Prozkoumejte všechny služby z energetického sektoru, které nabízí platforma ENERGY-HUB

Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část čtvrtá: Přírodní podmínky regionů a skutečné využití OZE

(ilustrační obrázek)

Geograficky jsou si oba sousedící státy svojí podobou blízké. Německo i Polsko patří k největším státům střední Evropy, jejíž severní hranici tvoří. Obě země mají nížinatý přímořský povrch omývaný Baltským mořem, Německo navíc i mořem Severním. Z jejich území odvádějí vodu husté a významné evropské říční sítě.

Německo však svojí rozlohou přesahuje Polsko. Oněch zhruba 50 000 čtverečních kilometrů, které má navíc, tvoří na jihu země hory včetně německých Alp, které dávají Němcům značnou výhodu pro produkci obnovitelné energie. Nejvíce německých vodních elektráren se totiž nachází právě zde, při hranici s Rakouskem. Tyto elektrárny společně s přečerpávajícími vodními elektrárnami tvoří kolem 6 procent instalovaného výkonu. [1]

Výhodou Německa jsou jeho sousední země, které mají vybudované velké přečerpávající vodní elektrárny. Na severu je to Norsko a Švédsko, na jihu pak Švýcarsko a Rakousko, jež mají mimochodem vysoké zastoupení OZE v produkci elektřiny. Díky možnosti dodávek energie je možné vyrovnávat přetížení německé sítě, která má tak flexibilnější prostředí pro svůj rozvoj. [2] Ani Polsko, které nemá tak hornatý jih, není bez vodních elektráren a přečerpávajících stanic, a má na svém území oproti Německu zhruba poloviční počet elektráren. K jejich provozu využila polská strategie převážně velké toky vlévající se do Baltského moře. Na celkovém instalovaném výkonu se hydroelektrárny podílí však pouze necelými dvěma desetinami procenta. [3] Výroba energie v hydroelektrárnách je silně závislá na aktuálním počasí, a tak ji v důsledku klimatické změny potkává v posledních letech nedostatek vody, společně s ním také nedostatečné financování tohoto sektoru. [4]

V obou státech má oproti vodním elektrárnám větší potenciál větrná energie. Nížinaté přímořské oblasti jsou si v obou státech podobné. Německo má však výhodu většího prostoru na otevřeném Severním moři, kde má také většinu svých offshore elektráren, jak znázorňuje mapa níže. V Německu měly větrné elektrárny v roce 2011 dokonce největší podíl na vyprodukované elektřině z obnovitelných zdrojů. [5] Na celkové spotřebě elektřiny se v Německu energie z větrných elektráren podílela více než 10 %, zatímco v Polsku to bylo pouze něco přes 2 %. [6]

Polsko proti Německu zatím nemá fungující offshore instalace, obecně je s vývojem větrných elektráren za Německem opožděné. Není divu, začalo totiž s výstavbou prvních větrných elektráren zhruba o deset let později. Je navíc silně závislé na produkci „znečišťující“ energie spalováním uhlí, zatímco Německo se již několikrát vydalo cestou opakovaného odklonu od jádra, kterou v druhé dekádě 21. doplnila revoluční snaha o energetiku bez emisí pod názvem Energiewende. I v Polsku se však v posledních letech podíl větrné energetiky na produkci elektřiny začal zvyšovat. V roce 2016 získala polská energetická skupina Polenergia povolení k vybudování první offshore elektrárny, která by se měla stát největší offshore instalací v Baltském moři. Její výstavba je plánovaná na rok 2019. [7]

Vzhledem k poloze v mírném pásu střední Evropy nemá ani Německo ani Polsko velký potenciál pro provozování solárních elektráren. I tak zažil tento způsob produkce elektřiny v Německu svůj boom kolem roku 2010. Investicím se však nevěnovali největší německé koncerny, ale naopak soukromníci a farmáři. Velkým investorům se více vyplatilo budování větrných elektráren než těch solárních. [8] V Německu se v roce 2016 podílely solární elektrárny téměř šesti procenty na čisté výrobě elektřiny. [9] Údaje pro rok 2017 ukazují, že fotovoltaika pokryla 7,2 % čisté spotřeby elektřiny. [10] Oproti tomu v Polsku se v roce 2016 podílely fotovoltaické elektrárny jen 0,5 % na výrobní kapacitě země. [11] V roce 2015 patřilo Polsko ke čtyřem ze zemí EU, jejichž solární kapacita v jednotkách Wp na obyvatele byla nejnižší a výrazně pod průměrem celé Unie. Německo bylo z tohoto hlediska první. [12]

Poměrně využívaná je v obou státech energie z biomasy. Polsko je dokonce na čtvrtém místě mezi zeměmi EU ve využívání tohoto zdroje. [13] V roce 2009 tvořila energie z biomasy 85 % veškeré energie získané z obnovitelných zdrojů. [14] Tímto číslem je Polsko srovnatelné s unijním průměrem. V německé energetice tvořil podíl energie z biomasy 33,3 % veškeré energie získané z OZE. [15] Německá biomasa se na produkci energie podílí oproti Polsku výrazně méně, obnovitelná energetika jako taková je nicméně více zastoupená v Německu.

Jak samotné využívání obnovitelných zdrojů ovlivňuje politika? To vám představíme v pokračování tohoto serálu již 8.1.


[1] INTERNATIONAL HYDROPOWER ASSOCIATION. Germany – Germany statistics [online], 2017. [cit. 2018-09-01] Dostupné z: https://www.hydropower.org/country-profiles/germany.

[2] Tamtéž.

[3] U. S. ENERGY INFORMATION ADMINISTRATION. International Energy Statistics [onlnie], 2017. [cit. 2018-09-01] Dostupné z: https://bit.ly/2LhcK64.

[4] SZULLECKI, Kacper. Poland’s renewable energy policy mix: European influence and domestic soap opera. Oslo, CICERO, 2017, s. 37.

[5] INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. Energy policies of IEA Countries – Germany, 2013 Review. Paříž: France by Sorégraph, 2013. [cit. 2018-08-19] Dostupné z: https://www.iea.org/publications/freepublications/publication/Germany2013_free.pdf.

[6] EUROPEAN WEIND ENERGY ASSOCIATION. Wind in Power – 2011 European statistics [online], 2012. [cit. 2018-09-01]. Dostupné z: http://www.ewea.org/fileadmin/ewea_documents/documents/publications/statistics/Stats_2011.pdf, s. 11.

[7] FROESE, Michelle. Poland gets first environmental permit for offshore wind [online], 2016. [cit. 2018-09-01] Dostupné z: https://www.windpowerengineering.com/business-news-projects/poland-gets-first-environmental-permit-offshore-wind/.

[8] WIRTH, Harry. Recent Facts about Photovoltaics in Germany. Fraunhofer ISE, 2018. [cit. 2018-09-01] Dostupné z: https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/en/documents/publications/studies/recent-facts-about-photovoltaics-in-germany.pdf, s. 28.

[9] STROM-REPORT-BLOG. Germany: Solar Power Factsheet 2016 [online], 2016. [cit. 2018-09-01] Dostupné z: https://1-stromvergleich.com/solar-power-germany/.

[10] WIRTH, Harry. Recent Facts about Photovoltaics in Germany, s. 5.

[11] BELLINI, Emiliano. Residential and commercial PV drive solar growth in Poland, cumulative capacity nears 200 MW [online], 2017. Dostupné z: https://www.pv-magazine.com/2017/05/19/residential-and-commercial-pv-drive-solar-growth-in-poland-cumulative-capacity-nears-200-mw/.

[12] EurObserv’ER. Photovoltaic Barometr. 2016. Dostupné z: https://www.eurobserv-er.org/photovoltaic-barometer-2016/, s. 14.

[13] KOTECKÝ Vojtěch, HÖSEL Petr, RAKŮSEK Petr. Prague Climate Talk: Renewable energy in the V4. EUROPEUM, Institut pro evropskou politiku. Evropský dům Praha, 6. 11. 2017.

[14] Fluid, S. A. Market Overview [online], 2010. [cit. 2018-09-01] Dostupné z: http://fluid.pl/en/investor-relations/description-of-the-market/.

[15] INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. Energy policies of IEA Countries – Germany, 2013 Review.

Pro více informací klikněte ZDE

Související články

  zpět
24. 02. 2019 23. 02. 2019

Zprávy z oboru

Členské státy EU se dohodly na emisních standardech pro nákladní vozidla

Evropská rada a Parlament se v noci z pondělí na úterý shodly na historicky první právní regulaci pro množství emisí CO2 z nákladních automobilů. Nové evropské kamiony…
  • 23. 02. 2019
  • 15:29

Nejrozšířenějším elektromobilem světa je Nissan Leaf

Na světě je dnes už hodně aut s elektrickým pohonem. Je ale jen jedno, které je nejrozšířenější a zároveň i nejoblíbenější. Je jím v obou případech Nissan Leaf. To je…
  • 23. 02. 2019
  • 13:22

Uniper podle německého regulátora ovlivňoval trh s plynem, společnosti udělil pokutu 150 000 EUR

Německý síťový regulátor vyměřil společnosti Uniper Global Commodities pokutu ve výši 150 000 eur za to, že měla v několika případech ovlivnit fungování trhu se zemním…
  • 23. 02. 2019
  • 12:26

A1 Energy - nová a převratná solární technologie z Čech

Jan Sehnoutek vymyslel a nechal si patentovat podstatu technického řešení nové vysoce výkonné technologie v získávání energie ze slunečního záření s pracovním názvem A1 Energy.
  • 23. 02. 2019
  • 10:22

BP předpovídá nárůst roční výroby elektřiny z jádra na 3400 TWh do roku 2040

Společnost BP zveřejnila Energy Outlook 2019, ve kterém očekává nárůst celosvětové výroby elektřiny z jaderných elektráren do roku 2040 na 3400 TWh za rok. V roce 2016…
  • 23. 02. 2019
  • 09:16

Kdo smí instalovat vybraná, státem dotovaná zařízení, vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů?

Vybraná, státem dotovaná zařízení využívající OZE smí instalovat jen fyzické osoby s osvědčením o profesní kvalifikaci. Potvrzujícím dokladem je osvědčení, kterým se musí…
  • 23. 02. 2019
  • 00:22

Uvádění do provozu sestav tlakových nádob

Uvádění do provozu sestav tlakových nádob podle evropské směrnice 2014/68/EU a Nařízení vlády č. 219/2016 Sb.: Opakované nedostatky ze strany provozovatelů.
  • 23. 02. 2019
  • 00:22

REVIEW: Planning ahead for decommissioning

Nuclear plant decommissioning is simpler, faster, and less expensive when taken into consideration during the siting, design, construction, and operation phases of the…
  • 22. 02. 2019
  • 18:22

Z českého dřeva se loni vyrobilo 377 tisíc tun pelet

 Domácí poptávka po dřevních peletách stabilně roste, v roce 2018 už počet peletových kotlů a kamen v českých domácnostech překročil hranici 30.000 kusů. Dvaatřicet českých…
  • 22. 02. 2019
  • 18:22

Co si myslíte o ochraně životního prostředí? MŽP očekává podněty k aktualizaci Státní politiky životního prostředí ČR

MŽP zahájilo v roce 2019 práce na přípravě nové verze Státní politiky životního prostředí ČR. Tento dokument je národní strategií s dlouhodobým plánem a konkrétními kroky k…
  • 22. 02. 2019
  • 14:22

starší novinky