Balkánská dobrodružství ČEZ

(ilustrační obrázek)

Sotva z veřejné debaty alespoň částečně ustoupilo téma možného rozdělení skupiny ČEZ a otázka budoucnosti jaderných elektráren v Česku, nastoupila obratem nová agenda. ČEZ se stahuje z Bulharska a prodává svá tamní aktiva. To by samo o sobě neznamenalo mnoho, kdyby prodej neskončil pochybami o schopnostech kupujícího a o transparentnosti celé transakce, to vše ve stínu probíhající arbitráže proti Bulharsku o miliardy korun. Není to první takový spor, se kterým se ČEZ na Balkáně potýká, nicméně tento by nemusel skončit tak rychle a příznivě, jako ten přecházející s Albánií. 

Bulharské angažmá  

Skupina ČEZ se v Bulharsku angažuje v roce 2004, kdy odkoupila místní prodejní a distribuční síť obsluhující zhruba tři miliony zákazníků zejména v hlavním městě Sofii a na západě země. Vážné problémy nastaly o devět let později.

Dlouhotrvající protesty Bulharů proti vysokým cenám elektřiny vedly nejen k demisi tehdejší vlády premiéra Bojko Borisova, ale zaměřily se i proti ČEZ, který měl na krizi nést svůj podíl. Od té doby se vztahy mezi vládou v Sofii a ČEZ nezlepšily a dospěly až do fáze odchodu společnosti ze země a vyvolání mezinárodní arbitráže, v níž ČEZ požaduje od Bulharska kompenzaci za ztráty, které mu měly způsobit různé kroky úřadů proti jeho byznysu.

Smlouvu u prodeji ČEZ podepsal již ke konci letošního února a čekalo se na posvěcení od bulharského antimonopolního úřadu, nicméně dohoda vzbudila pochybnosti jak na české, tak bulharské straně.

 

Problém Inercom

Problémový je v první ředě kupec, tedy společnost Inercom, člen skupiny, která v rámci své energetické divize provozuje v zemi několik fotovoltaických elektráren.

Oproti aktivům, kterých se chce ČEZ v zemi zbavovat, se jedná o poměrně malý podnik. Pro srovnání: celková cena obchodu se odhaduje na 8,1 mld. Kč. Kč. Přitom hodnota samotného Inercomu se pohybuje okolo pouhé 1,3 mld Kč. Tudíž je otázkou, zda by dokázal kvalitně tak rozsáhlý byznys spravovat a kdo by celou majetkovou transakci financoval. Vedení Inercomu sice prohlásilo, že mu s financováním pomohou nejméně dvě zavedené bankovní společnosti, z nichž ani jedna údajně nemá vazby na Ruskou federaci, nicméně dál problém nerozvedlo.

Vzhledem k objemu a povaze majetku, o který jde, se pro bulharský stát jedná o strategickou transakci, která by mohla mít nezanedbatelný dopad na energetickou bezpečnost země. Dlouholetý premiér Borisov si pamatuje demonstrace, které jej v r. 2013 stály premiérské křeslo; a jelikož už proběhly demonstrace vztahující se k prodeji, nejspíš nebude chtít dát záminku k jejich dalšímu vyhrocení.  

 

Problém vláda

Jako jedno z možných řešení se nabízí majetkový vstup státu. Obě společnosti, ČEZ i Inercom, přistoupily na to, že si nechají zpracovat analýzy, jak by státní zapojení do procesu mohlo vypadat. Ani státní podíl by však problémy nevyřešil, naopak, přinesl by další. Předně, ani zástupci vlády nejsou zatím zcela jednotní v tom, kolik procent by stát vlastně měl převzít, byť poslední verze zní těsně přes 50 % pro stát. Za druhé, své souhlasné právní stanovisko by tomto případě musely vyslovit i evropské unijní orgány, mohlo by se totiž jednat do nepovolenou podporu ze strany státu.   

 

Problém arbitráž

V neposlední řadě je tu i problém arbitráže, kterou ČEZ v současnosti s Bulharskem vede. Bez ohledu na to, jak vysoký podíl z původně vymáhaných 15 miliard korun Česko nakonec získá a jak dlouho proces potrvá, má jen málo důvodů pustit vládu v Sofii do chystaného obchodu. Pokud by totiž Bulharský stát získal v Inercomu podíl, s ním by se dostal i k důležitým informacím o prodávaných aktivech ČEZ a jeho dřívějších obchodních aktivitách, které by následně mohl snadno využít proti němu. A aby toho nebylo málo, nově vyvstala otázka, kdo z české strany nedávno předal bulharské straně citlivé informace o probíhajícím obchodu a osobách, které by se v něm měly angažovat.

Samotné vyjednávání o prodeji má také svá slabá místa. Vedení Inercomu má mít blízký vztah k bulharské ministryni energetiky Temenužce Petkové (ta již nabídla svou rezignaci). Údajnou netransparentnost celé transakce kritizoval i český podnikatel Jaromír Tesař. Jako spolumajitel společnosti Energo-Pro s aktivy v Česku, Gruzii, Bulharsku, Turecku také projevil o bulharská aktiva ČEZ zájem. Poté, co neuspěl, prohlásil, že právě kvůli nedostatečné transparentnosti řízení jeho společnost nabídla nižší částku než Inercom. Tesařovy společnosti jsou největším soukromým výrobcem elektřiny v zemi: vlastní čtrnáct vodních elektráren, provozují distribuční soustavu a také elektřinu prodávají více než milionu zákazníků. I jeho dceřinému byznysu vytýkaly bulharské úřady údajné zneužívání monopolního postavení.

Dalším z řady vedlejších faktorů v jednání je také 116 milionů eur půjčky z r. 2016 bulharské odnoži ČEZ od Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Banka zatím nevydala stanovisko, jak bude v případě definitivní změny majitele postupovat.

Odchod ČEZ z Bulharska není pouze následek dlouhodobých špatných vztahů s úřady, ale i součást širší strategie, v jejímž rámci se společnost chce více orientovat na střední a západní Evropu, případně obnovitelné zdroje. To však neznamená, že by se stáhl z východu úplně. Kupříkladu stávající aktiva v Rumunsku nebo Turecku si prozatím chce ponechat.

 

Bulharská aktiva – o co se hraje?

ČEZ se již zbavil uhelné elektrárny Varna, kterou odprodal bulharské společnosti SIGDA ODD. Tento konkrétní obchod se české straně vyplatil, jelikož sama elektrárna byla dlouhodobě odstavena kvůli nesplnění evropských norem. Nejnovějším krokem je rozhodnutí vedení ČEZ odprodat zbývajících sedm společností, které v Bulharsku vlastní. Nejhodnotnější jeho aktiv je distribuční síť, nový majitel však přebere zároveň i malou solární elektrárnu Orešec a bioplynová jednotka v Rodopech. Počáteční celkový instalovaný výkon energetických zdrojů ČEZ byl 6,7 MW.

Nejspíše nejhodnotnější části bulharského portfolia je distribuční společnost CEZ Razpredelenie Bulgaria AD. ČEZ je jejím vlastníkem z 67 %, zbytek náleží minoritním akcionářům. Její aktivity pokrývají oblast 40 000 čtverečních kilometrů s téměř třemi miliony obyvatel a zahrnuje i distrikty hlavního města Sofie (země jako celek má přes sedm milionů obyvatel)!

V dalších prodávaných dceřiných společnostech (Electro a Trade Bulgaria zaměřené na koncový, respektive velkoobchodní prodej) má ČEZ buď stoprocentní nebo alespoň majoritní podíl.

 

Aktivity ČEZ dle výroční zprávy z roku 2016

 

Zkušenost z Albánie?

Mezinárodním arbitrážním řízením skončilo angažmá ČEZ v jiné nedaleké zemi, v Albánii. V lednu 2013 odebral místní regulátor společnosti CEZ Shpërndarje licenci a její správu převzal určený administrátor s odůvodněním, že společnost nedostála svým závazkům dodávek elektřiny. ČEZ tak zcela ztratil nad jejím řízením kontrolu a rozhodl se bránit právě arbitráží.

Nakonec však uzavřel ČEZ s Albánií dohodu o narovnání, na jejímž základě musela země vyplatit zpět počáteční investici ve výši zhruba 2,75 miliardy korun, a to ve splátkách do letošního roku. Albánie tehdy o rychlé vyřešení situace velmi stála, mimo jiné, jelikož spor blokoval možnost získání zahraničních zdrojů na modernizaci státní energetiky.


 

Aktivity ČEZ v dalších zemích  

Majetek či zastoupení má ČEZ aktuálně v České republice, Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Maďarsku, Nizozemí, Německu, Turecku a na Slovensku.

  • Rumunsko - Instalovaný výkon: 622 MW

Větrné farmy Fantanele a Cogealac: 240 turbín s celkovým instalovaným výkonem 600 MW, největší projekt svého druhu na světě, tvoří 10 % rumunských OZE
CEZ Romania S.A.: hydroenergetický systém čtyř přehradních nádrží a elektráren, instalovaný výkon zhruba 22 MW
CEZ Distributie S.A.: distribuční společnost, obsluhuje zhruba 1,4 milionu zákazníků

  • Polsko - Instalovaný výkon: 681 MW (z toho 678 MW uhelné elektrárny, zbytek vodní)

Černouhelná elektrárna Skawina a přidružená vodní elektrárna Skawinka: instalovaný výkon 490 MW
Elektrárna ELCHO: instalovaný výkon 208 MW
Vodní elektrárna Borek Szlachecki: instalovaný výkon 0,9 MW
Eco-Wind Construction S.A.: rozpracované projekty o celkovém plánovaném výkonu přes 700 MW

  • Slovensko - Instalovaný výkon: 114 MW

CM European Power Slovakia, s. r.: provozuje teplárnu Slovnaft s instalovaným výkonem 114 MW

  • Maďarsko - Instalovaný výkon spoluvlastněných společností: 1288,9 MW

Akenerji Elektrik Üretim A. S: společný podnik s Akkök Group provozuje vodní elektrárny (instalovaný výkon 284,7 MW), větrný park Ayyildiz (15 MW), paroplynová elektrárna Egemer (na území Turecka, instalovaný výkon 904 MW). Sakarya Elektrik Dagıtım A.S. (SEDAS).: distribuční společnost, ČEZ je podílovým vlastníkem  

  • Německo

V zemi ČEZ vlastní pevninské parky větrných elektráren s instalovaným výkonem přes 133 MW. Vlastní podíly ve firmách pracujících na technologických inovacích: např. Sunfire, sonnen nebo Cloud & Heat Technologies.
Obchod s elektřinou realizuje jak skupina přímo, tak částečně prostřednictvím CEZ Deutschland GmbH.  

  • Francie

Akvizice 9 větrných farem proběhla v roce 2017. Projekt jejich vývoje a modernizace by mohl navýšit instalovaný výkon až na 100 MW.  

Obchodní a další méně významné zastoupení má ČEZ i v dalších zemích: Maďarsku, Albánii a Nizozemí.

Pro více informací klikněte ZDE

19. 06. 2018 18. 06. 2018

Zprávy z oboru

World Nuclear Exhibition: jaderná elita se chystá za týden do Paříže

V hlavním městě Francie se sejde 26.-28. června jaderný svět na již třetí World Nuclear Exhibition, aby představil novinky a budoucnost nukleárního průmyslu. Již teď je…
  • 19. 06. 2018
  • 15:26

Vodní elektrárna Lipno I má jedno z nejrychlejších připojení do sítě na světě díky řídicímu systému české firmy ZAT

Vodní elektrárna Lipno I je od konce května zcela bezobslužná, zároveň má jeden z nejrychlejších systémů připojení do sítě v oblasti vodní energetiky na světě. Postaral se…
  • 19. 06. 2018
  • 15:26

Sedm firem vyslyšelo výzvu ministerstva životního prostředí. Omezí jednorázové plasty

Plastové nádobí slíbily dobrovolně omezit firmy CrossCafe, Bageterie Boulevard, Ugo, Benzina, České dráhy, Leo Express a Dudes and Barbies.
  • 19. 06. 2018
  • 15:26

ČEZ chce vytvořit ekologickou ‚dceru‘. Zbytek by zcela ovládl stát a nařídil by dostavbu Dukovan

ČEZ v čele s Danielem Benešem má nový plán, jak vyřešit stavbu nových jaderných reaktorů v Česku. Firma by měla vyčlenit distribuci či obnovitelné zdroje do nové dceřiné…
  • 19. 06. 2018
  • 15:26

Co přinesl týden: Evropa bojuje se suchem podporou OZE a jádra

Suché počasí trápí energetiky v celé Evropě. Pokud za zvyšující se teplotu opravdu mohou lidmi produkované skleníkové plyny, dává smysl důraz Evropské unie (EU) na rozvoj…
  • 19. 06. 2018
  • 15:00

Tepelné čerpadlo vás nejen zahřeje, ale také ochladí

Počasí v České republice se stále častěji vyznačuje výraznými extrémy, které mohou nadměrně zatěžovat lidskou psychiku i organismus. Věděli jste například, že letošní první…
  • 19. 06. 2018
  • 15:00

ČEZ Energo, člen ČEZ ESCO, vybuduje v Horním Slavkově kogenerační jednotky o kapacitě 4MW

Horní Slavkov v Karlovarském kraji si zajistí dlouhodobě výhodnou cenu tepla z ekologických zdrojů. Společnost ČEZ Energo, jednička na trhu kogenerace v České republice,…
  • 19. 06. 2018
  • 12:26

Účet za stabilizaci německé přenosové soustavy se vloni vyšplhal na rekordních 36 mld. korun

Německo zaznamenalo další nepříjemný rekord, když náklady na stabilizaci přenosové soustavy vzrostly na 1,4 miliardy euro (36 miliard korun). Německo je tak nadále nuceno…
  • 19. 06. 2018
  • 11:57

Společnost GLS pokračuje v modernizaci vozového parku, roční objem emisí na jeden vůz snížila o 15 %

Nadnárodní přepravce balíků GLS v rámci Evropy meziročně snížil objem emisí průměrně vyprodukovaných jedním vozem o 15 %. Srovnání vychází z dat za fiskální rok 2015/2016 a…
  • 19. 06. 2018
  • 11:40

Projekt KeepWarm pomůže modernizovat dálkové vytápění v zemích střední a východní Evropy

Projekt „Zlepšení vlastností systémů dálkového vytápění ve střední a východní Evropě“, zkráceně „KeepWarm“, je financovaný v rámci programu EU Horizont 2020. Jeho cílem je…
  • 19. 06. 2018
  • 10:40

starší novinky