmi důležitý rozměr. Pakliže plynovod bude z ruské strany končit těsně za hranicí, bude z čínské strany potřeba vybudovat doplňující infrastrukturu a také by to znamenalo snížení dodávek plynu z Turkmenistánu, který je ale na čínském odběru závislý.

Dalším problémem, který je spojený s plynovodem Altaj je cena plynu (která byla již zmíněna výše). Vzhledem k tomu, že plyn pochází z poloostrova Yamal, očekává se, že Gazprom bude požadovat stejnou částku, jako požaduje po svých evropských zákaznících. To se ovšem nelíbí Číně, která si chce logicky vyjednat cenu nižší.

Dalším, řekněme, významným geopolitickým aspektem plynovodu Altaj je závislost Číny na dodávkách LNG ze Spojených států. Z důvodů zmíněných v úvodu tohoto článku je logické, že se Čína bude snažit diverzifikovat své zdroje ropy a zejména plynu. Ačkoliv by se mohlo zdát, že čínské investice a kontrakty s ruskými energetickými společnosti jsou pro Rusko i Čínu výhodné, není tomu po detailnějším prozkoumání situace tak. Pro Rusko jsou velmi nevýhodná jednání o cenách. Gazprom a Rosněfť by chtěly, ale CNPC platila za zemní plyn a ropu stejné částky, jako evropští zákazníci. Zároveň je Rusko v nezáviděníhodné geopolitické situaci. Podle některých může dojít k postupnému obsazování východní Sibiře Čínou (4). Čína, která má možnost importovat plyn z USA nebo Turkmenistánu, je v tomto ohledu ve výhodné situaci. Zároveň však každým rokem zvyšuje dovoz a závislost na ruských surovinách. To lze vidět na projektech (výše zmíněné Síla Sibiře, ESPO, Altaj), které obě země rozvíjejí. Dá se předpokládat, že vztahy obou zemí v oblasti energetiky se dále budou prohlubovat a neotřesou jimi ani poslední události v Kerčském průlivu.


Zdroje

  1. https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2016/08/Energy-Relations-between-Russia-and-China-Playing-Chess-with-the-Dragon-WPM-67.pdf
  2. https://www.aa.com.tr/en/energy/analysis/russia-china-energy-relations-in-the-post-crimea-period/16054
  3. https://oilprice.com/Energy/Energy-General/The-Altay-Pipeline-A-Geopolitical-Game-Changer.html
  4. https://www.nytimes.com/roomfordebate/2014/07/03/where-do-borders-need-to-be-redrawn/why-china-will-reclaim-siberia

Více informací zde.

Drama Brexitu vrcholí

19.03.2019 - 19.03.2019
Cafe Louvre, Národní třída 22, Praha
Jaký bude osud osud občanů EU žijících ve Velké Británii i Britů na kontinentu? Jaký bude osud vzájemného obchodu a spolupráce?

Seminář EGU: II. SPOLEHLIVOST A BEZPEČNOST PROVOZU ELEKTRO-SOUSTAV. Decentralizace. Adekvátnost. Vyváženost. Flexibilita. Akumulace. Kybernetická bezpečnost

20.03.2019 - 20.03.2019
Zasedací místnost, EGÚ Praha Engineering, a.s., Podnikatelská 539, Praha 9 - Běchovice
Seminární cyklus

Moderní energetika pro domácnosti a firmy: soběstačnost, akumulace a další chytrá řešení

21.03.2019 - 21.03.2019
Kongresové centrum, Sál A, Výstaviště Brno, v rámci veletrhu AMPER
Odborná konference představí v rámci tří bloků nejnovější trendy z oblasti moderních řešení v energetice, inspirující příklady dobré praxe pro pohodlné bydlení i zvýšení konkurenceschopnosti firem.

související články

The Netherlands reinterpreting its role in the energy industry

26. 02. 2019
11:00

Přečtěte si důvody odklonu Nizozemí od plynu ve článku "The Netherlands – reinterpreting its role in the energy industry".

# plyn
# bezpečnost
# politika
# strategie
# investice

Role Ruska jako exportéra jaderných technologií

18. 02. 2019
11:10

Článek pojednávající o roli exportu jaderných technologií v ruské politice. Článek v anglickém jazyce.

# jádro
# technologie
# politika

Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část šestá – poslední: Vyhodnocení rozdílů mezi oběma státy

16. 01. 2019
10:00

Více, než samotné přírodní a geografické podmínky, formuje politické strategie jednotlivých států vždy jejich politický systém,…

# politika
# OZE

Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část pátá: Politické aspekty

08. 01. 2019
10:00

V Německu byl směr zelené energetiky určován už od 80. let, výrazným podnětem byla pak havárie v jaderné elektrárně Černobyl.…

# politika
# OZE

Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část čtvrtá: Přírodní podmínky regionů a skutečné využití OZE

02. 01. 2019
10:00

Geograficky jsou si oba sousedící státy svojí podobou blízké. Německo i Polsko patří k největším státům střední Evropy, jejíž…

# politika
# OZE

Komoditní data

19.03.2019
€/MWh okte
Base
44.8275
31.1481 %
Peak
48.2433
18 %
Offpeak
41.4117
50.7112 %
19.03.2019
€/MWh elix
Base
41.9212
36.8652 %
Peak
44.4858
27.9953 %
Offpeak
39.3567
48.497 %
18.03.2019
€/MWh ote
Base
35.8304
349.825 %
Peak
36.9783
1061.32 %
Offpeak
34.6825
172.091 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

62497
Počet publikovaných novinek
1303
Počet publikovaných akcí
303
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika