Síla Sibiře: budoucnost ruského plynu v Asii

(ilustrační obrázek)

V polovině května přejel před početnými televizními kamerami prezident Putin s velkou pompou nově otevřený most na Krym. O pouhé dva dny později vydal ruský plynárenský gigant Gazprom zprávu, která se dočkala mediální pozornosti podstatně menší, ale jejíž předmět bude mít nejen na Ruskou federaci podstatně větší dopad než oslavované dopravní spojení s okupovaným poloostrovem. Jedná se o dálněvýchodní plynovod „Síla Sibiře“, který Rusko, největšího exportéra plynu na světě, brzy spojí s jeho největším spotřebitelem Čínou

Podle Gazpromu je projekt plynovodu Síla Sibiře z 83 % hotov, což znamená vystavěných 1 790 kilometrů potrubí a pokrok v přípravách těžebních polí. Tři tisíce kilometrů potrubí by mělo zvládnout roční přepravu až 38 miliard metrů krychlových plynu. Plynovod povede z těžební oblasti Čajandinskoe ke hranicím Číny ve federální Amurské oblasti.

Výstavba plynovodu zahrnuje i další pomocnou infrastrukturu – od komunikačních a kontrolních systémů až po kompresní stanice. Do systému má být napojen i zpracovatelský závod v Amurské oblasti se zpracovatelskou kapacitou 42 miliard kubických metrů plynu ročně plánovaný jako největší v Rusku. Dokončovací práce se mohou protáhnout až do roku 2024, zabezpečení dodávek do Číny ale Gazprom stihnout do prosince 2019, plné zprovoznění amurského závodu o rok později.

 

Úskalí vzájemné závislosti

Export energetických surovin je základem ruské ekonomiky zhruba od šedesátých let minulého století, a stejně pevně si drží postavení na evropském trhu. Jen loni dodal na kontinent téměř 200 miliard kubických metrů, více než třetinu celé evropské spotřeby – a tržby za něj významně podporují ruský federální rozpočet. Jenže v poslední době má ruský plynový gigant problémy. Objem exportu Gazpromu sice roste, konkurence na trhu však tlačí dolů jeho cenu. Evropské státy navíc nejsou v postoji k ruskému plynu jednotné. Zatímco Německo stavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream II. a ruské dodávky brání, Polsko naznačilo, že své kontrakty s Gazpromem po vypršení v r. 2022 nemusí obnovit. Možnost zásadního rozšíření exportu na východ se tak ukazuje jako více než lákavá.

Ekonomický úspěch sibiřského plynovodu však kriticky závisí na příznivé hospodářské situaci Číny. Je geograficky příliš vzdálený na to, aby se dal využít pro dodávky plynu západním státům a Říše středu je tak jediný vhodný zákazník. Podle předpovědí Gazpromu je nicméně toto riziko únosné – jeho výkonný ředitel Alexej Miller loni ostatně prohlásil, že očekává v Číně brzké zvýšení roční spotřeby plynu až na 300 miliard metrů krychlových. Obchodní dohoda mezi oběma státy byla uzavřena v roce 2014 na 30 let s odhadovanou cenou až 400 miliard dolarů.

Rusko také dodávkami plynu navazuje na dosavadní úspěšný export ropy. V Číně patří k nejvýznamnějším dovozcům, o místní trh soupeří hlavně se Saúdskou Arábií. Infrastrukturním projektům pravděpodobně neuškodí ani to, že čínskými investicemi v Rusku nedávno otřásl skandál společnosti CEFC, kdy padl nákup podílu v ropném gigantu Rosněfť za více než 9 miliard dolarů.  CEFC měla potíže s financováním a obří transakci „odložila“.

 

Ekonomika nebo geopolitika?

Vyhlídka posílení ruského exportu plynu na východ vyznívá o poznání úspěšněji než sáhodlouhé evropské přetahování o výstavbě pobaltského plynovodu Nord Stream II., respektive o plánovaném jižním plynovodu přes Černé moře. Přesto se nad budovatelským elánem Gazpromu ozývají i pochybné hlasy. The Financial Times odhadly, že souhrnné náklady na všechny tři jmenované projekty se mohou vyšplhat na bezmála 93 miliardy dolarů, zatímco jejich ekonomická návratnost nemusí být zdaleka stejná. Rusko se tak zjevně realizuje spíše geopoliticky než ekonomicky, přičemž pro zahraniční investory může být upřednostnění politických zájmů nad ekonomickou rentabilitou odrazující, navíc v kombinaci s přetrvávajícími hospodářskými sankcemi.

O situaci nedávno publikoval článek analytik poradenské společnosti Sberbank CIB Alexandr Fek, který prohlásil, že 17 miliard dolarů za Nord Stream II. se navrátí až za dvacet let, 21 miliard dolarů za Turkish Stream za půl století a přes 55 miliard dolarů za Sílu Sibiře nejspíše nikdy, za to na stavbách budou značně profitovat lidé z nejbližšího okruhu prezidenta Putina. Za tuto zprávu však byl ze společnosti vyhozen.  

Přesto však Rusko slavilo. Podařilo se zahájit export LNG z Jamalského poloostrova arktickou cestou. Slavnostní výjezd prvního tankerového ledoborce Christophe de Margerie tehdy dokonce osobně sledoval prezident Putin, ačkoli mráz v místě dosahoval minus 30 stupňů. LNG je možné z Jamalu exportovat jak do Evropy, tak na dálný východ do Číny a k dalším lukrativním východoasijským trhům. Jamalský projekt v hodnotě 27 miliard dolarů vlastní ruský Novatek (50,1 %) společně s francouzským Total (20 %) čínskou korporací National Petroleum (20 %) a Silk Road Fund (9,9 %), přestože na Novatek uvalily Spojené státy v r. 2014 sankce. 

 

(IMG: Rusko plynovody. Zdroj:  http://www.gazprom.com/press/news/2018/may/article429502/)

Pro více informací klikněte ZDE

22. 10. 2018 21. 10. 2018

Zprávy z oboru

Novinky v elektroenergetice II/10/2018

Korejci chtějí dostavit české reaktory, mají podporu Drábové z SÚJB Další kandidát, Ruský Rosatom, staví bloky po celé Asii ČEPS chce umožnit používání velkokapacitních…
  • 22. 10. 2018
  • 00:00

Nafta bude brzy dražší než benzín

Zvyšování cen pohonných hmot u čerpacích stanic v České republice stále nekončí. Nejprodávanější Natural 95 od počátku měsíce zdražil podle společnosti CCS o 28 haléřů na…
  • 21. 10. 2018
  • 18:27

Cena emisních povolenek spadla v tomto týdnu po 4 měsících pod 18 EUR/t CO2

Cena emisních povolenek spadla v úterý po pondělní výzvě Polska k intervenci na trhu poprvé po čtyřech měsících pod 18 EUR/t CO2. Polsko již delší dobu upozorňuje na…
  • 21. 10. 2018
  • 13:00

Boj Ukrajiny za plynovou soběstačnost. Jak přilákat zahraniční těžaře?

Ukrajina plánuje příští rok provést mezinárodní aukci na práva pro průzkum zhruba 30 licencovaných lokalit v zemi. Cílem je snížit svoji závislost na dováženém plynu s…
  • 21. 10. 2018
  • 10:00

Pardubický kraj ušetřil za energii v loňském roce 22,5 mil. korun

Více než čtyři desítky objektů v majetku Pardubického kraje prošly v letech 2007 až 2009 rekonstrukcí vytápění a osvětlení za 83,5 mil. korun. Nyní díky tomu kraj šetří…
  • 21. 10. 2018
  • 00:27

VW začal v Číně stavět za 55 mld. Kč továrnu jen pro elektromobily

Již před delším časem Čína vlastně svými nařízeními vybudila automobilky vydat se výrazně cestou elektromobilismu. V tomto směru zde koncern Volkswagen nyní učinil výrazný…
  • 20. 10. 2018
  • 17:00

Diplomatická krize mezi USA a Saúdskou Arábií může vyústit v pohromu pro trh s ropou

Prezident Trump pohrozil tvrdým potrestáním Saúdské Arábii, pokud skutečně zabila novináře Jamala Khashoggiho. Saudská Arábie na to reagovala tak, že případně bude reagovat…
  • 20. 10. 2018
  • 17:00

PGNiG se odvolává proti dohodě uzavřené mezi Evropskou komisí a Gazpromem

Polská státní firma PGNiG v úterý řekla, že se odvolala u Evropského soudního dvoru proti kontroverzní dohodě Gazpromu a Evropské komise z května 2018. Dohoda Gazpromu a…
  • 20. 10. 2018
  • 17:00

Další milník pro využití technologie Power to Gas v průmyslovém měřítku na obzoru

Aby mohl růst podíl obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny, je nutné vyřešit otázku spolehlivé a cenově dostupné akumulace. Jedním z možných řešení je technologie…
  • 20. 10. 2018
  • 17:00

Expertní tým prezidenta Zemana podpořil jadernou energetiku

Poradní tým prezidenta Miloše Zemana dnes podpořil jadernou energetiku a její další rozvoj. Ve výrobě elektřiny mají mít nadále prostor i tradiční elektrárny, například…
  • 20. 10. 2018
  • 17:00

starší novinky