Venezuelská opozice vyzvala USA, aby kvůli tlaku na Madura zrušily ropné licence
Poradce venezuelského opozičního politika Edmunda Gonzáleze v pondělí vyzval Spojené státy, aby zrušily licence na těžbu ropy ve Venezuele pro americkou firmu Chevron a další energetické společnosti, a tím vyvinuly větší tlak na prezidenta Nicoláse Madura k jednání o předání moci. Informovala o tom agentura AP. Spojené státy v roce 2019 zavedly vůči Madurovu režimu sankce, posléze je ale zmírnily.
"Chceme, aby (licence) byly zrušeny... je to záchranné lano pro (Madurův) režim," řekl v pondělí Rafael de la Cruz na diskusi pořádané organizací Rada Amerik (COA), která sídlí v New Yorku. Podle něj opozice nemá nic proti obchodu se zahraničními ropnými firmami, jejich přítomnost ale v současné situaci normalizuje Madurovy "snahy o zavedení diktatury" ve Venezuele.
Spojené státy zavedly v roce 2019 sankce proti venezuelským vládním činitelům a státní ropné společnosti PDVSA kvůli porušování lidských práv a principů demokracie Madurovým režimem. Pro zmírnění sankcí si kladly jako podmínku obnovení dialogu vlády s opozicí o svobodných volbách. Na podmínkách voleb se dohodly opozice a Madurova vláda loni v říjnu, na což Spojené státy reagovaly zmírněním sankcí.
Madurova vláda ale pokračovala v represích vůči opozici a mimo jiné neumožnila kandidovat favoritce voleb z opozičního tábora Maríi Corině Machadové. Americké ministerstvo financí proto letos v dubnu oznámilo, že neprodlouží výjimku ze sankcí na ropný sektor, nicméně umožnilo některým americkým a evropským ropným firmám pokračovat v obchodování s PDVSA. Podle nových pravidel musejí americké i zahraniční energetické společnosti žádat americké ministerstvo financí o povolení na vývoz venezuelské ropy, což se ale netýká firmy Chevron a některých dalších společností, jež v roce 2022 získaly speciální povolení k aktivitám ve Venezuele.
Chevron je největší z ropných firem, které ve Venezuele mohou těžit, a Spojené státy byly před sankcemi největším dovozcem venezuelské ropy. Tato jihoamerická země má největší zásoby ropy na světě, ale v posledních letech, už před sankcemi, její těžba výrazně klesla kvůli ekonomické krizi a dlouhodobě špatnému stavu rafinérii. Opozice viní Madurovu vládu, že neinvestovala do údržby a modernizace sítě rafinérií část státních peněz zpronevěřila.
Maduro je prezidentem od roku 2013 a represe vůči svým kritikům výrazně zesílil poté, co ve volbách v prosinci 2015 opozice získala většinu v parlamentu. Vláda poté s pomocí nejvyššího soudu začala práci zákonodárného sboru blokovat a v roce 2017 vytvořila de facto vlastní parlament. Maduro obhájil mandát ve volbách v roce 2018, které ale velká část opozice bojkotovala jako nedemokratické. V lednu 2019 pak parlament ovládaný opozicí Madurův mandát neuznal a za prozatímního prezidenta označil svého předsedu Juana Guaidóa. Tomuto tehdy téměř neznámému politikovi se podařilo získat širokou zahraniční podporu, nepodpořila ho ale armáda, takže se Maduro u moci udržel, opozice se opět rozklížila a mezinárodní podpora zeslábla.
Po prezidentských volbách z letošního července řada zemí i Evropská unie vyzvaly Madurův režim, aby zveřejnil kompletní výsledky. Vláda tvrdí, že vyhrál opět Maduro. Podle výsledků z asi 83 procent volebních místností, které zveřejnila na internetu opozice, vyhrál González. Na něj prokuratura kvůli zveřejnění výsledků vydala zatykač a kvůli spiknutí začala stíhat i Machadovou. Při povolebních demonstracích požadujících uznání Gonzáleze vítězem voleb bylo zatčeno na dva tisíce lidí, jimž hrozí vysoké tresty na základě zákona o terorismu. O víkendu Madurova vláda oznámila též zatčení tří Američanů, dvou Španělů a jednoho Čecha, které viní ze spiknutí s cílem odstranit Madura, na němž se podle vlády podílela opozice a španělská a americká tajná služba. Washington i Madrid to odmítly.
Související články
Západ koupí ruské ropy od Turků financuje válečný stroj Moskvy, tvrdí zpráva
Západní firmy financují ruský válečný průmysl nákupem ruské ropy od tureckých překupníků. Využívají přitom skulinu v sankčním reži…
Korejská vláda podle prezidenta zajistí, aby se dospělo ke smlouvě o Dukovanech
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol při dnešním jednání v Praze ujistil českého prezidenta Petra Pavla, že se korejská vláda postar…
Ceny ropy po snížení úroků v USA rostou, Brent je nad 75 dolary za barel
Ceny ropy se dnes na světových trzích zvyšují, reagují tak na středeční výrazné snížení úrokových sazeb ve Spojených státech. Seve…
S listom sa obrátili na Fica. Investor stojaci za baterkárňou reaguje: Všetko prebieha podľa zákona
Odporcovia podľa neho popierajú princípy schvaľovacích procesov. Firma GIB EnergyX Slovakia zareagovala na otvorený list, ktorý pr…
Ropa Brent - Intradenní výhled 19.9.2024
Pivot: 72,90 Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 72,90 s cílem na 74,25 a dále pak až na 74,80.
Kalendář akcí
Webinář ERÚ: Sdílení elektřiny
Fotovoltaika v praxi
JESENNÁ KONFERENCIA SPNZ
ENERGETIKA KOLEM NÁS – AMBICE STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE, DIGITALIZACE ENERGETIKY VS. BEZPEČNOST, VODÍK – BUDOUCNOST TEPLÁRENSTVÍ?
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.