Děti Země podaly žalobu k plánované stavbě přehrady v Nových Heřminovech

Patrik ČTK řekl, že se ministerstvo při vydání územního rozhodnutí nevypořádalo s připomínkami Dětí Země. Podaly 36 připomínek, do územního rozhodnutí byly zahrnuty tři. Navíc podle něj ministerstvo řádně nevypořádalo jejich připomínky k pěti závazným stanoviskům.

"Po prostudování jsme zjistili, že naše připomínky nebyly vypořádány. Rozhodli jsme se proto podat žalobu," řekl. "Snažíme se chránit životní prostředí. Podstatné je to, zda bylo rozhodnutí státu v souladu se zákonem. A od toho je soud, aby řekl, zda ano, či ne," doplnil.

Ministr Výborný uvedl, že jde o další pokus zabránit stavbě přehrady. "Doporučil bych Dětem Země, ať jedou do Zátoru, Brantic nebo Krnova. Ať se baví s tamními obyvateli. Za mě to je nehorázné," řekl. Věří v rychlé rozhodnutí soudu. "Budeme v přípravných pracích pokračovat, podle připraveného harmonogramu," dodal s tím, že v nejbližší době se budou například řešit výkupy pozemků.

"Žalobu jsme obdrželi. Nyní je vše ve stavu vyřizování úvodních formalit," řekl mluvčí krajského soudu v Ostravě Igor Krajdl. Soud bude mít na rozhodnutí 90 dnů. "Lhůta začne běžet od okamžiku, kdy budou odstraněny případné vady a zaplacený soudní poplatek," doplnil. Soudce může buď žalobu zamítnout a stavební přípravy budou pokračovat, nebo ji uzná a rozhodnutí ministerstva zruší. To se pak bude muset s připomínkami aktivistů znovu vypořádat. "Buď je zahrne do územního rozhodnutí, nebo je zamítne s jinou argumentací," dodal Patrik.

"Bojíme se, že to může znamenat další odložení výstavby přehrady," řekl ČTK starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). Právě Krnov patří mezi města těžce zasažená zářijovými povodněmi a budoucí přehrada v Nových Heřminovech jej má proti podobné zkáze ochránit. Dodal, že na podání žaloby mají Děti Země právo. "Žijeme v právním státě. Tady v Krnově ale trneme každý den, kdy přehrada nestojí," podotkl Hradil.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko také postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Ministr Výborný už dřív odklady označil za chybu státu. Řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat. Stát podle něj selhal i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a případně i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat, a stavbu oddalovat.

To už by se v budoucnu nemuselo stávat. "S ministrem životního prostředí jsme připravili novelu vodního zákona," uvedl. Podle nové úpravy zákona by protipovodňové stavby mohly získat status projektů budovaných ve veřejném zájmu. V takovém případě by stát mohl postupovat rychleji.

Proti přehradě dlouhodobě vystupuje i Hnutí Duha Jeseníky. Jeho koordinátor Ivo Dokoupil dnes ČTK řekl, že žalobu jako jejich kolegové v Děti Země podávat nebude. "Se stavbou přehrady nesouhlasíme a za ideální řešení považujeme suchou nádrž. I přes tyto výhrady bereme na vědomí rozhodnutí o výstavbě a k podání žaloby nepřistoupíme. Cílem nadále zůstává, aby výstavba vodního díla probíhala s maximální ohleduplností k přírodě a okolní krajině," řekl Dokoupil.