Cena ropy a ruské geopolitické ambice

(ilustrační obrázek)

V posledních letech se znovu začínají v mediích objevovat zprávy o vzrůstajících a znovuobnovujících se ruských geopolitických ambic. Lze to pozorovat na počtu konfliktů, ve kterých se Rusko angažuje ať už přímo vojensky (Sýrie, Gruzie) nebo nepřímo podporou některé ze stran (Náhorní Karabach). Tato situace se odráží také v politice evropských států, jejichž reakce jsou různorodé. Nejčastější rétorické a doktrinální, které pak ústí v navyšování rozpočtu ozbrojených sil daných států.

Ruská federace prošla od nástupu Vladimira Putina překotným vývojem a dá se říct, že se znovu stává mocností na pomezí regionální velmoci a světové velmoci (ačkoliv RF vlastní jaderné zbraně, dokáže ovlivňovat dění pouze v blízkosti svých hranic, ale zdaleka nedosahuje postavení USA). Své geopolitické snahy Ruská federace opírá o dva zásadní faktory: nerostné bohatství a silnou armádu. Z hlediska příjmů státního rozpočtu RF je dominantním právě export nerostného bohatství (např. v roce 2012 tvořil export ropy a zemního plynu 52 % příjmů státního rozpočtu a 70 % celkového exportu Ruska). Vzhledem k velikosti ruského území a velmocenským ambicím je pochopitelné, že si Rusko udržuje jednu z největších a nejmocnějších armád (podle údajů z letošního roku jsou ruské ozbrojené síly druhé v celosvětovém žebříčku vojenských sil).

Ne vždy na tom bylo Rusko a jeho armáda tak dobře jako dnes. Jak je patrno z následujícího grafu, během 90. let byla cena ropy velmi nízká (mezi lety 1992 a 1999 nepřekročila 25 USD za barel). Ruská federace, jako nástupnický stát SSSR, se v té době dostala do ekonomických problémů spojených s privatizací a rostoucí korupcí. Když k tomu připočteme nízkou cenu ropy, je jasné, že investice do armády nemohly být z pohledu ruské generality uspokojivé. To se projevilo zejména v oblasti námořnictva, které se z ekonomických problémů 90. let vzpamatovává dodnes.

Ruská vláda musela řešit problémy hlavně v civilním sektoru, a proto byly ruské ozbrojené síly odstavené „na druhou kolej“. Tomu odpovídá také klesající tendence rozpočtu. Na začátku tohoto období je patrný pozůstatek investic z dob SSSR.

Po abdikaci Borise Jelcina nastoupil do prezidentského úřadu Vladimir Putin. Jak jsem zmínil, Ruská federace prošla překotným jak ekonomickým, tak sociálním a politickým vývojem. Po roce 2000 stoupla cena ropy, ale také zemního plynu. Těchto příznivých cenových podmínek využil Vladimir Putin ke stabilizaci ekonomiky a obecnému pozvednutí životní úrovně ruských občanů. Ve zkratce se dá říct, že se Rusko znovu stává důležitým hráčem na světové šachovnici.

Kvůli mnohým roztržkám a konfliktům mezi plynárenským gigantem Gazprom a jeho evropskými zákazníky na začátku tohoto století raketově vzrostla také cena zemního plynu, jež je společně s ropou hlavním ruským exportním artiklem.

Stoupající cena ropy a plynu pomáhá Rusku ke zvýšení HDP a tím většímu přílivu peněz do armádního rozpočtu, což armádě umožňuje realizaci zásadních modernizačních programů řešících do té doby neuspokojivou úroveň její bojeschopnosti (která se projevila např. v rusko-gruzínské válce v roce 2008, kdy Rusko zvítězilo jen díky početní převaze). Díky nárůstu finančních prostředků mohla ruská armáda nastoupit cestu modernizace, elektronizace a robotizace. Zároveň začala s novým výcvikem personálu, který je již schopen zabezpečovat sice relativně malý, ale účinný a bojeschopný kontingent, jež bojuje v Sýrii. Sám Vladimir Putin v projevu 17. března 2016 označil konflikt v Sýrii a ruské zapojení do něj za velmi přínosný, jelikož ukázal, jak moc se zlepšily schopnosti ruských ozbrojených sil.

K tradičním událostem, kde lze vidět nové typy techniky zaváděné do sestavy ruské armády patří vojenská přehlídka pořádaná každoročně ku příležitosti Dne vítězství 9. května. Každý rok ruská armáda oficiálně představuje určitý počet nových typů a druhů vojenské techniky. Rekordní počet byl zaznamenán v roce 2015, kdy se na (nebo nad) Rudém náměstí představilo 10 nových typů vojenské techniky.  Z hlediska zavádění nové bojové techniky je na tom Rusko poměrně dobře. Přiliv větších finančních prostředků se odrazil v celkově modernizaci zejména pozemních vojsk. Zavádí se nové verze tanků T-72 a T-80 (které jsou přizpůsobovány arktickým podmínkám – to může souviset s ambicemi ovládnou severní námořní cestu a také zdroje surovin v Arktidě) a nová výsadková vozidla. Mezi nejvýznamnější modernizační projekty (z geopolitického hlediska) ovšem patří postupná výměna zastaralých mezikontinentálních balistických raket Topol-M a UR-100 za nové RS-24 Jars a RS-28 Sarmat.

Z výše uvedených grafů vyplývá, že ruský státní rozpočet (a na něj navázaný armádní rozpočet) je závislý na vývozu ropy a zemního plynu. Vzhledem ke stoupajícím cenám ropy a zemního plynu na světových trzích se dá očekávat, že Rusko bude nadále schopno zvyšovat rozpočet svých ozbrojených sil, a tak posilovat svou roli nejen v regionu, ale celosvětově a celkově v mezinárodním systému. Pokud ovšem dojde k dohodě kartelu OPEC o zvýšení limitů těžby ropy, dá se očekávat, že cena klesne. Z hlediska závislosti Evropy na ruském plynu může být velmi zajímavý nedávno dokončený plynovod TANAP z Ázerbájdžánu, který může částečně snížit závislost Evropy na ruském plynu a tím snížit jeho cenu. Pokles ceny plynu může spolu s případným snižováním ceny ropy mít signifikantní vliv na ruský stát, potažmo armádní rozpočet.


Zdroje

Pro více informací klikněte ZDE

Související články

  zpět
20. 07. 2018 19. 07. 2018

Zprávy z oboru

Bulhaři překazili ČEZ i Kellnerovi miliardové obchody

Zatímco v Česku si na polostátní ČEZ ani na PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera jen tak někdo netroufne, bulharský antimonopolní úřad uštědřil políček oběma společnostem…
  • 20. 07. 2018
  • 09:00

Čínští vědci vyvíjejí solární okno fungující také jako tepelný izolátor

Poloprůhledné organické fotovoltaiky (ST-OPVs) přitahují v poslední době pozornost díky potenciálnímu využití pro výrobu elektrické energie v solárních oknech umístěných na…
  • 20. 07. 2018
  • 09:00

INFORMACE Z JE TEMELÍN 138 / 2018

První blok je v provozu na plánovaném výkonu. Druhý blok je v plánované odstávce pro výměnu paliva. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.
  • 20. 07. 2018
  • 08:32

Informace z JE Dukovany 20/07/2018

PROVOZ ELEKTRÁRNY: Bloky č. 1, 2, 3, 4 jsou provozovány na 100% výkonu. Provozní systémy elektrárny pracují podle potřeb režimu bloků. Od začátku uvedení elektrárny do…
  • 20. 07. 2018
  • 08:32

Unipetrolu v prvním pololetí klesl čistý zisk o polovinu na 3,2 miliardy korun, klesly i tržby

Petrochemickému holdingu Unipetrol v letošním prvním pololetí klesl čistý zisk meziročně o polovinu na 3,2 miliardy korun. Vliv mělo pojistné plnění, které vylepšilo…
  • 20. 07. 2018
  • 08:32

Solární společnosti Energy 21 loni vzrostl zisk

Největší alternativní provozovatel solárních elektráren v Česku, energetická skupina Energy 21, v loňském roce dosáhla výborných hospodářských výsledků. Skupině loni …
  • 20. 07. 2018
  • 08:32

Evropa se clem brání levným elektrokolům z Číny. Ovládly už třetinu trhu

Evropská unie zavedla další cla, tentokrát cílí na dovoz čínských elektrokol. Nejmenší přirážka bude 22 procent, největší skoro 84. Evropští výrobci si stěžovali, že čínské…
  • 20. 07. 2018
  • 06:29

Díky rozvodně Kočín bude přenosová soustava plně připravená i na možnost rozšíření Temelína

Rekonstrukce rozvodny probíhá za plného provozu JETE, zdůrazňuje v rozhovoru Jiří Hrbek ze společnosti ČEPS, a.s.
  • 20. 07. 2018
  • 01:31

ERÚ vydává Desatero obrany před "šmejdy" v energetice

Deset základních rad, jak se bránit proti tzv. šmejdům v energetice, zveřejnil Energetický regulační úřad.
  • 19. 07. 2018
  • 21:28

Britská výroba elektřiny se v tomto roce obešla bez uhlí již přes 1000 hodin

Britské uhelné elektrárny se na výrobě elektřiny podílejí čím dál tím méně, v tomto roce se výroba úplně bez uhlí obešla již ve více než tisíci hodinách. Ještě před 6 lety…
  • 19. 07. 2018
  • 21:00

starší novinky