Británie končí s produkcí elektřiny z uhlí, jako první ze skupiny G7

Elektrárna v Ratcliffe-on-Soar vyráběla elektřinu z uhlí 57 let. Historie výroby elektřiny z uhlí se v Británii a na světě začala psát v roce 1882, kdy zahájila provoz první uhelná elektrárna Holborn Viaduct.

Britské uhelné elektrárny od té doby spálily celkem 4,6 miliardy tun uhlí a vypustily 10,4 miliardy tun oxidu uhličitého (CO2). To je podle klimatického portálu Carbon Brief více, než kdy většina zemí vyprodukovala ze všech zdrojů dohromady.

Ekologičtí aktivisté odstavení elektrárny vítají jako významný úspěch vlády při snižování emisí uhlíku. Británii podle nich zajistí vedoucí postavení v oblasti ochrany klimatu.

Uhlíři mohou být hrdí na to, že více než 140 let poháněli zemi, řekl státní tajemník pro energetiku Michael Shanks z Labouristické strany, která od začátku července zemi řídí. "Éra uhlí sice končí, ale nová éra dobrých pracovních míst v energetice pro naši zemi právě začíná," dodal s odkazem na větrnou energii a nové technologie, jako je zachycování a ukládání uhlíku.

Před 100 lety se téměř veškerá elektřina v Británii vyráběla spalováním uhlí. Dnes uhlí nehraje už téměř žádnou roli, v roce 2023 tvořil jeho podíl na energetickém mixu 1,3 procenta.

Británie byla první zemí, která stanovila datum ukončení provozu uhelných elektráren na rok 2025. Zaváděla stále přísnější ekologické předpisy s cílem zkrátit dobu provozu uhelných elektráren. Výrazně dřívější konec ve využívání uhlí v Británii než například v Německu, kde se o něm hodně mluví, je možné mimo jiné proto, že Londýn se při výrobě energie na rozdíl od Berlína stále spoléhá na jaderné elektrárny. V Německu je nyní možný konec výroby elektřiny z uhlí stanoven na rok 2028, ale zvažuje se prodloužení termínu na rok 2030.