Ekologické, nebo ne? Zachycování a ukládání CO2 vyvolává kontroverze

(ilustrační obrázek)

Nápad nevypouštět uhlíkové emise do ovzduší a radši je zachytávat hned po jejich vzniku není žádná novinka, do povědomí veřejnosti se Carbon Capture and Storage (CCS) dostalo zhruba před deseti lety. Když prvotní nadšení z objevu opadlo, ukázala se řada nedostatků nové technologie a experti začali mluvit o slepé uličce. Přesto některé státy stále počítají s její implementací za účelem dodržet přísné emisní normy. Dosud podobných zařízení funguje jen málo, celá řada se však staví.

CCS zažívá renezanci díky emisním limitům

Po letech relativního nezájmu se v posledních měsících mluví o CCS čím dál více a celá řada států s ním počítá ve svých energetických koncepcích. Může za to jednak technologický pokrok umožňující uhlík zachytávat stále efektivněji a levněji, jednak i vzrůstající globální tlak na snižování emisí.

„I mobily byly dříve moc velké, drahé a nespolehlivé, to samé se teď říká o CCS,“ zní z australského Mezinárodního institutu pro CCS. Důležitost skladování uhlíku v boji proti klimatickým změnám zdůraznila v pár měsíců starém Světovém energetickém výhledu i Mezinárodní energetická agentura (IEA). Realita ovšem za plány zaostává a vývoj jde stále mravenčími kroky, to se však může v blízké budoucnosti změnit.

Evropská unie i přes štědré dotace uhlík nezachytává

Ačkoli před deseti lety měla EU s CCS velké plány a dodnes do něj investovala skoro 600 milionů eur, ani jediné funkční zařízení na skladování uhlíku zde dosud nefunguje. Projektů v členských zemích existovalo hned několik, postupně však z různých důvodů (finance, problémy s technologiemi) končily.

Tahounem Evropy tak zůstává Norsko, které není členem EU. Tamní energetický gigant Statoil již od roku 1996 pumpuje miliony tun CO2 do hornin pod Severním mořem. I pro seveřany však CCS začíná být až moc drahá záležitost. V říjnu minulého roku norská vláda rozhodla, že do něj dá o 90 % méně financí, než plánovala, což může vést k problémům na Britských ostrovech a ve Švédsku. Tyto země totiž s pomocí norských odborníků počítaly při vývoji vlastních zařízení.

Právě Velká Británie volá z členských zemí EU po zachytávání uhlíku nejhlasitěji. Ještě na přelomu let 2016 a 2017 to přitom vypadalo, že od podobných projektů s ostudou odstoupí. Tehdy se totiž ukázalo, že utratila zbytečných 100 milionů liber za zrušenou soutěž na stavbu zařízení CCS z roku 2015, což chuť k dalšímu výzkumu zkazilo.

Zlepšení přinesl minulý říjen. Claire Perry – ministryně pro obchodní, energetickou a průmyslovou strategii tehdy prohlásila, že vláda hodlá zachytávání a skladování CO2 zařadit do Green Growth plánu. Británie chce totiž do roku 2025 dosáhnout emisního limitu 450 g CO2/kWh. Tamní Komise pro klimatickou změnu to sice nevidí jako pravděpodobný scénář, přesto se o to Britové pokoušejí a CCS jim má pomoci.

Nejaktivnějším propagátorem technologie je přitom z britských zemí Skotsko, kde ji vláda zařadila mezi 6 hlavních priorit své energetické koncepce z konce minulého roku. CCS chápe jako most mezi fosilními palivy a obnovitelnými zdroji.

CCS boduje v Číně, Spojených státech a Austrálii

Naděje pro technologii svítá v zemi, od které by v současnosti nikdo nic ekologického nečekal – ze Spojených států. Tam se nachází většina fungujících zařízení CCS a uhlík tam těžaři využívají k získávání ropy. Největší takový americký projekt nese název Petra Nova a tento měsíc slaví první rok fungování. Pomohl již odfiltrovat skoro milion a půl tun CO2.

Zachytávání a ukládání oxidu uhličitého má své stoupence i v Číně. V zemi se momentálně staví sedm takových zařízení, přičemž to největší v provincii Šen-si by mělo po dokončení zachytávat 400-800 tisíc tun CO2 ročně. Praktiční Číňané chtějí pomocí odpadního oxidu uhličitého dostat ropu ze zdrojů, kde se to konvenčními metodami již nevyplatí.

S CCS počítá i Austrálie. Na konci května roku 2017 řekla tamní vláda, že v něm vidí alternativu k obnovitelným zdrojům, na něž se nechce zcela spoléhat, a hodlá tedy technologii dotovat. Australané přitom pro zachycené CO2 již našli využití. Místní firma Mineral Carbonation International z něj chce do roku 2020 dle vlastních slov vyrábět stavební materiály, což je pořád méně šílené než to, že v Indii z oxidu uhličitého vyrábějí kypřící prášek.

Odborníci kritizují finální ekologickou stopu i finanční náročnost

Jak jsem zmiňoval na začátku, CCS s sebou nese řadu problémů a někteří odborníci ho vnímají negativně. Předně instalace zařízení i jeho provoz v elektrárně zvyšuje spotřebu paliva, tedy i hrubé emise CO2. V konečném důsledku proto nemusí být právě ekologickou volbou.

Výzkum a zavádění technologie se také velice prodraží. Ačkoli se cenu daří částečně snižovat, zůstává vysoká. Zavedení zařízení na zachycování a uskladňování oxidu uhličitého se rovná 40-80 % ceny samotné elektrárny, musí se tedy spoléhat na státní dotace. Vyvstává otázka, zda by nebylo jednodušší a efektivnější tyto finance dát do podpory obnovitelných zdrojů.

Ani údajná ekologičnost zařízení není zcela prokázána. Zůstává totiž nejasné, zda uložit tolik CO2 do země nebude mít v důsledku negativní účinky na životní prostředí, těsnost takových úložišť totiž nelze zcela zaručit.

Další nevýhodou CCS je vysoká spotřeba vody, která se stává stále nedostatkovějším zbožím. Její spotřeba na výrobu elektřiny se může až zdvojnásobit. Uhlík navíc není zcela špatný. Je třeba se zamyslet, zda by ho z atmosféry účinněji nedostalo zalesnění některých větších ploch, či budování vertikálních lesů, o kterých si můžete přečíst v minulém čísle našeho PRO-ENERGY magazínu.

Na první pohled skvělá technologie tedy skrývá řadu rizik, jež možná znemožní její masové využití, ačkoli se o to pokouší stále více států. Je ovšem možné, že s postupem doby se podaří mouchy vychytat a význam CCS rapidně vzroste.

Pro více informací klikněte ZDE

20. 08. 2018 19. 08. 2018

Zprávy z oboru

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

První blok jaderné elektrárny Sanmen v čínské provincii Če-ťiang dosáhl poprvé plného výkonu. Světově první reaktor typu AP-1000 byl připojen k síti, do které začal dodávat…
  • 19. 08. 2018
  • 18:00

Obnovitelné zdroje energie pomůžou s likvidací Pacifické odpadkové skvrny

Využití solární i větrné energie a také energie mořských proudů a vln pomůže s likvidací tzv. Velké pacifické odpadkové skvrny. První jednotka autonomního čistícího systému…
  • 19. 08. 2018
  • 09:00

Kvůli novým emisním normám se v Česku zužuje nabídka nových aut, automobilky to pocítí na výdělcích

Kdo zatouží po nové škodovce, narazí na nebývale tenké ceníky. Model Superb se nedá objednat s žádným benzinovým motorem, Octavii chybí silnější naftový motor, pohon všech…
  • 19. 08. 2018
  • 07:40

Posledná šanca v tomto roku na poukážky za 1,5 mil eur na OZE

Slovenská inovačná a energetická agentúra (SIEA) vyhlásila na štvrtok 23. augusta 2018 o 15:00 hod. 27. kolo projektu Zelená domácnostiam. Ide pravdepodobne o skutočne…
  • 19. 08. 2018
  • 01:31

Každoročně vymyslí přes 300 "zlepšováků" - nejen díky nim výrobní závody Adfors CZ snížily spotřebu vody i elektrické energie na polovinu

Na 300 projektů nejen ke zlepšení životního prostředí či zvýšení bezpečnosti práce každoročně vymyslí zaměstnanci společnosti Saint-Gobain Adfors CZ ve výrobních závodech v…
  • 19. 08. 2018
  • 01:31

Izrael prochází energetickou revolucí. Místní se ale bouří proti zpracování plynu u pláží

Před necelou dekádou objevil Izrael podmořská ložiska zemního plynu. Od té doby se stal židovský stát energeticky soběstačným, a plyn dokonce začal vyvážet. Část Izraelců…
  • 18. 08. 2018
  • 09:31

Slavná Isetta má následovníka. Je to elektromobil

V historii motorismu je několik zajímavých vozidel, která byla tak originální, že neuspěla. Jedno z nich je BMW Isetta. Teď ale švýcarská firma vytvořila nástupce, který má…
  • 18. 08. 2018
  • 08:15

Česko je na prahu druhého solárního boomu, musí mít víc zelené energie

Česko chystá plán budoucnosti energetiky. Měl by stát na vyšším podílu solárních i větrných zdrojů. Na rozdíl od minulosti by se ale mohly obejít téměř bez dotací. Záležet…
  • 18. 08. 2018
  • 08:15

Náklady na provoz jedné dřevostavby

Nedávno jsem dal na svůj fb příspěvek o ročním vyúčtování za plyn v dřevostavbě a redakci TZB-info to zaujalo a požádala mě o širší článek o vytápění v dřevostavbě. Na…
  • 18. 08. 2018
  • 00:32

Zpravodaj Ministerstva životního prostředí červen 2018

Aktuální číslo Zpravodaje 2/2018 naleznete zde.  
  • 17. 08. 2018
  • 18:29

starší novinky