Cena plynu pro evropský trh je na dvouletém maximu, vliv má chladné počasí

Evropa kvůli zastavení toku ruského plynu přes Ukrajinu od začátku letošního roku musí nahradit dodávky zhruba pěti procent suroviny, a více tak spoléhá na zásobníky, jejichž úroveň je už pod průměrem pro toto roční období. Ruský plyn přestal přes Ukrajinu proudit, protože na konci loňského roku skončila pětiletá smlouva o tranzitu, kterou vláda v Kyjevě odmítla prodloužit.

Ukrajina od minulého týdne zvyšuje dovoz plynu z Polska, Maďarska a ze Slovenska po sérii ruských raketových útoků na ukrajinská plynárenská zařízení, píše Reuters. Kyjev bude i dnes importovat zemní plyn ve vysokém objemu 16,3 milionu metrů krychlových, stejně jako v neděli.

"Po útocích ztracený plyn musí Kyjev zjevně kompenzovat právě vyšším dovozem ze Slovenska či Maďarska. Jde o paradoxní situaci, neboť obě země jsou s Kyjevem ve střetu právě ohledně plynu. Vadí jim právě to, že Kyjev od začátku letošního roku neumožňuje přepravu plynu přes své území," sdělil ČTK hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ukončení tranzitu Moskvu povzbuzuje k útokům na ukrajinskou plynovodní síť, protože Rusové už nemají co ztratit, upozorňuje Kovanda. "Co hůř, Ukrajina už nemůže z tranzitu odebírat plyn sama pro sebe. Dokud tranzitem tekl ruský plyn, jeho část si brala pro sebe. Nakoupila jej oficiálně třeba od Slovenska, kam už tedy ovšem nikdy nedotekl. Kyjev si jej jakoby odčerpal pro sebe ještě na ukrajinském území," dodává Kovanda.

Popsanému režimu se říká virtuální zpětný tok, protože ruský plyn – mezitím koupený už Slovenskem, tedy obchodně už plyn slovenský – proudí jakoby, tedy virtuálně, zpětně, ze Slovenska na Ukrajinu. S ukončením tranzitu ruského plynu ale Kyjevu skončila možnost ruský plyn v rámci virtuálního zpětného toku odebírat.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022 přispěla v Evropě k energetické krizi, kkdy se skokově zvýšily regionální ceny plynu a pak i ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) ve světě. Ceny plynu se ale začaly výrazněji zvyšovat už před válkou na Ukrajině. Podle části ekonomů je to v souvislosti s takzvanou Zelenou dohodou pro Evropu (Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv.