Vertikální lesy: Budoucnost nejen pro Čínu

(ilustrační obrázek)

Možná existují problémy společné rozvojovým i rozvinutým zemím, a to vysoké hladiny smogu v přelidněných městech, plýtvání fosilními palivy a s tím spojené globální oteplování. Ačkoli například v Evropě není situace tak kritická jako v Číně či Indii, i u nás se musíme zamyslet nad tím, jak životní prostředí zlepšit. S nápadem přichází architektonické studio z Itálie, které staví budovy pokryté tolika stromy, že by mohly tvořit lesy.

 

ČÍNA SE DUSÍ VE SMOGU

 

Rozvojové země staví čím dál intenzivněji. Čína vzhledem k závratnému hospodářskému růstu posledních dekád stojí v čele tohoto trendu. Více než polovina budov v zemi vznikla za posledních 15 let. Mezi lety 1980 a 1993 se počet pracovníků ve stavebnictví ztrojnásobil, což procentuálně znamená posun z 2,3 % na více než 5 % všech pracovních míst (nutné brát v potaz výrazný populační růst). Jen od roku 2007 Číňané pokryli 800 milionů čtverečních metrů parcel novou zástavbou, od té doby do roku 2020 to pravděpodobně bude přes miliardu.

Vše má ale svou stinnou stránku. Takto dramatický populační růst ve svém důsledku velmi urychluje procesy degenerace životního prostředí, jehož ochrana se v zemi stává vážnějším tématem veřejné debaty až poslední dobou. Je to ale téma čím dál palčivější, čemuž se nelze divit. Většina z více než miliardy obyvatel totiž žije v několika oblastech, kde hustota osídlení dosahuje i 2000 lidí na kilometr čtvereční a smogová situace se v těchto místech stala neudržitelnou. V metropolích země umírá ročně zhruba 650 000 lidí na rakovinu plic, vláda tedy musela přijít s opatřeními.

Nová pětiletka platná od roku 2016 si za jeden z hlavních cílů klade omezit emise uhlíků o 18 % na jednotku HDP, úřednický aparát tedy musí začít podnikat konkrétní kroky. Číňané modernizují filtrační zařízení u továren a elektráren, podporují elektromobily a obecně kladou velký důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů energie.

Nemalé změny podstupují také budovy ve městech. Jejich ekologická stopa klesá zaváděním centrálního vytápění a dokonalejším zateplením, vznikají ale i nové domy se zápornou ekologickou stopou. Jedno takové sídliště bude stát u jihočínského velkoměsta Liuzhou.

 

 

ABY SMOG ZMIZEL, MĚSTA POTŘEBUJÍ VÍCE ZELENĚ

Liuzhou je po Nankingu druhé největší město hustě osídlené provincie Guangxi. I tato oblast v posledních desetiletích prodělala průmyslovou revoluci a původní venkovský styl života se začal vytrácet. Jen od roku 2010 se v prefektuře Liuzhou zvedla urbanizace z 55 % na současných bezmála 65 %, což má za následek divoký nárůst zastavěné plochy o 26,6 %. Administrativa proto v roce 2016 přijala nový územní plán, který má „zazelenit“ ulice, aby klesla hladina smogu a ve městě se žilo lépe.

Jako první začaly vznikat nové parky, liuzhouští úředníci však ve zlepšování životního prostředí zašli ještě dále. V horách kus za městem začala na 342 akrech minulý rok stavba města s negativní ekologickou stopou.

To se může stát domovem až pro 30 000 lidí. Dokončeno má být do roku 2020. Budovy však kromě lidí obsadí také stromy, kterých stavitelé na různých terasách a balkónech vysadí přes 40 000. Celkově bude ve městě přes milion rostlin sta různých druhů. Plán počítá se sedmdesáti stavbami nejen rezidenčního charakteru, ale také s nemocnicí, hotely, kancelářemi i kulturním vyžitím.

Pokud všechno půjde podle plánu, rostliny na domech dokáží vyfiltrovat ročně ze vzduchu 10 000 tun oxidu uhličitého a 57 tun dalších škodlivých látek, čímž za stejnou dobu vyprodukují na 900 tun kyslíku. To odpovídá odstranění zhruba 2000 aut ze silnic. Zplodiny budou zároveň pro rostliny hnojivem, zlepšování ovzduší navíc pomůže zpomalit globální oteplování.

Architekti se samozřejmě zaměří také na úspory energie. Nainstalují na budovy solární panely a učiní je takřka nezávislé na elektřině zvenčí. Klimatizaci a topení zajistí geotermie. Do oblasti se navíc dostanou jen elektromobily, autům se spalovacími motory úřady vjezd zakáží. Hromadná doprava rovněž prodělá elektrifikaci, aby se zplodiny snížily skutečně na minimum. Je ovšem třeba si uvědomit, že jde o geograficky limitovaný typ projektu. Pouze klimatické podmínky jižní Číny a několika dalších oblastí na světě umožní celoroční fungování takového města, protože rostliny by tuhé mrazy v takové výšce a bez izolace kořenů pravděpodobně nezvládly, což by údržbu velice komplikovalo.

 

 

 

SPÁSA PRO ČÍNU PŘICHÁZÍ Z ITÁLIE

A kdo je vlastně autorem projektu? Za vším stojí architektonické studio z Milána nesoucí jméno svého zakladatele a šéfa Stefano Boeri Architetti. Ten se do Číny poprvé dostal v roce 1979, tedy ještě před začátkem průmyslového boomu. Před pěti lety dokonce založil pobočku v Šanghaji. Do Číny se několikrát vrátil a má proč. Číňané konečně začínají chápat potřebu udržitelného rozvoje a zelené architektury. Netrvalo tedy dlouho, než si tamní úřady našly k Boerimu cestu.

Dle architekta se čínské orgány musí zamyslet nad územním plánováním a místo co nejrychlejší výstavby co největšího počtu domů v honbě za růstem HDP nové projekty pojímat více ekologicky. Sám o tom má konkrétní představu. Své vertikální lesy jak rostlinami porostlé budovy nazývá staví po celé planetě. Ten v Liuzhou je ale zdaleka největší. Nejedná se jen o další vertikální les, ale o celé lesní město. Za myšlenkou samotnou pak dle jeho vlastních slov, spíše než ekologie, stojí architektova radost z toho, že se jeho výtvory budou přirozeně měnit v závislosti na roční době a stáří stromů.

 

 

 

 

VERTIKÁLNÍ LESY VZNIKAJÍ NA DÁLNÉM VÝCHODĚ I V EVROPĚ

Ačkoli jsou budovy porostlé stromy populární hlavně v zamořené Číně, první stavba tohoto druhu se nachází v Boeriho domovském městě Miláně. Projekt Vertical Forest dokončený v roce 2014 zahrnuje dva obytné věžáky pokryté odhora až dolů zelení. Stromů je na nich 800, plus 4500 keřů a 15 000 dalších rostlin různého druhu, což se rovná zhruba 20 000 čtverečních metrů zalesněné plochy. Zeleň navíc pomůže rozšířit biodiverzitu města, protože se stane domovem pro drobná zvířata.

Na Starém kontinentu má studio rozdělané podobné projekty ve Villiers sur Marne u Paříže, v belgických Antverpách a ve švýcarském Lausanne. Další velká stavba bude součástí projektu Wonderwoods v nizozemském Utrechtu, na kterém Boeri pracuje s podobně smýšlejícími MVSA Architects. Budovu s 200 apartmány pokryje asi 10 000 rostlinami, jedná se tedy po Miláně o druhý největší evropský projekt tohoto typu. Rozdíl oproti dálnému východu je, že autoři nekladou takový důraz na energetickou soběstačnost budov.

Na hornatém jihu Číny zaplní 400 akrů celá vesnice čerpající z konceptu vertikálního lesa. Na střeše každé budovy (o mrakodrapy se nejedná) poroste osm čtverečních metrů zeleně se dvěma stromy a 40 keři. Plán počítá s rezidenčními budovami, restauracemi i obchody. Zdaleka největší stavbou se stane horský hotel pro turisty, kteří se přijedou pokochat originální osadou a přírodou kolem.

V Nankingu studio vybuduje mrakodrapy pokryté stromy, které by vystačily na 60 kilometrů čtverečních lesa. Město trpí jednou z nejhorších smogových situací v zemi a tato stavba je součástí plánu na vyčištění vzduchu. Jiný podobný projekt vznikne na ostrově Taiwan. S vegetací 23 000 stromů se po Liuzhou stane největší stavbou tohoto druhu. Na tom se sice Stefano Boeri Architetti podílet nebudou, i tak mají ale zjevně pro příští roky práce dostatek. Obecně lze s jistotou tvrdit, že vertikálních lesů bude stále více, snad se nějakého brzy dočkáme i u nás v Česku.

 

 

ZMĚNY V ENERGETICE SE NEVYHÝBAJÍ ANI VENKOVU

Budoucnost zelené architektury a ekologického bydlení však netkví jen ve stavbě budov pokrytých stromy. Důkazem jsou bavorská vesnice Wildpoldsried a braniborský Feldheim. Osady se částečně za pomoci dotací, částečně díky soukromým investorům a vlastním obyvatelům staly zcela nezávislé na fosilních palivech. V jejich okolí stojí celá řada větrných elektráren a většina staveb má na střeše solární panely.

Feldhaim se v průběhu minulého desetiletí stal první energeticky nezávislou komunitou v Evropě. Větrná turbína tu fungovala již od devadesátých let minulého století, když však obyvatelé požádali vlastníka o její připojení na energetickou síť, dostali odmítavou odpověď. Radnice se poté rozhodla postavit si vlastní. Do roku 2012 jich bylo čtyřicet a na většině střech se nacházel solární panel. Každý obyvatel vesnice sice musel do projektu investovat okolo 50 000 korun, teď se jim však finance vracejí. Feldhaim totiž elektřinu z turbín nepoužívá, ale prodává do sítě. Aby byly dodávky stabilní, radnice za pomoci dotací a investorů postavila největší bateriové úložiště v Evropě. Pro vlastní spotřebu vesnice využívá bioplyn z kukuřice, která se tu pěstuje.

Bavorský Wildpolsried má za sebou podobný příběh, jen tam bioplyn vyrábějí z kravského hnoje. Jak pro The Economist deklaroval starosta, vesnice produkuje více energie, než spotřebuje, i když právě nesvítí slunce a nefouká vítr. Osady si tedy našly vlastní způsob, jak vytvořit nová pracovní místa a udržet mladé, kteří se stále častěji stěhují do velkých měst. Obě jsou navíc výkladní skříní německého programu Energiewende, jenž má Německu zajistit přechod na obnovitelné zdroje.

 

 

V ČESKU ZATÍM PODOBNÉ BUDOVY TÉMĚŘ NEVZNIKAJÍ

Vertikální lesy jsou zatím ojedinělé, brzy jich však minimálně v Číně bude více. Češi by si měli vzít z trendu ponaučení, protože ačkoli například Praha má stále oproti východním metropolím nesrovnatelně čistší vzduch, zlepšení by jí v tomto ohledu také prospělo. Snad tedy nezůstane jen u nové budovy na rohu Národní a Mikulandské, která má v nejbližších letech zarůst popínavými rostlinami.

Pokud by si města sama čistila vzduch a vesnice vyráběly čistou energii, dalo by se v jistém smyslu hovořit o utopii. Klesla by hladina smogu, blackout by byl takřka vyloučen a lidé by přírodě začali pomalu vracet, co jí v posledních staletích vzali. To je však zatím hudba budoucnosti. Budoucnosti, jejíž největším problémem snad bude vymyslet, co udělat se vší tou přebytečnou energií.

 

 

23. 02. 2018 22. 02. 2018

Zprávy z oboru

Kvalita pohonných hmot se v Česku zvyšuje. ČOI hlásí nejlepší výsledky kontrol v historii

Pohonné hmoty na čerpacích stanicích byly v loňském roce nejkvalitnější v historii. Vychází to z dat České obchodní inspekce. Kontrolám nevyhovělo 26 vzorků. I tak ale…
  • 23. 02. 2018
  • 14:22

Temelín investuje téměř miliardu a připravuje se na obnovu licence

Příprava na obnovu licence, modernizace zařízení a nábory nových lidí. Takové priority Jaderné elektrárny Temelín pro letošní rok představilo vedení divize jaderná…
  • 23. 02. 2018
  • 12:22

INFORMACE Z JE TEMELÍN 38 / 2018

První blok je v plánované odstávce pro výměnu paliva. Druhý blok je v provozu na plánovaném výkonu. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.
  • 23. 02. 2018
  • 12:22

Těžař BP: Fosilní paliva čeká zářná budoucnost

I když se produkce energie z obnovitelných zdrojů do roku 2040 zpětinásobí, nebude to stačit na globální pokrytí nárůstu spotřeby energie, jež bude růst o třetinu. V roce…
  • 23. 02. 2018
  • 12:22

Japonskou jadernou elektrárnu Genkai 3 čeká znovuuvedení do provozu

Třetí blok japonské jaderné elektrárny Genkai byl v tomto týdnu zavezen jaderným palivem. V blízké době se tak pravděpodobně přidá mezi hrstku japonských jaderných…
  • 23. 02. 2018
  • 11:00

Na konci června zahájí Temelín odstávku druhého bloku

Odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Temelín začne 29. června a potrvá dva měsíce. Odstávka prvního bloku, jež začala loni v prosinci, skončí v první čtvrtině března.…
  • 23. 02. 2018
  • 09:44

Loni výrazně vzrostl vývoz elektřiny. Znečištění z uhelných elektráren i plýtvání uhlím jsou zbytečné

Podle nejnovější zprávy Energetického regulačního úřadu o provozu energetické soustavy ČR došlo v roce 2017 k výraznému nárůstu vývozu elektřiny oproti předchozímu roku.…
  • 23. 02. 2018
  • 09:22

ČEZ letos investuje v Temelíně téměř miliardu korun

ČEZ letos investuje do modernizace jaderné elektrárny Temelín 900 milionů korun. Jde o 60 investičních akcí, jež zahrnují modernizace, posilování bezpečnosti a zvyšování…
  • 23. 02. 2018
  • 09:00

Turkmenistán zahájil stavbu afghánské části plynovodu TAPI

Turkmenistán zahájil výstavbu afghánské části plynovodu TAPI, kterým bude dodávat plyn do Pákistánu a Indie. Uvedla to dnes agentura Reuters. Projekt za osm miliard dolarů …
  • 23. 02. 2018
  • 09:00

Německá Sonnen si chce ukrojit podíl na australském trhu s akumulací, postaví tam továrnu na baterie

Německý výrobce baterií a systémů pro domácí akumulaci elektrické energie Sonnen plánuje vybudovat v Jižní Austrálii centrum pro výrobu baterií. Společnost tak hodlá…
  • 23. 02. 2018
  • 08:32

starší novinky