Cena ropy a ruské geopolitické ambice

(ilustrační obrázek)

V posledních letech se znovu začínají v mediích objevovat zprávy o vzrůstajících a znovuobnovujících se ruských geopolitických ambic. Lze to pozorovat na počtu konfliktů, ve kterých se Rusko angažuje ať už přímo vojensky (Sýrie, Gruzie) nebo nepřímo podporou některé ze stran (Náhorní Karabach). Tato situace se odráží také v politice evropských států, jejichž reakce jsou různorodé. Nejčastější rétorické a doktrinální, které pak ústí v navyšování rozpočtu ozbrojených sil daných států.

Ruská federace prošla od nástupu Vladimira Putina překotným vývojem a dá se říct, že se znovu stává mocností na pomezí regionální velmoci a světové velmoci (ačkoliv RF vlastní jaderné zbraně, dokáže ovlivňovat dění pouze v blízkosti svých hranic, ale zdaleka nedosahuje postavení USA). Své geopolitické snahy Ruská federace opírá o dva zásadní faktory: nerostné bohatství a silnou armádu. Z hlediska příjmů státního rozpočtu RF je dominantním právě export nerostného bohatství (např. v roce 2012 tvořil export ropy a zemního plynu 52 % příjmů státního rozpočtu a 70 % celkového exportu Ruska). Vzhledem k velikosti ruského území a velmocenským ambicím je pochopitelné, že si Rusko udržuje jednu z největších a nejmocnějších armád (podle údajů z letošního roku jsou ruské ozbrojené síly druhé v celosvětovém žebříčku vojenských sil).

Ne vždy na tom bylo Rusko a jeho armáda tak dobře jako dnes. Jak je patrno z následujícího grafu, během 90. let byla cena ropy velmi nízká (mezi lety 1992 a 1999 nepřekročila 25 USD za barel). Ruská federace, jako nástupnický stát SSSR, se v té době dostala do ekonomických problémů spojených s privatizací a rostoucí korupcí. Když k tomu připočteme nízkou cenu ropy, je jasné, že investice do armády nemohly být z pohledu ruské generality uspokojivé. To se projevilo zejména v oblasti námořnictva, které se z ekonomických problémů 90. let vzpamatovává dodnes.

Ruská vláda musela řešit problémy hlavně v civilním sektoru, a proto byly ruské ozbrojené síly odstavené „na druhou kolej“. Tomu odpovídá také klesající tendence rozpočtu. Na začátku tohoto období je patrný pozůstatek investic z dob SSSR.

Po abdikaci Borise Jelcina nastoupil do prezidentského úřadu Vladimir Putin. Jak jsem zmínil, Ruská federace prošla překotným jak ekonomickým, tak sociálním a politickým vývojem. Po roce 2000 stoupla cena ropy, ale také zemního plynu. Těchto příznivých cenových podmínek využil Vladimir Putin ke stabilizaci ekonomiky a obecnému pozvednutí životní úrovně ruských občanů. Ve zkratce se dá říct, že se Rusko znovu stává důležitým hráčem na světové šachovnici.

Kvůli mnohým roztržkám a konfliktům mezi plynárenským gigantem Gazprom a jeho evropskými zákazníky na začátku tohoto století raketově vzrostla také cena zemního plynu, jež je společně s ropou hlavním ruským exportním artiklem.

Stoupající cena ropy a plynu pomáhá Rusku ke zvýšení HDP a tím většímu přílivu peněz do armádního rozpočtu, což armádě umožňuje realizaci zásadních modernizačních programů řešících do té doby neuspokojivou úroveň její bojeschopnosti (která se projevila např. v rusko-gruzínské válce v roce 2008, kdy Rusko zvítězilo jen díky početní převaze). Díky nárůstu finančních prostředků mohla ruská armáda nastoupit cestu modernizace, elektronizace a robotizace. Zároveň začala s novým výcvikem personálu, který je již schopen zabezpečovat sice relativně malý, ale účinný a bojeschopný kontingent, jež bojuje v Sýrii. Sám Vladimir Putin v projevu 17. března 2016 označil konflikt v Sýrii a ruské zapojení do něj za velmi přínosný, jelikož ukázal, jak moc se zlepšily schopnosti ruských ozbrojených sil.

K tradičním událostem, kde lze vidět nové typy techniky zaváděné do sestavy ruské armády patří vojenská přehlídka pořádaná každoročně ku příležitosti Dne vítězství 9. května. Každý rok ruská armáda oficiálně představuje určitý počet nových typů a druhů vojenské techniky. Rekordní počet byl zaznamenán v roce 2015, kdy se na (nebo nad) Rudém náměstí představilo 10 nových typů vojenské techniky.  Z hlediska zavádění nové bojové techniky je na tom Rusko poměrně dobře. Přiliv větších finančních prostředků se odrazil v celkově modernizaci zejména pozemních vojsk. Zavádí se nové verze tanků T-72 a T-80 (které jsou přizpůsobovány arktickým podmínkám – to může souviset s ambicemi ovládnou severní námořní cestu a také zdroje surovin v Arktidě) a nová výsadková vozidla. Mezi nejvýznamnější modernizační projekty (z geopolitického hlediska) ovšem patří postupná výměna zastaralých mezikontinentálních balistických raket Topol-M a UR-100 za nové RS-24 Jars a RS-28 Sarmat.

Z výše uvedených grafů vyplývá, že ruský státní rozpočet (a na něj navázaný armádní rozpočet) je závislý na vývozu ropy a zemního plynu. Vzhledem ke stoupajícím cenám ropy a zemního plynu na světových trzích se dá očekávat, že Rusko bude nadále schopno zvyšovat rozpočet svých ozbrojených sil, a tak posilovat svou roli nejen v regionu, ale celosvětově a celkově v mezinárodním systému. Pokud ovšem dojde k dohodě kartelu OPEC o zvýšení limitů těžby ropy, dá se očekávat, že cena klesne. Z hlediska závislosti Evropy na ruském plynu může být velmi zajímavý nedávno dokončený plynovod TANAP z Ázerbájdžánu, který může částečně snížit závislost Evropy na ruském plynu a tím snížit jeho cenu. Pokles ceny plynu může spolu s případným snižováním ceny ropy mít signifikantní vliv na ruský stát, potažmo armádní rozpočet.


Zdroje

Pro více informací klikněte ZDE

20. 10. 2018 19. 10. 2018

Zprávy z oboru

Automobilka Škoda nabídne šrotovné za staré diesely. Platí to ale jen v Německu

Automobilka Škoda Auto nabídla v Německu takzvané šrotovné při výměně staršího dieselu za nový naftový vůz této značky. Výše bonusu se pohybuje od 1500 do 7500 eur, tedy v…
  • 19. 10. 2018
  • 19:33

Ať se lépe dýchá nám i našim dětem

To je nejen jeden ze sloganů, ale především hlavní cíl naší kampaně na podporu zemního plynu. A jak toho chceme dosáhnout? Osvětou, vysvětlováním, předkládáním faktů. Nejde…
  • 19. 10. 2018
  • 17:52

Británie začala dobývat břidlicový plyn. Jako čtvrtá země po USA, Kanadě a Číně

Britská společnost Cuadrilla zahájila v polovině října dobývání zemního plynu kontroverzní metodou hydrofrakování. První významnější množství plynu z hornin v…
  • 19. 10. 2018
  • 17:52

Scottish Power to invest in solar energy for the first time

Big six firm to focus exclusively on renewables, adding solar power to its windfarms. Scottish Power, one of Britain’s biggest energy companies, has said it will invest in…
  • 19. 10. 2018
  • 17:52

Změna klimatu ohrožuje Středomoří. Zaplavení hrozí desítkám nejslavnějších památek UNESCO

Hladiny oceánů se podle posledních zpráv OSN budou v tomto století zvyšovat. Jak rychle, záleží na tom, zda se podaří zabránit zvyšování emisí. Ale přímořská města se musí…
  • 19. 10. 2018
  • 14:37

Největší bateriové úložiště v Česku postaví Siemens. Vyjde na 67 milionů

Zakázku na výstavbu zatím největšího bateriového úložiště v České republice získal Siemens. Její hodnota dosahuje téměř 67 milionů korun a bude se na ní podílet několik…
  • 19. 10. 2018
  • 14:26

INFORMACE Z JE TEMELÍN 205 / 2018

První blok i druhý blok jsou v provozu na plánovaném výkonu. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.
  • 19. 10. 2018
  • 14:26

Evropa omezí emise z kamionů a autobusů. Výrobci se obávají, že budou limity nad jejich síly

Výrobci kamionů a autobusů budou muset výrazně snížit emise u svých vozů. Evropská unie plánuje nastavit nová pravidla, která mají do konce příští dekády omezit množství…
  • 19. 10. 2018
  • 12:15

Čtvrtý čínský jaderný blok AP-1000 byl připojen k síti

Reaktor čínské jaderné elektrárny Haiyang (Chaj-jang) 2 designu AP-1000 byl připojen k síti. Mezitím v reaktoru Sanmen 1, který minulý měsíc jako první reaktor typu AP-1000…
  • 19. 10. 2018
  • 12:00

Kaufland v Karviné nabízí elektromobilistům „rychlodobíječku“

Vybrané lokality řetězce Kaufland po celé České republice postupně nabízejí svým zákazníkům možnost rychlého dobití elektromobilu během nákupu. Po dřívějších instalacích…
  • 19. 10. 2018
  • 11:54

starší novinky