Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Jaké jsou výhody a nevýhody biopaliv?

06. 06. 2019
09:00
ENERGY-HUB Lenka Hanáková

Biopaliva se v České republice využívají řadu let. Vyráběla se již před 40 lety, ale postupně se začaly objevovat negativní důsledky při jejich výrobě a společnost se rozdělila na dvě skupiny. Jedni tvrdí, že biopaliva jsou pro naši Zemi prospěšná, jelikož snižují emise CO2 a jsou mnohem více ekologická, druzí poukazují na negativní vlivy, které jsou s jejich výrobou spojené, a které podle nich mnohdy převyšují jejich výhody. K tomu, abychom mohli posoudit všechny tyto výhody a nevýhody, potřebujeme nejdříve znát základní informace.

# paliva
# OZE biomasa
# technologie
# ceny
# doprava
# zemědělství
# životní prostředí
Jaké jsou výhody a nevýhody biopaliv?

Biopaliva jsou paliva vyrobená na bázi obnovitelných zdrojů energie ze surovin rostlinného či živočišného původu. Mezi suroviny rostlinného původu patří například obilí, olejniny, řepka olejka, cukrová třtina, brambory a v USA především kukuřice.  Na výrobu biopaliv druhé generace se využívá odpad například ze dřevozpracujícího či lesního průmyslu.

Nyní používáme především biopaliva první generace, která se vyrábějí z rostlinných či živočišných produktů. Nejpoužívanější z nich je bionafta vyráběná hlavně z řepkového oleje. Biolíh se vyrábí z cukrové řepy nebo z obilnin a přimíchává se do benzínové směsi Natural, kde může nahradit aditivum, jehož součástí je metylalkohol z fosilních zdrojů. Zatím málo rozšířeným biopalivem je bioplyn, u kterého se ale v budoucnosti počítá s výstavbou nových bioplynových stanic a jeho rozšířením.

Vyvíjejí se také biopaliva druhé generace, která by měla snížit obsah kyslíku, a především nenasycených uhlovodíků, které způsobují mastný vznik polymerních usazenin v palivových systémech vozidel a mohou zanést filtr a vstřikovací trysky. Na výrobu těchto biopaliv se místo živočišné či rostlinné složky využívá odpad. Například sláma, seno, či řepkové zbytky, lesní odpad, těžební biomasa či biologický odpad z domácností. Oproti první generaci mají tyto biopaliva lepší kvalitu a vyšší obsaženou energii. Technologický proces je ovšem složitější a konverzní objem je obvykle 5 tun biomasy na 1 litr biopaliva. Nyní se požívá například bioetanol, který se vyrábí z biologického odpadu ve specifických plynových stanicích a anaerobních čistírnách vod.

Evropská unie v roce minulém roce uvedla směrnici, ve které počítá s využitím biopaliv druhé generace. Podle ní by po roce 2022 mělo klasické palivo obsahovat minimálně 0,2 % biopaliva z odpadu. Po roce 2025 minimálně 1 % a po roce 2030 minimálně 3,5 %.

V květnu tohoto roku předvedla v Praze společnost UNIPETROL jízdu vozidel spalujících palivo vyrobené z dřevní štěpky. Toto palivo by se mohlo používat jak k přimíchávání do směsi, tak i jako čisté biopalivo do vozidel se vznětovým motorem. Na trhu by se mohlo objevit do 8 let. Cílem společnosti je získat palivo s cenou 0,8 euro za litr (přibližně 20,7 Kč). (1)

Je zde také vidina biopaliv třetí generace vyrobených z řas, které dokáží absorbovat oxid uhličitý a zároveň produkovat obnovitelnou energii.   

Teď již ale k výhodám současných biopaliv. Biopaliva produkují menší množství emisí CO2 Dalším významným faktorem je snížení závislosti států na dovozu ropy. Do EU se dováží až 80 % ropy, a to státy činí závislými na dodavatelích.

Biopaliva také umožňují zužitkovat bioodpad. Biopalivo je taky lépe biologicky odbouratelné. Jedním kilometrem jízdy vozidlem, které jede na biopalivo první generace se ušetří 20 % – 50 % fosilní energie a emisí. S biopalivem druhé generace dokonce až 80 %. (2)  Při využití vhodných surovin a technologických postupů můžeme snížit emise skleníkových plynů.

Procesem výroby se zvýší počet pracovních sil a přispíváme tím také k rozvoji venkova. Díky dotacím z Evropské unie a nižší spotřební dani od státu je cena těchto paliv nižší. V neposlední řadě neobsahují síru, polyaromatické látky a halogeny, které znečišťují planetu.

Naopak co se týče nevýhod biopaliv, musíme zmínit například jejich velmi náročnou výrobu a technologie, které při ní produkují nemalé množství CO2. Díky rostoucí poptávce po surovinách, z kterých se vyrábějí, dochází ke kácení zalesněných ploch či přeměně savan (především v Brazílii) na ornou půdu, čímž se snižuje schopnost pohlcovat CO2. Les či prales totiž pohlcuje mnohonásobně více CO2 než pole s cukrovou třtinou nebo sójou. Navíc nezoraná půda obsahuje velké množství uhlíku, který se za běžných podmínek uvolňuje postupně. Když tuto půdu zoráme, tak ale dojde k jednorázovému uvolnění.

Díky dotacím z Evropské unie je pro zemědělce výhodnější využít půdy pro pěstování těchto plodin. Dochází tak například k přebytku řepky či kukuřice a k úbytku jiných plodin, které se k nám musí poté dovážet, což vede k jejich zdražení. Půda je vyčerpaná, ztrácí se biologická rozmanitost a objevují půdní škůdci. Zvyšuje se spotřeba dusíkatých hnojiv, které produkují emise sloučenin dusíku a důsledkem toho je paradoxně zvýšená produkce skleníkových plynů. Navíc se při pěstování používají chemikálie, které jsou zdraví škodlivé a při produkci biopaliva se spotřebuje víc energie, než se vyprodukuje. Výrobní cena biopaliv je vysoká a jelikož stát musí snižovat spotřební daň na toto palivo, je to pro něj nevýhodné. Navíc je zde počáteční investice do výroby.

Jak již bylo zmíněno, bionafta uvolňuje organické sloučeniny, které zanášejí palivový filtr či vstřikovací trysky. Pokud k tomuto dojde, řidič musí navštívit autoservis, vyměnit palivo a vyčistit palivové cesty.  U vysokoprocentních směsí je nutnost úpravy motorů. Navíc je výkon cca o 5 % nižší a biopaliva nejsou určena k dlouhodobému skladování. Pokud je tedy někdo sváteční řidič a vozidlo nepoužívá alespoň jednou měsíčně, měl by tankovat čistou naftu či čistý benzín. Na biopalivech se také negativně projevu kolísání teplot, působení světla či kontakt s vyšší vlhkostí. Nemůžeme opominout také množství vody, které se při výrobním procesu spotřebuje. Na 1 litr biopaliva se spotřebuje až 2500 litru vody. (3)

Biopaliva jsou dobrým způsobem, jak snížit spotřebu ropy, která patří mezi neobnovitelné a vyčerpatelné zdroje, a také pokusem o snížení emisí. Je zde ovšem stále mnoho aspektů, které je třeba vyřešit. Řešením by mohla být biopaliva druhé či třetí generace. Ale i u nich musíme počítat s tím, že se především na začátku objeví problémy. Uvidíme, zda se tyto problémy podaří vyřešit a biopaliva pomohou v boji o záchranu naší planety.

Letní škola ochrany klimatu, soběstačnosti a udržitelnosti 2019

23.08.2019 18:00 - 28.08.2019 13:00
Centrum Veronica, Hostětín
Budeme diskutovat o nových významných fenoménech skrytých za zkratkami a hesly FFF, XR, stav klimatické nouze, setkáte se se zajímavými osobnostmi, které vám rozhodně mají co říct.

Green Way Day 2019

09.09.2019
Restaurace Folklore Garden, Na Zlíchově 18, Praha 5 Hlubočepy
3. ročník nové formy setkávání a vzdělávání odborníků v oblasti úspor energie a technických zařízení budov. V rámci odborného programu se představí významné společnosti z oboru HVAC, po skončení prezentací následuje večerní program s občerstvením a živou hudbou.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie - otázky a odpovědi

10.09.2019 10:00 - 16:00
Konferenční centrum ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha 1
V oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů má EU nový cíl a to zvýšit jejich podíl na 32% do roku 2030. Pro Českou republiku to znamená stanovit, které obnovitelné zdroje bude a jakým způsobem podporovat.

související články

Uhlí ani plyn vylepšit nejdou, jaderné palivo se zdokonaluje neustále

25. 08. 2019
00:30
tzbinfo

Jen za poslední rok to podle titulků v novinách vypadá, že české jaderné elektrárny mění palivo jako ponožky: Temelín zavezl modifikované ruské palivo řady TVSA-T. Temelín testuje alternativní palivo LTA. Dukovany přejdou na modernizované palivo PK3…

# jádro
# paliva
# uhlí
# plyn
# technologie

Uhlí ani plyn vylepšit nejdou, jaderné palivo se zdokonaluje neustále

25. 08. 2019
00:30
tzbinfo

Jen za poslední rok to podle titulků v novinách vypadá, že české jaderné elektrárny mění palivo jako ponožky: Temelín zavezl…

# jádro
# paliva
# uhlí
# plyn
# technologie

Velkokapacitní baterie se v tuzemsku prosazují. Chybějící legislativě navzdory

25. 08. 2019
00:30
tzbinfo

Přestože stávající legislativa s pojmem akumulace energie nepracuje a ani v její chystané novele MPO její širší využití pro…

# technologie
# legislativa
# infrastruktura
# strategie
# AKU-BAT

Odpadková revoluce. Kdo nebude třídit, zaplatí o dost víc než dnes

25. 08. 2019
00:30
iDnes.cz

Ministerstvo životního prostředí dopsalo dlouho očekávaný zákon o odpadech. Mezi chystané novinky patří dražší popelnice, kamery…

# odpady
# legislativa
# strategie
# životní prostředí

Bude se zdražovat elektřina a plyn?

24. 08. 2019
01:29
tzbinfo

Na tuto přímou otázku zbývá jen jediná odpověď, ano bude. Otázkou je, kdy. Nejprve se podívejme, jaké jsou důvody ke zdražení…

# plyn
# elektřina
# ceny
# trhy

Komoditní data

25.08.2019
€/MWh okte
Base
30.4904
-3.79043 %
Peak
29.6833
-6.55824 %
Offpeak
31.2975
-1.00949 %
25.08.2019
€/MWh elix
Base
25.3225
-7.84558 %
Peak
24.5267
-7.79449 %
Offpeak
26.1183
-7.8935 %
24.08.2019
€/MWh ote
Base
41.7313
-6.99348 %
Peak
38.72
-17.6141 %
Offpeak
44.7425
4.68531 %

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

45054
Počet publikovaných novinek
1488
Počet publikovaných akcí
379
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika