Zájem o veřejné dobíjení elektromobilů stále roste

Pražská energetika (PRE), vedoucí poskytovatel energetických služeb v hlavním městě, pokračuje ve významném rozvoji své sítě veřejných dobíjecích stanic PRE POINT. Spotřeba na stanicích PRE POINT meziročně strmě roste. Rostoucí počet dobíjecích transakcí i prudký nárůst počtu unikátních zákazníků poukazuje na stále rostoucí popularitu elektrických vozidel, zejména v Praze.

Zájem o veřejné dobíjení elektromobilů stále roste

ABSTRACT: Pražská energetika (PRE), the leading provider of energy services in the capital, is continuing the significant development of its network of public electric vehicle charging stations, PRE POINTs. The consumption at PRE POINT stations is increasing steeply year-on-year.


 

POMOHLY DOTACE NA POŘÍZENÍ ELEKTROMOBILU

„Letos v březnu začal stát poskytovat dotace na pořízení elektromobilů v rámci Záručního programu Elektromobilita, což se pozitivně projevuje i na rostoucím počtu registrovaných bateriových aut. Podle dat Centra dopravního výzkumu tak v Česku aktuálně jezdí přibližně 27 600 elektromobilů. To se samozřejmě pozitivně promítá i do využití námi již vybudované dobíjecí infrastruktury. Spotřeba elektrické energie v síti PRE POINT za druhý kvartál meziročně vzrostla o 39 %,“ hodnotí uplynulé tři měsíce Libor Hladík, vedoucí sekce E-mobility v Pražské energetice. „Na druhou stranu jsme ve srovnání se zbytkem Evropy v počtu registrovaných elektromobilů stále na chvostu a jejich počty rostou relativně pomalu. Přitom množství veřejných dobíjecích bodů, kterých je v Česku už přes pět tisíc, by dnes zvládlo obsloužit i pětinásobek stávajícího množství elektromobilů. Navíc současně s růstem veřejné sítě rychle budujeme domácnostem i firmám neveřejné dobíjecí body,“ doplňuje Hladík.

Počet stanic v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 8 %, z loňských 642 stanic na současných 693. Spotřeba na dobíjecích stanicích Pražské energetiky dosáhla během druhého kvartálu 1 632 MWh, což představuje nárůst o 39 % ve srovnání s 1 174 MWh ve stejném období loňského roku. V prvním čtvrtletí spotřeba meziročně vrostla dokonce o téměř 50 % a počet dobíjecích stanic se zvýšil z 512 na 675.

„V letošním roce chceme pokračovat v budování a posilování veřejné dobíjecí sítě PRE POINT i za využití Operační programu Doprava III, který spustilo Ministerstvo dopravy ČR. Do konce roku plánujeme zprovoznění dalších přibližně dvaceti dobíjecích stanic v různých lokalitách a současně s tím posilování výkonu stávajících stanic, u kterých vidíme zvyšující se využívání. Zároveň se soustředíme i na budování neveřejné sítě u našich obchodních partnerů, kteří se svými flotilami začínají ve větší míře přecházet na bateriové vozy i díky aktuální dotační podpoře pro firmy,“ komentuje čísla Libor Hladík.

Mezi letošní klíčové projekty patří i spuštění jednoho z největších firemních dobíjecích hubů v Česku, který čítá na 70 neveřejných dobíjecích bodů a čtyři veřejné. Jeho zprovoznění je plánováno v druhé polovině roku na pražském Žižkově.

Největší zastoupení (72 %) měly v prvním kvartálu v síti PRE POINT AC stanice s výkonem do 22 kW, rychlých DC stanic s výkonem do 149,9 kW bylo 23 % a ultrarychlých stanic s výkonem nad 150 kW 6 %. Tomu ve druhém čtvrtletí odpovídala i spotřeba u jednotlivých typů stanic. Nejvyšší byla u AC stanic (630 tis. kWh, meziroční nárůst o 57,5 %), následovaly rychlé DC stanice (605 tis. kWh, meziroční nárůst o 7,8 %) a výrazný nárůst spotřeby oproti loňsku byl ve druhém kvartálu zaznamenán na ultrarychlých stanicích (396 tis. kWh, meziroční nárůst o 86,8 %).

Utilizace dobíjecích stanic podle výkonu stoupla na úroveň 2,71 % oproti loňským 2,24 %. Jedná se tak o téměř 21% nárůst. Nejvyšší výkonové využití mají ultrarychlé dobíjecí stanice, v průměru se u nich pohybuje kolem tří procent.. Časové využití sítě PRE POINT dosáhlo 5,2 % oproti 5 % v loňském prvním kvartálu. Veškerá energie spotřebovaná v rámci naší dobíjecí sítě PRE POINT pochází z obnovitelných zdrojů.

Nadále roste i celkový počet dobíjecích transakcí, který v druhém čtvrtletí dosáhl téměř 93 000. O 56 % se meziročně zvýšil i počet unikátních zákazníků, kteří v tomto období využili veřejnou dobíjecí síť PRE POINT.

 

Jedna ze superrychlých dobíjecích stanic PRE POINT s nabíjecími body o výkonu až 150 kW je k dispozici u holešovického výstaviště v Praze
Zdroj: Mapa dobíjení PRE

 

ZPOŽDĚNÍ SE DAŘÍ V POSLEDNÍCH LETECH DOHÁNĚT

Elektromobilů v Česku v poslední době poměrně rychle přibývá. Zájem o bezemisní vozidla s elektrickým pohonem budou navíc ještě urychlovat relativně štědré dotační tituly, které nově stát nabízí firmám. Vzrůstající počet elektrických aut na českých silnicích ale logicky zvyšuje nároky na síť dobíjecích stanic.

 

Jaké podmínky pro dobíjení mají teď řidiči v Česku? Co výstavbu brzdí? A proč je elektromobilita někým milovaná a někým téměř nenáviděná? Na tyto otázky nám odpověděl Adam Čečák, který se v PRE specializuje na rozvoj dobíjecí infrastruktury.

Co přesně máte na starosti v Pražské energetice?

Jsem zodpovědný za oddělení realizace projektů elektromobility. Staráme se primárně o výstavbu veřejných i neveřejných dobíjecích stanic, ale také o dobíjecí stanice v rodinných a bytových domech. Výstavbou naše práce ale nekončí – všechny stanice, které jsme po celém Česku dosud vybudovali, také provozujeme, a to zahrnuje další práci, například servis.

Počet bateriových aut v Česku v posledních letech vzrostl. Nyní jich v Česku jezdí zhruba 24 tisíc a jejich počet každým dnem roste. Stát nyní navíc firmám nabízí celkem zajímavé dotace při nákupu elektrických aut. Bude pro všechna tato auta dostatek dobíjecích stanic?

Jsme přesvědčeni, že ano. Časová utilizace dobíjecích stanic (tj. procento času, kdy jsou stanice využívány k nabíjení elektrických vozidel) se v naší síti PRE POINT pohybuje okolo 6 %. Je to zatím méně, než jsme očekávali. Představuje to ale zhruba sedm aut na jeden dobíjecí bod, z čehož usuzujeme, že co do počtu stanic máme poměrně slušnou rezervu. Vámi zmiňovaný nárůst nás navíc neustále tlačí k dalšímu rozvoji naší sítě – i proto jsme jen za první kvartál letošního roku navýšili počet našich dobíjecích stanic meziročně o 33 %, tedy z 512 stanic na 675. Počet dobíjecích bodů jsme zvýšili z 806 na 1 121. I díky tomu mohu říct, že dobíjecích stanic je a bude dostatek.

I přes to, začali jsme s budováním dobíjecí infrastruktury v Česku včas? Jak si vedeme třeba s porovnáním s Německem nebo Rakouskem? Zaznamenáváme obavy, že řidiči nebudou mít svá nová elektrická auta kde dobíjet…

Já myslím, že elektromobilita přišla do Česka ještě relativně včas. Podle našich odborných průzkumů sice vykazujeme určité zpoždění za Vámi zmíněnými státy, třeba v porovnání s Německem jsme přibližně 3–5 let pozadu. Nicméně toto zpoždění se nám v poslední době daří poměrně slušně dohánět a prozatím nízký počet aktivních elektromobilů nám dává čas to dohnat. Takže pokud dnes někdo říká, že si nepořídí elektromobil, protože by ho neměl kde dobíjet, tak se jeho tvrzení podle mého nezakládá na reálných datech. Ty časy, kdy měly elektromobily dojezd nějakých 100 kilometrů, a pak je bylo nutné dobít, jsou už za námi. V dnešní době vyráběná elektroauta ujedou na jedno nabití klidně 300–600 kilometrů. K obavám tak podle nás rozhodně není důvod.

Pro řidiče elektroaut je podstatná i rychlost, jakou můžou svá auta dobíjet. Tu určuje vámi použitá technologie. Zaznamenali jsme, že Pražská energetika u některých dobíjecích stanic rychlost dobíjení navyšovala. Budete v tom pokračovat?

Ano. Naše dobíjecí síť PRE POINT je od začátku konfigurovaná tak, abychom dokázali u jednotlivých dobíječek poměrně snadno a rychle navýšit rychlost dobíjení alespoň na 150 kW. Posilovat budeme primárně ty dobíječky, u kterých vidíme, že jsou častěji využívané. Věříme, že uspějeme s žádostí o dotaci Operačního programu Doprava III, který spustilo Ministerstvo dopravy, což nám umožní zafinancovat další poměrně rozsáhlou výstavbu nových dobíjecích stanic po celém Česku v následujících letech.

Proč až v příštím roce? Například na Facebooku a dalších sociálních sítích se lidé poměrně často ptají, proč u nás není už teď dobíjecích stanic více a proč jejich počet neroste rychleji. Jak náročné je postavit dobíjecí stanici?

Bohužel velmi náročné. Vše začíná už vyjednáváním s majitelem pozemku a nastavením obchodních podmínek. Ti kritici, o kterých mluvíte, často neberou v úvahu například skutečnost, že pozemek, příkladem může být nějaké místo poblíž dálnice, nemusí být v daný moment dostupný k pronájmu nebo odkupu. To je první problém. A až po vyřízení těchto právních otázek přichází na řadu technická realizace – až tehdy řešíte věci typu kolik stanic postavíme, jaký budou mít výkon nebo jestli takové stanice pojme distribuční síť, aniž by ji to nepřiměřeně zatížilo, apod.

O jak dlouhém čase se tedy bavíme? Předpokládám také, že čím rychlejší dobíječka, tím dražší…

Je to projekt od projektu. Jedna dobíjecí stanice o výkonu 75–150 kW může finančně vyjít kolem jednoho milionu korun. Jenže při výstavbě více stanic se investice zvyšuje a nesmíme zapomenout na náklady spojené s projekční činností a stavebními pracemi. Celkové náklady na jednu stanici se tak mohou vyšplhat klidně na dva až tři miliony korun.

A doba výstavby?

Řekl bych, že v PRE se nám obvykle podaří vybudovat dobíjecí stanici – v opravdu ideálním případě – za rok. S ohledem na zmíněné problémy to ale zpravidla trvá o něco déle. Máme bohužel i projekty, které trvají čtyři až pět let.

Co je nejvíce zpožďuje?

Značnou roli hraje legislativa. Musíme projít relativně zdlouhavým procesem kvůli stavebnímu povolení, přičemž v Praze potřebujeme souhlas třeba až osmdesáti zúčastněných stran. A pokud některá z nich nesouhlasí, musíme vést další jednání, což celý proces prodlužuje. V menších městech nebo mimo památkové zóny to bývá naštěstí jednodušší. U dálnic zase narážíme na problémy s připojovacími body, protože odpočívadla bývají často napojena na slabé kabely nebo jsou připojena na pozemcích, které už nevlastní stát, ale soukromníci.

Jak vidíme, tak výstavba infrastruktury je dost náročný, a především velice drahý proces. Což rádi zmiňují i zarytí odpůrci elektromobility. Znovu se odkazuji na sociální sítě, kde kolují videa, která elektrická auta nebo dobíjecí stanice označují dokonce za nebezpečné… Co si o tom myslíte?

Samozřejmě, že určité riziko nehody se eliminovat úplně nedá. Ale například elektrické dobíječky, které my navrhujeme a stavíme, podléhají opravdu velmi přísným normám a povolením. Rozumím vlastně i lidem, že mají možná až jakýsi strach, protože elektromobilita je pro nás všechny opravdu něco svým způsobem zcela nového. Osobně si ale myslím, že jako u všeho nového je důležité, aby si lidé elektromobilitu sami vyzkoušeli, zvykli si na ni a třeba ji zkusili přijmout jako běžnou součást moderní bezemisní dopravy.

Vy sám elektromobilem jezdíte? Jakou budoucnost v elektromobilitě spatřujete?

Ano, jezdím Volkswagenem ID.3 a jsem s tím autem neuvěřitelně spokojený. Elektromobily řídím přes pět let, zažil jsem všechny, řekněme, vývojové fáze této technologie, od modelů s menším dojezdem až po ta dnešní moderní auta. Například před pár lety jsem se účastnil jednoho asi 700kilometrového závodu kolem České republiky, který jsem absolvoval s Nissanem Leaf. To byla poměrně legrace, protože, jak mnozí vědí, tohle elektrické auto mělo relativně dobrý dojezd, ale při delší trase a více jak dvou DC dobíjeních se přehřeje baterka a nabíjíte pak výkonem 19 kW místo 50 kW. Nicméně věřím, že rozmach elektromobility bude nadále pokračovat. Jasně, jako každý rozvíjející se sektor, i elektromobilita čelí a bude čelit výzvám, ale trend nyní jednoznačně směřuje k dalšímu nárůstu popularity elektrických vozů, což koneckonců pomalu vidíme už i na našich silnicích.

 

Tomáš Brejcha

Související články

Korejský prezident přiveze giganty. Samsung chce postavit továrnu na baterie, Hyundai plánuje expanzi

Třídenní návštěva jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola v Česku má být milníkem v našich vztazích s Jižní Koreou. Juna, který do…

Volkswagen a SAIC chcú zatvoriť fabriku v Číne, kde sa vyrábajú aj vozidlá českej Škody

Nemecký automobilový koncern Volkswagen a jeho najstarší čínsky partner SAIC Motor plánujú v reakcii na slabnúci dopyt po automobi…

Kvůli záplavám zůstává bez proudu přes 42.000 zákazníků, počty od neděle klesají

Kvůli rozsáhlým záplavám, které od víkendu sužují Česko, zůstává bez dodávek elektrického proudu přes 42.000 odběratelů. Nejvíce j…

Británie na konci měsíce zavře svou poslední uhelnou elektrárnu

Poslední britská uhelná elektrárna Ratcliffe-on-Soar bude za necelé dva týdny, 30. září, definitivně uzavřena. Pro obyvatele obce…

ČEZ Distribuce napíná síly na Moravě, chce obnovit dodávky elektřiny v co nejkratším čase

ČEZ Distribuce aktuálně k 12.00 hodině eviduje 80 poruch na vedení vysokého napětí, další desítky poruch na hladině nízkého napětí…

Kalendář akcí

Konference energetika 2024: DEKARBONIZACE – MÉNĚ RISKU, VÍCE ZISKU!

18. 09. 2024 09:00 - 19. 09. 2024 17:00
Brno, hotel Passage
Každoroční konference Energetika je unikátní otevřenou diskuzní platformou pro směřování energetiky. Na jednom místě propojuje energetické vize, techn...

Webinář ERÚ: Sdílení elektřiny

25. 09. 2024 09:00 - 12:30
Online
Webinář je určen zájemcům o sdílení elektřiny, žadatelům výzvy č. 7 MŽP, energetickým koordinátorům a účastníkům Platformy ZES. Tři hlavní prezentace...

Fotovoltaika v praxi

25. 09. 2024 09:00 - 26. 09. 2024 17:00
Praha i ONLINE
Konference o legislativních podmínkách, povolovacích procesech, financování, zkušenostech z praxe i nových trendech v oblasti obnovitelných zdrojů ene...

JESENNÁ KONFERENCIA SPNZ

26. 09. 2024 12:00 - 27. 09. 2024 12:30
Starý Smokovec
26.9.2024 (štvrtok) 12:00 - 13:00 Registrácia 13:00 - 13:10 Otvorenie JK SPNZ 13:15 - 14:30 1. PANEL: Efe...

ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.

84727
Počet publikovaných novinek
2092
Počet publikovaných akcí
1121
Počet publikovaných článků
ENERGY-HUB využívá zpravodajství ČTK, jehož obsah je chráněn autorským zákonem.
Přepis, šíření či další zpřístupňování jakéhokoli obsahu či jeho části veřejnosti je bez předchozího souhlasu výslovně zakázáno.
Drtinova 557/10, 150 00 Praha 5, Česká republika