Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Stane se biometan palivem budoucnosti?

09. 09. 2020
15:00
Barbora Sirová

Decentralizace, akumulace, Smard Grid, udržitelnost. Energetická revoluce prostupuje celým Západem. Česko má velký potenciál obnovitelných zdrojů, využívá je ale málo. Jednou z možností je i výroba biometanu z rozložitelného odpadu. Co stojí v cestě dekarbonizace ČR? Na to se podíváme právě na příkladu bioplynových stanic.

Stane se biometan palivem budoucnosti?

ABSTRACT: Decentralization, accumulation, Smart Grid, sustainability – the energy revolution is running troughout the West. The CZ has great potential for renewable resources, but uses them little. One option is the production of biomethane from biodegradable waste. 


PO VZORU RAPOTÍNA I DO DALŠÍCH MĚST

Rapotínská stanice investiční společnosti Energy financial group (EFG) vyrábí jako jediná v ČR biometan z biologicky rozložitelných odpadů (BRO), tedy tzv. zelený plyn s parametry zemního plynu, jehož produkce zanechává neutrální uhlíkovou stopu. BRO a BRKO zpracovává nejdříve na bioplyn a jeho následným upgradingem na biometan, který může být spotřebován v plynovém kotli kdekoliv nejen v Česku, ale v celé Evropě, a jako BioCNG v dopravě. Biometan lze přitom využít ve všech běžných zařízeních na zemní plyn bez nutnosti úprav a podle Komory obnovitelných zdrojů energie má do roku 2030 nahradit zemní plyn až ve čtvrtině českých domácností.

Právě takové menší obnovitelné energetické zdroje by vzhledem k jejich velkému zastoupení v ČR měly postupně vyrábět větší podíl české energie a suplovat tak stávající dodávky plynu ze zahraničí. Důvody jsou nasnadě: Moderní zdroje, využívající energii vody, větru, slunečního záření nebo biomasy a odpadů, mají pomoci v současném odchodu Česka od uhlí. Zatím jsou sice uhelné elektrárny spolu s jadernými reaktory v Temelíně a Dukovanech základem tuzemské energetiky a teplárenství, ale do budoucna by měly ustupovat právě obnovitelným zdrojům. Nevýhody závislosti na fosilních zdrojích teď navíc zvýraznily i dopady koronavirové pandemie na globální ekonomiku, přičemž biometan má stejné vlastnosti jako zemní plyn z Ruska či odjinud, a může ho tedy nahradit. 
 

POTENCIÁL „OBNOVITELNÉHO“ ZEMNÍHO PLYNU

V Rapotíně využívají jako obnovitelný zdroj například prošlé potraviny z obchodních řetězců, gastronomických provozoven nebo odpadní biomasu. To vše navíc umí zpracovat včetně obalů. Certifikovaná stanice na výrobu biomasy a biopaliv takto ročně využije 30 tisíc tun odpadu na energii až pro 2 tisíce domácností, nebo BioCNG až pro 3 tisíce automobilů s nájezdem 8 tis. km/rok. V rámci běžných biopaliv má BioCNG nejnižší emise skleníkových plynů a nejnižší spotřebu energie v celém svém životním cyklu – zejména, pokud je produkován z biologicky rozložitelných odpadů. Obrovská výhoda biometanu oproti jiným obnovitelným zdrojům pak spočívá v tom, že je možné jej vyrábět kontinuálně bez závislosti na počasí. Navíc má akumulační potenciál: Je možné jej uložit a skladovat.

Přechod k obnovitelným zdrojům nejspíše urychlí i Evropská komise, která vydělila částku 750 miliard eur na dosažení cíle uhlíkové neutrality evropských zemí do roku 2050. Ceny technologií v oboru zelené energetiky dlouhodobě klesají a zajímají stále více investorů. A do České republiky už přichází také trend inteligentních sítí neboli Smart Grids, které mají zajistit větší stabilitu nového energetického systému a umožnit běžným spotřebitelům využívat energii efektivněji.
 


 

DLOUHÁ CESTA K ZELENÉMU ČESKU

Jak již bylo řečeno, je téměř jisté, že menší zdroje zelené elektřiny sehrají v budoucím energetickém mixu Česka významnou roli. Přesto se ale potýkají se značným množstvím obtíží.

V případě biometanu České republice chybí odpovídající technické normy, vyhláška o požadavcích na kvalitu neodpovídá moderním technologickým možnostem jeho výroby a ani jeho podpora, ač v poslední době se stav zlepšuje, není a dlouhou dobu nebyla zcela dostatečná. Výsledkem je smutný fakt, že má Česká republika více jak trojnásobný nevyužitý potenciál výroby biometanu – zelené varianty zemního plynu, která by jej mohla zcela nahradit v dopravě a podílet se na dekarbonizaci českého energetického sektoru a plynárenství. Využitím maximálního potenciálu biometanu bychom byli v České republice schopni uspořit podle odhadů investiční skupiny EFG až 218 tisíc tun emisí CO2eq ročně.

Podnikatelé a společnosti ze sektoru obnovitelných zdrojů energie se tak nyní musí soustředit na dva společné cíle: Podněcovat vládní organizace k rychlejší, pružnější reakci na globální změny na energetických trzích a financování OZE projektů i bez nutnosti státní podpory. Růst OZE zcela bez dotací je zatím ve své počáteční fázi a bude významně záležet na budoucí tržní ceně elektrické energie.

Novela zákona o podporovaných zdrojích energie má ovšem také obsahovat pravidla pro budoucí podporu OZE a měla by pomoci s plněním jejich cílů do roku 2030, o kterém se také jedná v Zimním energetickém balíčku. Celoevropský cíl by mohl být nastaven až na 35% podíl OZE na spotřebované energii. Evropská komise přitom původně navrhovala 27% cíl. Zatím každopádně není jasné, jak vysoké budou národní cíle pro jednotlivé země a zda budou závazné.
 

BIOMETAN V CIRKULÁRNÍM SYSTÉMU

Technologie rapotínské bioplynky je založená na principu rozkladu odpadů a s ním spojeným procesem uvolňování plynů. BRO a BRKO přitom jinak končí nevyužité na skládkách, odkud ohrožují krajinu a významně přispívají ke globálnímu oteplování. V roce 2018 například podle ČSÚ na skládkách takto skončilo zhruba 1,90 mil. tun BRO a BRKO, které lze zpracovat na čistou energii pro přibližně 80 tis. domácností. Skládkování je u nás bohužel stále 8. nejvýznamnějším zdrojem z hlediska emisí skleníkových plynů, přičemž právě biologicky rozložitelné materiály jsou zastoupeny ve velkém množství.

Česká republika je v oblasti BRO a BRKO zavázána cílem EU pro redukci skládkování na 35 % v roce 2020 oproti stavu v roce 1995, při současném stavu ale bude tento cíl jen stěží splněn. Dlouze projednávaný konec skládkování se teď zřejmě posune o šest let na rok 2030, kratší prodloužení sněmovní výbor pro životní prostředí nedoporučil. Dobrá zpráva je, že chce naopak zkrátit lhůtu pro větší třídění komunálního odpadu a zvýšit poplatky za skládkování i za svoz odpadu.

„V diskuzi o dalším vývoji energetického byznysu chybí jeden významný prvek, a tím je využití dostupných a efektivních obnovitelných zdrojů fungujících v cirkulárním systému. Mluvím zde o využití potenciálu, který v sobě skrývá výroba i spotřeba biometanu,“ říká k odpadové problematice výkonný ředitel Energy financial group Tomáš Voltr „V ideál­ním případě si dokážu představit cirkulární systém, ve kterém odpadová bioplynová stanice dokáže ekologicky zlikvidovat bioodpad celého jednoho středně velkého města. Bioplynka postavená v blízkosti takového města by zpátky dodávala levné teplo, elektřinu a zemní plyn, respektive biometan, kterým by se poháněla například vozidla veřejné dopravy,“ uzavírá.

 


Kontakt: b.sirova@efg-holding.cz 

související články

Modely obchodu s elektřinou ve světle probíhající transformace energetických trhů

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Když v roce 2001 vstoupil do účinnosti tehdy úplně nový energetický zákon, tak se všichni obchodníci s elektřinou museli naučit obchodovat s elektřinou a dodávat ji zákazníkům podle nových regulí. Dnes, po téměř 20 letech, je ale na trhu situace…

# elektřina
# trhy
# legislativa
# strategie

Vývoj obchodování s produkty PXE

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Pražská energetická burza Power Exchange Central Europe, a.s. („PXE“), prožívá díky spolupráci se svým majoritním vlastníkem,…

# elektřina
# ceny
# trhy

Smart Metery jsou základem chytré sítě

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Investice do distribuční sítě E.ON Distribuce přesáhnou do roku 2025 hranici 28 miliard korun. Na implementaci chytrých…

# technologie
# infrastruktura
# smart
# investice

Inovace jsou nedílnou součástí rozvoje ČEPS

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

S rozvojem nových technologií a celoevropským směřováním k dekarbonizaci energetiky se mění struktura zdrojů i chování zákazníků.…

# elektřina
# technologie
# bezpečnost
# trhy
# infrastruktura
# investice

Přeshraniční balancing nabírá na obrátkách – po TERRE přichází MARI

09. 09. 2020
15:00
pro-energy.cz

Integrace trhů s elektřinou je dlouhodobě jedním z klíčových pilířů energetické politiky EU. V posledních letech díky tomu začalo…

# elektřina
# EU
# trhy
# infrastruktura
# investice

JADERNÉ DNY 2020 na ZČU v Plzni - pro střední školy

23. 09. 2020 - 27. 10. 2020
on-line
Znáte energetické problémy současnosti? Chcete vědět, jak funguje jaderný reaktor? Je jaderná energie bezpečná? Ekologická? Užitečná? Zjistěte to sami! Navštivte originální výstavu v prostorách ZČU v Plzni.

SAPI - FOTOVOLTIKA A OZE V ROKU 2021

27. 10. 2020
Hotel Bratislava
Prestížny a zároveň jedinečný seminár SAPI „FOTOVOLTIKA A OZE V ROKU 2021“ sa uskutoční aj napriek už niekoľko mesiacov trvajúcim nepriaznivým okolnostiam.

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

53807
Počet publikovaných novinek
1745
Počet publikovaných akcí
562
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika