Síla Sibiře: budoucnost ruského plynu v Asii

(ilustrační obrázek)

V polovině května přejel před početnými televizními kamerami prezident Putin s velkou pompou nově otevřený most na Krym. O pouhé dva dny později vydal ruský plynárenský gigant Gazprom zprávu, která se dočkala mediální pozornosti podstatně menší, ale jejíž předmět bude mít nejen na Ruskou federaci podstatně větší dopad než oslavované dopravní spojení s okupovaným poloostrovem. Jedná se o dálněvýchodní plynovod „Síla Sibiře“, který Rusko, největšího exportéra plynu na světě, brzy spojí s jeho největším spotřebitelem Čínou

Podle Gazpromu je projekt plynovodu Síla Sibiře z 83 % hotov, což znamená vystavěných 1 790 kilometrů potrubí a pokrok v přípravách těžebních polí. Tři tisíce kilometrů potrubí by mělo zvládnout roční přepravu až 38 miliard metrů krychlových plynu. Plynovod povede z těžební oblasti Čajandinskoe ke hranicím Číny ve federální Amurské oblasti.

Výstavba plynovodu zahrnuje i další pomocnou infrastrukturu – od komunikačních a kontrolních systémů až po kompresní stanice. Do systému má být napojen i zpracovatelský závod v Amurské oblasti se zpracovatelskou kapacitou 42 miliard kubických metrů plynu ročně plánovaný jako největší v Rusku. Dokončovací práce se mohou protáhnout až do roku 2024, zabezpečení dodávek do Číny ale Gazprom stihnout do prosince 2019, plné zprovoznění amurského závodu o rok později.

 

Úskalí vzájemné závislosti

Export energetických surovin je základem ruské ekonomiky zhruba od šedesátých let minulého století, a stejně pevně si drží postavení na evropském trhu. Jen loni dodal na kontinent téměř 200 miliard kubických metrů, více než třetinu celé evropské spotřeby – a tržby za něj významně podporují ruský federální rozpočet. Jenže v poslední době má ruský plynový gigant problémy. Objem exportu Gazpromu sice roste, konkurence na trhu však tlačí dolů jeho cenu. Evropské státy navíc nejsou v postoji k ruskému plynu jednotné. Zatímco Německo stavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream II. a ruské dodávky brání, Polsko naznačilo, že své kontrakty s Gazpromem po vypršení v r. 2022 nemusí obnovit. Možnost zásadního rozšíření exportu na východ se tak ukazuje jako více než lákavá.

Ekonomický úspěch sibiřského plynovodu však kriticky závisí na příznivé hospodářské situaci Číny. Je geograficky příliš vzdálený na to, aby se dal využít pro dodávky plynu západním státům a Říše středu je tak jediný vhodný zákazník. Podle předpovědí Gazpromu je nicméně toto riziko únosné – jeho výkonný ředitel Alexej Miller loni ostatně prohlásil, že očekává v Číně brzké zvýšení roční spotřeby plynu až na 300 miliard metrů krychlových. Obchodní dohoda mezi oběma státy byla uzavřena v roce 2014 na 30 let s odhadovanou cenou až 400 miliard dolarů.

Rusko také dodávkami plynu navazuje na dosavadní úspěšný export ropy. V Číně patří k nejvýznamnějším dovozcům, o místní trh soupeří hlavně se Saúdskou Arábií. Infrastrukturním projektům pravděpodobně neuškodí ani to, že čínskými investicemi v Rusku nedávno otřásl skandál společnosti CEFC, kdy padl nákup podílu v ropném gigantu Rosněfť za více než 9 miliard dolarů.  CEFC měla potíže s financováním a obří transakci „odložila“.

 

Ekonomika nebo geopolitika?

Vyhlídka posílení ruského exportu plynu na východ vyznívá o poznání úspěšněji než sáhodlouhé evropské přetahování o výstavbě pobaltského plynovodu Nord Stream II., respektive o plánovaném jižním plynovodu přes Černé moře. Přesto se nad budovatelským elánem Gazpromu ozývají i pochybné hlasy. The Financial Times odhadly, že souhrnné náklady na všechny tři jmenované projekty se mohou vyšplhat na bezmála 93 miliardy dolarů, zatímco jejich ekonomická návratnost nemusí být zdaleka stejná. Rusko se tak zjevně realizuje spíše geopoliticky než ekonomicky, přičemž pro zahraniční investory může být upřednostnění politických zájmů nad ekonomickou rentabilitou odrazující, navíc v kombinaci s přetrvávajícími hospodářskými sankcemi.

O situaci nedávno publikoval článek analytik poradenské společnosti Sberbank CIB Alexandr Fek, který prohlásil, že 17 miliard dolarů za Nord Stream II. se navrátí až za dvacet let, 21 miliard dolarů za Turkish Stream za půl století a přes 55 miliard dolarů za Sílu Sibiře nejspíše nikdy, za to na stavbách budou značně profitovat lidé z nejbližšího okruhu prezidenta Putina. Za tuto zprávu však byl ze společnosti vyhozen.  

Přesto však Rusko slavilo. Podařilo se zahájit export LNG z Jamalského poloostrova arktickou cestou. Slavnostní výjezd prvního tankerového ledoborce Christophe de Margerie tehdy dokonce osobně sledoval prezident Putin, ačkoli mráz v místě dosahoval minus 30 stupňů. LNG je možné z Jamalu exportovat jak do Evropy, tak na dálný východ do Číny a k dalším lukrativním východoasijským trhům. Jamalský projekt v hodnotě 27 miliard dolarů vlastní ruský Novatek (50,1 %) společně s francouzským Total (20 %) čínskou korporací National Petroleum (20 %) a Silk Road Fund (9,9 %), přestože na Novatek uvalily Spojené státy v r. 2014 sankce. 

 

(IMG: Rusko plynovody. Zdroj:  http://www.gazprom.com/press/news/2018/may/article429502/)

Pro více informací klikněte ZDE

17. 11. 2018 16. 11. 2018

Zprávy z oboru

Novinky na českém trhu: dva elektromobily a dva hybridy

Automobilky využily první ročník veletrhu čisté mobility e-Salon k představení novinek. Tím nejzajímavějším je jednoznačně Audi e-tron, na český trh dnes ale vstoupil také…
  • 16. 11. 2018
  • 20:30

Střemhlav do elektroaut. VW zaručí lidem práci jen na 10 let, bude jich potřeba méně

Německý automobilový koncern Volkswagen hodlá během příštích pěti let investovat téměř 44 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu Kč) do vozidel s elektrickým pohonem, autonomního…
  • 16. 11. 2018
  • 18:31

Renewables experience could benefit US SMR deployment

Similar incentives to those used over the last decade to help deploy renewable technologies in the USA could lead to a strong return on investment if used for the…
  • 16. 11. 2018
  • 17:35

Conference: Nuclear growth relies on good policies

Political support for nuclear power is crucial if this proven, sustainable and zero-carbon source of electricity is to play its part among other clean energy technologies…
  • 16. 11. 2018
  • 17:35

Passat se bude vyrábět v Česku. Volkswagen chystá "revoluci", zaměří se na čistá auta a investuje do nich přes 40 miliard eur

Volkswagen ohlásil největší proměnu společnosti v historii skupiny. Bude spočívat hlavně v přechodu na výrobu vozů s čistým pohonem - především půjde o elektromobily. VW do…
  • 16. 11. 2018
  • 15:30

INFORMACE Z JE TEMELÍN 225 / 2018

První blok i druhý blok jsou v provozu na plánovaném výkonu. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.
  • 16. 11. 2018
  • 12:28

Vychází publikace o znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2017

Český hydrometeorologický ústav vydává publikaci, která hodnotí kvalitu ovzduší v ČR za rok 2017. Dále v ní najdete hodnocení smogových situací, úroveň emisí a příčiny…
  • 16. 11. 2018
  • 09:30

Informace z JE Dukovany 16/11/2018

PROVOZ ELEKTRÁRNY: Bloky č. 1, 2, 3 jsou provozovány na 100% výkonu. 4. blok je krátkodobě odstaven. Provozní systémy elektrárny pracují podle potřeb režimu bloků. Od…
  • 16. 11. 2018
  • 09:30

Česko je rájem vodních elektráren. Podívejte se na deset největších zajímavostí

Podívejte se přehled zajímavostí z české hydroenergetiky, která v minulosti, ale i nyní hraje ve světě strojírenství první housle.
  • 16. 11. 2018
  • 07:47

Sucho svírá farmy. Zemědělci čekají, jak dopadnou jejich žádosti o náhradu škod

Téměř deset tisíc zemědělců poslalo žádost o náhradu za škody, které na krmných rostlinách napáchalo sucho. Celková požadovaná částka dosahuje 955 milionů korun.
  • 16. 11. 2018
  • 06:30

starší novinky