Rusko-čínské vztahy na poli energetiky

(ilustrační obrázek)

Po anexi Krymu v roce 2014 a pozdějším vypuknutí války na východní Ukrajině došlo ze strany Západu k uvalení sankcí na konkrétní služby a osoby. Ruku v ruce s uvalením sankcí se opět rozvinula debata o závislosti zemí východní a střední Evropy na dovozu zemního plynu a ropy z Ruska.  Tento problém se týká zejména Ukrajiny, Pobaltí a Ruska (sféra vlivu Ruska). Rusko se poté začalo pomalu obracet na Čínu, jejímž je významným obchodním partnerem – zejména v oblasti zbrojního průmyslu (v oblasti vojenství dochází k čím dál užší spolupráci např. ve formě společných cvičení – v poslední době Vostok 2018). Rusko a Čína v poslední době vystupují jako rovnocenní partneři a stylizují se do role protiváhy k EU a Spojeným státům. Čína za sebou má také poměrně dlouhé období přestřelek se Spojenými státy, které jí vyhlásily obchodní válku a uvalily cla na některé jimi importované výrobky. Situace ohledně Smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního dosahu zůstává také neuspokojivá, a proto je logické, že se Čína stále více orientuje na Rusko.  Jak vypadají vztahy obou zemí v oblasti energetiky?

Období před rokem 2014

Od nástupu Vladimira Putina do prezidentského úřadu v roce 2000 došlo k výrazné proměně rusko-čínských vztahů. V roce 2001 byla podepsána dohoda o přátelském sousedství těchto dvou zemí. V následujících letech byly ke spokojenosti obou stran vyřešeny územní spory. Ačkoliv se partnerství posilovalo, vztahy v oblasti energetiky nebyly zpočátku tak intenzivní. V roce 2003 byla podepsána dohoda o projektu ropovodu ESPO, jež byl (kromě železnice) prvním projektem v oblasti vývozu ropy a zemního plynu do Číny.

 

Zelenou čarou je naznačena první fáze projektu ESPO. Druhá fáze vedoucí ze Skovorodina přes Chabarovsk do Kozmina, odkud se má ropa přepravovat do Japonska, Jižní Koreje a Číny pomocí tankerů. Druhá větev projektu ESPO vede ze Skovorodina do čínského Daqingu. Zdroj: https://www.domain-b.com/industry/oil_gas/20100830_pipeline.html

 

Důležitým milníkem byl v rusko-čínských energetických vztazích rok 2004, kdy byl mezi společnostmi Rosněfť a CNPC podepsán kontrakt ohledně dodávky 45,4 milionů tun ropy.(1) Ještě užší spolupráci zajistila v roce 2006 návštěva Vladimira Putina Číně. Hlavy států při této příležitosti podepsaly dohodu o komplexní spolupráci v energetické oblasti. V roce 2009 byl podepsán další kontrakt ohledně dodávek uhlí a elektřiny a ohledně dodávky 15 milionů tun ropy ročně do roku 2030. V roce 2013 byl tento kontrakt rozšířen o dalších 15 milionů tun ropy ročně po dobu 25 let (1).

Obecně lze k ekonomickým vztahům v období před rokem 2014 říct, že měly vzestupnou tendenci ve všech oblastech exportu i importu, a to z obou stran.

Období po roce 2014

Jak již bylo zmíněno v úvodu, po roce 2014 (přesněji na jaře) došlo k výrazné proměně mezinárodních vztahů a k uvalení sankcí ze strany západních zemí na ruské společnosti a významné osoby.  Rusko se z hlediska své ekonomické situace obrátilo k Číně, kde hledalo ekonomického partnera, který bude protiváhou EU a v podstatě nahradí ztrátu způsobenou sankcemi.

V květnu 2014 (po několika vzájemných návštěvách hlav států) byly podepsány významné kontrakty. CNPC také získala 20 % podíl v projektu Yamal LNG (2). CNPC a Gazprom uzavřely dlouho očekávaný kontrakt na 38 miliard kubických metrů zemního plynu na dalších 20 let. Bohužel pro Rusko cena za tento plyn nebyla taková, jakou očekávalo (2). Z hlediska ceny jde o to, že Rusko by chtělo stejnou cenu za plyn, za jakou ho exportuje na Západ.  V říjnu 2014 byl také podepsán kontrakt na dodávku uhlí z Ruska

 

Návrh sítě plynovodů z roku 2014. Modře je vyznačen plynovod Altaj, zelenou přerušovanou čarou je vyznačen navrhovaný plynovod, který se napojí na plynovod Síla Sibiře( červená přerušovaná čára). Zdroj: https://www.thechinastory.org/yearbooks/yearbook-2014/chapter-2-whose-shared-destiny/russia-china-pipeline/

 

Dalším (v popisku obrázku výše) projektem je plynovod Altaj, který má transportovat plyn ze západosibiřských nalezišť do severní Číny. Kapacitně by se mělo jednat o 30 miliard kubických metrů po dalších 30 let (3). Tento plynovod má ovšem ještě jeden, pro Čínu velmi důležitý rozměr. Pakliže plynovod bude z ruské strany končit těsně za hranicí, bude z čínské strany potřeba vybudovat doplňující infrastrukturu a také by to znamenalo snížení dodávek plynu z Turkmenistánu, který je ale na čínském odběru závislý.

Dalším problémem, který je spojený s plynovodem Altaj je cena plynu (která byla již zmíněna výše). Vzhledem k tomu, že plyn pochází z poloostrova Yamal, očekává se, že Gazprom bude požadovat stejnou částku, jako požaduje po svých evropských zákaznících. To se ovšem nelíbí Číně, která si chce logicky vyjednat cenu nižší.

Dalším, řekněme, významným geopolitickým aspektem plynovodu Altaj je závislost Číny na dodávkách LNG ze Spojených států. Z důvodů zmíněných v úvodu tohoto článku je logické, že se Čína bude snažit diverzifikovat své zdroje ropy a zejména plynu. Ačkoliv by se mohlo zdát, že čínské investice a kontrakty s ruskými energetickými společnosti jsou pro Rusko i Čínu výhodné, není tomu po detailnějším prozkoumání situace tak. Pro Rusko jsou velmi nevýhodná jednání o cenách. Gazprom a Rosněfť by chtěly, ale CNPC platila za zemní plyn a ropu stejné částky, jako evropští zákazníci. Zároveň je Rusko v nezáviděníhodné geopolitické situaci. Podle některých může dojít k postupnému obsazování východní Sibiře Čínou (4). Čína, která má možnost importovat plyn z USA nebo Turkmenistánu, je v tomto ohledu ve výhodné situaci. Zároveň však každým rokem zvyšuje dovoz a závislost na ruských surovinách. To lze vidět na projektech (výše zmíněné Síla Sibiře, ESPO, Altaj), které obě země rozvíjejí. Dá se předpokládat, že vztahy obou zemí v oblasti energetiky se dále budou prohlubovat a neotřesou jimi ani poslední události v Kerčském průlivu.


Zdroje

  1. https://www.oxfordenergy.org/wpcms/wp-content/uploads/2016/08/Energy-Relations-between-Russia-and-China-Playing-Chess-with-the-Dragon-WPM-67.pdf
  2. https://www.aa.com.tr/en/energy/analysis/russia-china-energy-relations-in-the-post-crimea-period/16054
  3. https://oilprice.com/Energy/Energy-General/The-Altay-Pipeline-A-Geopolitical-Game-Changer.html
  4. https://www.nytimes.com/roomfordebate/2014/07/03/where-do-borders-need-to-be-redrawn/why-china-will-reclaim-siberia

Pro více informací klikněte ZDE

12. 12. 2018 11. 12. 2018

Zprávy z oboru

Polsko brzdí přijetí reformy trhu s elektřinou v EU, nadále chce podporovat své uhelné elektrárny

Zástupci Evropské unie se v rámci trialogu opět nedohodli na reformě modelu trhu s elektřinou. Jedním z hlavních důvodů neuzavření dohody je záměr Polska pokračovat ve…
  • 11. 12. 2018
  • 18:00

Evropská komise přinutila Německo umožnit vyšší dovoz elektřiny z Dánska

Komise přijala návrh, se kterým přišel provozovatel severoněmecké přenosové soustavy TenneT. Podle návrhu se výrazně zvýší přeshraniční toky mezi Dánskem a Německem a…
  • 11. 12. 2018
  • 18:00

Evropský parlament schválil reverse charge

Evropský parlament (EP) souhlasil se zavedením pravidel, která umožňují používat v boji proti daňovým únikům systém přenesené daňové povinnosti, známý jako reverse charge.…
  • 11. 12. 2018
  • 16:29

Elektromobil Jaguaru vzplál bez zjevného důvodu

Jaguar I-Pace nejmenovaného nizozemského majitele v noci na pátek minulého týdne vzplanul zaparkovaný před domem. Požár zachvátil jen přední část vozu, ale zcela ji zničil.…
  • 11. 12. 2018
  • 14:33

Třetina elektrárny Slapy prochází modernizací. Od příštího roku vyrobí o 4 % více elektřiny a rapidně sníží spotřebu oleje.

Etapu demontáže stávajících technologií má za sebou modernizace jednoho ze tří soustrojí - TG1 - vodní elektrárny Slapy. Po skončení akce na podzim příštího roku se zvýší…
  • 11. 12. 2018
  • 12:41

Solární asociace: Za první tři čtvrtletí bylo postaveno 7 megawattů nových fotovoltaických elektráren. Potenciál je však mnohonásobně větší.

Celkový počet projektů solárních instalací na střechách rodinných domů, které se letos realizovaly díky podpoře v programu Nová zelená úsporám, překročil výkon 6 megawattů.…
  • 11. 12. 2018
  • 11:45

INFORMACE Z JE TEMELÍN 242 / 2018

První blok i druhý blok jsou v provozu na plánovaném výkonu. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.
  • 11. 12. 2018
  • 10:27

Vyjádření ERÚ k informacím uvedeným v Lidových novinách dne 10. prosince 2018

Energetický regulační úřad respektuje nezadatelnou svobodu slova médií i jednotlivců. Zároveň však úřad ctí právo občanů na včasné, pravdivé a nezkreslené informace, proto…
  • 11. 12. 2018
  • 09:32

Světové emise CO2 se nedaří snižovat. Letos porostou rychleji než vloni

Dle studie Global Carbon Budget dojde letos k nárůstu globálních emisí CO2 z fosilních paliv o 2,7 %. Důvodem je vyšší míra využívání uhlí v ekonomicky rostoucí Číně a…
  • 11. 12. 2018
  • 09:00

Spalovna zneškodňovala odpady při nižších teplotách, než bylo povoleno. Inspektoři jí dali pokutu 350 tisíc korun

Společnost MEGAWASTE-EKOTERM, s.r.o., která provozuje spalovnu nebezpečného odpadu v Prostějově, dostala pokutu 350 tisíc korun. Inspektoři z Oblastního inspektorátu České…
  • 11. 12. 2018
  • 08:31

starší novinky