Protest varoval před možnou účastí Ruska a Číny v jaderném tendru

Protestující se dnes po setmění sešli na Mánesově mostu v centru Prahy, snažili se udržovat předepsané rozestupy. Akce nesla název "Posviťme si na vládu, na Dukovany", a tak téměř všichni symbolicky svítili baterkami a mobilními telefony. Několik lidí mělo také transparenty, a to především s hesly odmítající účast ruských firem v tendru. Následoval krátký pochod účastníků přes Klárov před Úřad vlády, kde akce po zhruba půlhodině skončila.

Protest pořádaly petiční iniciativa Ne tunelu Moskva - Dukovany, spolek pro liberální demokracii Pojďme dál a iniciativa Nechceme Putina v Česku. Podle nich je přístup vlády k vypsání výběrového řízení na nový blok stále nejasný. Uvedli, že nejdříve s ním kabinet velmi spěchal, tento týden však premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že tendr není zatím připravený a stále se konzultuje s Evropskou komisí.

Výběrové řízení má vypsat polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby. Firma letos několikrát zopakovala, že tak plánuje učinit do konce letošního roku. "Jsem názoru, že o takto důležitém tendru by neměla vláda rozhodovat deset měsíců před sněmovními volbami," citoval však tento týden Babiše web iRozhlas.cz. Premiér dále uvedl, že situaci chce probrat na dalším zasedání vládního výboru pro jadernou energetiku, jehož členy jsou i zástupci opozice, tak aby na postupu byla všeobecná shoda.

Předseda ODS Petr Fiala a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová minulý týden ve Sněmovně zopakovali, že Rusko a Čína by měly z výběrového řízení být vyřazeny hned v počátku. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš proti tomu v létě řekl ČTK, že není zájmem firmy vyřazovat ze soutěže o stavbu Dukovan některé zájemce ještě před tendrem. Argumentoval přitom především možným prodražením zakázky. Podobný názor má podle dřívějších informací také Babiš.

Česká vláda letos schválila model financování nového jaderného bloku v Dukovanech za zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun). Mezi možnými uchazeči jsou podle dostupných informací kromě ruského Rosatomu a čínské společnosti CGN také severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Beneš už dříve uvedl, že pořadí uchazečů o stavbu nového bloku by firma ráda měla na konci roku 2022. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ.