Z hlediska zásob vody je potřeba uvést, že vody je na naší planetě víceméně pořád stejné množství. Záleží ale, kam ale voda odtéká. Může mohou tak vznikat konflikty o vodu mezi sousedními státy nebo naopak krize při zásobování pitnou vodou způsobené suchem. Kvůli globálnímu oteplování se voda pomalu ale jistě stává strategickou surovinou, která může v budoucnu hrát důležitou roli na mezinárodní šachovnici, stejně jako jí dnes hrají ropa a zemní plyn – vzpomeňme na konflikt Turecka a Izraele, kdy ochladly diplomatické vztahy těchto zemí a vzápětí Turecko zastavilo projekty na dodávky vody do Izraele. Dalším typickým příkladem může být počínání Islámského státu, který dobyl několik přehrad na řece Eufratu a poté tyto přehrady používal buď k zaplavování určitých oblastí nebo naopak zastavil tok vody a využil této skutečnosti k tomu, aby donutil své protivníky ke kapitulaci.
Mapka znázorňující výhled zásob a přístupu k vodě v roce 2030. Zeleně jsou vyznačeny oblasti, kde lidé nebudou mít problémy s vodou, žlutě oblasti, kde můžou nastat menší problémy, oranžově oblasti, kde mohou tyto problémy být mírné a červeně oblasti, kde problémy budou velmi vážné. Všimněte si, že ČR je v oblasti, kde budou problémy velmi vážné. Zdroj: https://potable.co.za/global-water-stress-2/
Podle zprávy Světového ekonomického fóra z roku 2016 je ohroženo nedostatkem vody přibližně 4 miliardy lidí. Přibližně polovina z nich pochází z Číny a Indie (2). Když budeme vycházet z výše uvedené mapy, můžeme s jistotou říct, že kolem roku 2030 nastane v severní Africe (zejména v oblasti Sahelu), na Blízkém a Dálném východě a ve značné části Evropy vcelku závažná krize zásob a přístupu k vodě. V oblastech Střední Afriky (zejména v oblastech rovníku) poté dojde k vážně krizi zásob a přístupu k vodě v ekonomickém ohledu.
S tím souvisí bezpečnostní a ekonomická hrozba – konflikty a tlak na středoafrické státy zejména okolo rovníku a zároveň také migrace právě z důvodů neudržitelnosti a neobyvatelnosti Severní Afriky a Blízkého východu.
Z hlediska Blízkého východu je v oblasti „managementu“ vody jasnou jedničkou Izrael, který v posledních desetiletích vyvinul technologii na odsolování mořské vody a následné její přeměny na pitnou vodu. Tato odsolovací zařízení se nachází v rukou soukromých společností, které mají s izraelskou vládou uzavřenou smlouvu a jedno takové odsolovací zařízení je schopno dodat 150 milionů m3 ročně (3). Zároveň se Izraeli povedlo dosáhnout nejnižší ceny ze všech ostatních zemí za odsolený m3 - 52 centů (3).
Proces odsolování vody. 1) nasávání mořské vody 2) předběžná úprava 3) odsolování reverzní osmózou* 4) zpětné vypouštění solného koncentrátu zpět do moře 5) následná úprava 6) ukládání a dodávání vody. Reverzní osmóza – proces, při kterém se z mořské vody odstraní sůl a další příměsi pomocí membrány ve filtru. Zdroj: https://www.huffingtonpost.com/jennifer-schwab/israel-is-the-unsung-hero_b_9212810.html
Izraeli se snaží částečně přiblížit Česká republika, která se chystá na výstavě Expo 2020 v Dubaji představit unikátní systém S.A.W.E.R, který zjednodušeně řečeno vyrobí vodu ze vzduchu. Spotřeba energie tohoto systému je plně zajišťována pomocí solárních panelů. Odhaduje se, že by S. A.W.E. R. mohl vyrobit v průměru až 200 litrů vody denně (4).
K zařízení je vyvíjen Botanickým ústavem AV ČR i tzv. fotobioreaktor, který slouží ke kultivaci pouště tím, že bude částečně zabraňovat odpařování vody a zároveň pomocí pěstování mikrořas bude rostlinám dodávat živiny. Součástí je zálivkový systém, který využívá právě vodu ze systému S.A.W.E.R. (4)
Schéma výroby vody pomocí systému S.A.W.E.R. Desikant váže na svůj povrch vodní páru. Nasaje se další vzduch a ohřeje se na vysokou teplo, aby bylo možné dostat vodní páru z povrchu desikantu a tím již nasátý vzduch navlhčit. Ten pak odchází do chladiče, kde se využívá princip kondenzace. Zdroj: https://www.czexpo.com/s-a-w-e-r/
Mnoho zemí (včetně ČR) trápí sucho a nedostatek vody. Odborníci se jednoznačně neshodnou na příčinách. Na čem se ovšem shodnou je fakt, že technická výroba vody bude čím dál důležitější a v budoucnu můžeme očekávat globální krizi týkající se vody – migrace ze suchých oblastí (jedná se o stamiliony lidí), ale také postupné zatopení některých oblastí v důsledku tání ledovců (Republika Kiribati).
Mezi hlavní příčiny sucha a nedostatku vody patří:
- Znečištění vody a poté její nepoužitelnost
- Rostoucí populace – otázkou zůstává, kolik je naše planeta za současného stavu vědy schopna uživit lidí
- Neefektivní zemědělství – hlavním problémem je zvolit plodiny, které nejsou tak náročné, co se týká spotřeby vody – případ Izraele, kde se právě v důsledku nedostatku vody upouští od pěstování např. tropického ovoce
Nabízí se několik doporučení a rad, jak tuto kritickou situaci zmírnit:
- Šetřit vodou – každý člověk se může zamyslet nad osobní spotřebou vody
- Prohloubit spolupráci mezi zemědělským sektorem a vědou a snažit se o nalezení řešení, která budou šetrná k vodním zdrojům a k životnímu prostředí obecně
- Podpora staveb energeticky soběstačných a pasivních domů
- Podporovat inteligentní systémy šetřící vodu – u již postavených domů podporovat spořiče vody
- Podpora ukládání dešťové vody (např. na zalévání)
Zdroje:
- https://www.researchgate.net/publication/299537242_WATER_AS_A_STRATEGIC_RESOURCE_INTERNATIONAL_COOPERATION_IN_SHARED_BASINS_AND_GEOWATER_JOURNAL_OF_THE_SPANISH_INSTITUTE_FOR_STRATEGIC_STUDIES
- https://www.weforum.org/agenda/2016/02/4-billion-people-face-severe-water-scarcity-at-least-for-one-month-every-year/
- https://www.mcclatchydc.com/news/nation-world/national/article24765472.html
- https://www.czexpo.com/s-a-w-e-r/
