Síla Sibiře: budoucnost ruského plynu v Asii

(ilustrační obrázek)

V polovině května přejel před početnými televizními kamerami prezident Putin s velkou pompou nově otevřený most na Krym. O pouhé dva dny později vydal ruský plynárenský gigant Gazprom zprávu, která se dočkala mediální pozornosti podstatně menší, ale jejíž předmět bude mít nejen na Ruskou federaci podstatně větší dopad než oslavované dopravní spojení s okupovaným poloostrovem. Jedná se o dálněvýchodní plynovod „Síla Sibiře“, který Rusko, největšího exportéra plynu na světě, brzy spojí s jeho největším spotřebitelem Čínou

Podle Gazpromu je projekt plynovodu Síla Sibiře z 83 % hotov, což znamená vystavěných 1 790 kilometrů potrubí a pokrok v přípravách těžebních polí. Tři tisíce kilometrů potrubí by mělo zvládnout roční přepravu až 38 miliard metrů krychlových plynu. Plynovod povede z těžební oblasti Čajandinskoe ke hranicím Číny ve federální Amurské oblasti.

Výstavba plynovodu zahrnuje i další pomocnou infrastrukturu – od komunikačních a kontrolních systémů až po kompresní stanice. Do systému má být napojen i zpracovatelský závod v Amurské oblasti se zpracovatelskou kapacitou 42 miliard kubických metrů plynu ročně plánovaný jako největší v Rusku. Dokončovací práce se mohou protáhnout až do roku 2024, zabezpečení dodávek do Číny ale Gazprom stihnout do prosince 2019, plné zprovoznění amurského závodu o rok později.

 

Úskalí vzájemné závislosti

Export energetických surovin je základem ruské ekonomiky zhruba od šedesátých let minulého století, a stejně pevně si drží postavení na evropském trhu. Jen loni dodal na kontinent téměř 200 miliard kubických metrů, více než třetinu celé evropské spotřeby – a tržby za něj významně podporují ruský federální rozpočet. Jenže v poslední době má ruský plynový gigant problémy. Objem exportu Gazpromu sice roste, konkurence na trhu však tlačí dolů jeho cenu. Evropské státy navíc nejsou v postoji k ruskému plynu jednotné. Zatímco Německo stavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream II. a ruské dodávky brání, Polsko naznačilo, že své kontrakty s Gazpromem po vypršení v r. 2022 nemusí obnovit. Možnost zásadního rozšíření exportu na východ se tak ukazuje jako více než lákavá.

Ekonomický úspěch sibiřského plynovodu však kriticky závisí na příznivé hospodářské situaci Číny. Je geograficky příliš vzdálený na to, aby se dal využít pro dodávky plynu západním státům a Říše středu je tak jediný vhodný zákazník. Podle předpovědí Gazpromu je nicméně toto riziko únosné – jeho výkonný ředitel Alexej Miller loni ostatně prohlásil, že očekává v Číně brzké zvýšení roční spotřeby plynu až na 300 miliard metrů krychlových. Obchodní dohoda mezi oběma státy byla uzavřena v roce 2014 na 30 let s odhadovanou cenou až 400 miliard dolarů.

Rusko také dodávkami plynu navazuje na dosavadní úspěšný export ropy. V Číně patří k nejvýznamnějším dovozcům, o místní trh soupeří hlavně se Saúdskou Arábií. Infrastrukturním projektům pravděpodobně neuškodí ani to, že čínskými investicemi v Rusku nedávno otřásl skandál společnosti CEFC, kdy padl nákup podílu v ropném gigantu Rosněfť za více než 9 miliard dolarů.  CEFC měla potíže s financováním a obří transakci „odložila“.

 

Ekonomika nebo geopolitika?

Vyhlídka posílení ruského exportu plynu na východ vyznívá o poznání úspěšněji než sáhodlouhé evropské přetahování o výstavbě pobaltského plynovodu Nord Stream II., respektive o plánovaném jižním plynovodu přes Černé moře. Přesto se nad budovatelským elánem Gazpromu ozývají i pochybné hlasy. The Financial Times odhadly, že souhrnné náklady na všechny tři jmenované projekty se mohou vyšplhat na bezmála 93 miliardy dolarů, zatímco jejich ekonomická návratnost nemusí být zdaleka stejná. Rusko se tak zjevně realizuje spíše geopoliticky než ekonomicky, přičemž pro zahraniční investory může být upřednostnění politických zájmů nad ekonomickou rentabilitou odrazující, navíc v kombinaci s přetrvávajícími hospodářskými sankcemi.

O situaci nedávno publikoval článek analytik poradenské společnosti Sberbank CIB Alexandr Fek, který prohlásil, že 17 miliard dolarů za Nord Stream II. se navrátí až za dvacet let, 21 miliard dolarů za Turkish Stream za půl století a přes 55 miliard dolarů za Sílu Sibiře nejspíše nikdy, za to na stavbách budou značně profitovat lidé z nejbližšího okruhu prezidenta Putina. Za tuto zprávu však byl ze společnosti vyhozen.  

Přesto však Rusko slavilo. Podařilo se zahájit export LNG z Jamalského poloostrova arktickou cestou. Slavnostní výjezd prvního tankerového ledoborce Christophe de Margerie tehdy dokonce osobně sledoval prezident Putin, ačkoli mráz v místě dosahoval minus 30 stupňů. LNG je možné z Jamalu exportovat jak do Evropy, tak na dálný východ do Číny a k dalším lukrativním východoasijským trhům. Jamalský projekt v hodnotě 27 miliard dolarů vlastní ruský Novatek (50,1 %) společně s francouzským Total (20 %) čínskou korporací National Petroleum (20 %) a Silk Road Fund (9,9 %), přestože na Novatek uvalily Spojené státy v r. 2014 sankce. 

 

(IMG: Rusko plynovody. Zdroj:  http://www.gazprom.com/press/news/2018/may/article429502/)

Pro více informací klikněte ZDE

Související články

  zpět
19. 06. 2018 18. 06. 2018

Zprávy z oboru

World Nuclear Exhibition: jaderná elita se chystá za týden do Paříže

V hlavním městě Francie se sejde 26.-28. června jaderný svět na již třetí World Nuclear Exhibition, aby představil novinky a budoucnost nukleárního průmyslu. Již teď je…
  • 19. 06. 2018
  • 15:26

Vodní elektrárna Lipno I má jedno z nejrychlejších připojení do sítě na světě díky řídicímu systému české firmy ZAT

Vodní elektrárna Lipno I je od konce května zcela bezobslužná, zároveň má jeden z nejrychlejších systémů připojení do sítě v oblasti vodní energetiky na světě. Postaral se…
  • 19. 06. 2018
  • 15:26

Sedm firem vyslyšelo výzvu ministerstva životního prostředí. Omezí jednorázové plasty

Plastové nádobí slíbily dobrovolně omezit firmy CrossCafe, Bageterie Boulevard, Ugo, Benzina, České dráhy, Leo Express a Dudes and Barbies.
  • 19. 06. 2018
  • 15:26

ČEZ chce vytvořit ekologickou ‚dceru‘. Zbytek by zcela ovládl stát a nařídil by dostavbu Dukovan

ČEZ v čele s Danielem Benešem má nový plán, jak vyřešit stavbu nových jaderných reaktorů v Česku. Firma by měla vyčlenit distribuci či obnovitelné zdroje do nové dceřiné…
  • 19. 06. 2018
  • 15:26

Co přinesl týden: Evropa bojuje se suchem podporou OZE a jádra

Suché počasí trápí energetiky v celé Evropě. Pokud za zvyšující se teplotu opravdu mohou lidmi produkované skleníkové plyny, dává smysl důraz Evropské unie (EU) na rozvoj…
  • 19. 06. 2018
  • 15:00

Tepelné čerpadlo vás nejen zahřeje, ale také ochladí

Počasí v České republice se stále častěji vyznačuje výraznými extrémy, které mohou nadměrně zatěžovat lidskou psychiku i organismus. Věděli jste například, že letošní první…
  • 19. 06. 2018
  • 15:00

ČEZ Energo, člen ČEZ ESCO, vybuduje v Horním Slavkově kogenerační jednotky o kapacitě 4MW

Horní Slavkov v Karlovarském kraji si zajistí dlouhodobě výhodnou cenu tepla z ekologických zdrojů. Společnost ČEZ Energo, jednička na trhu kogenerace v České republice,…
  • 19. 06. 2018
  • 12:26

Účet za stabilizaci německé přenosové soustavy se vloni vyšplhal na rekordních 36 mld. korun

Německo zaznamenalo další nepříjemný rekord, když náklady na stabilizaci přenosové soustavy vzrostly na 1,4 miliardy euro (36 miliard korun). Německo je tak nadále nuceno…
  • 19. 06. 2018
  • 11:57

Společnost GLS pokračuje v modernizaci vozového parku, roční objem emisí na jeden vůz snížila o 15 %

Nadnárodní přepravce balíků GLS v rámci Evropy meziročně snížil objem emisí průměrně vyprodukovaných jedním vozem o 15 %. Srovnání vychází z dat za fiskální rok 2015/2016 a…
  • 19. 06. 2018
  • 11:40

Projekt KeepWarm pomůže modernizovat dálkové vytápění v zemích střední a východní Evropy

Projekt „Zlepšení vlastností systémů dálkového vytápění ve střední a východní Evropě“, zkráceně „KeepWarm“, je financovaný v rámci programu EU Horizont 2020. Jeho cílem je…
  • 19. 06. 2018
  • 10:40

starší novinky