Na Bruntálsku vzniká první komerční provoz termochemické recyklace plastů v ČR

"Technologie je připravená ke spuštění. Nemáme ještě všechna povolení. Máme EIA, máme integrované povolení, teď vyřizujeme stavební povolení. Jsme ve vědeckém provozu, ale technologie je velká komerční, má maximální kapacitu," řekl Pivrnec.

Zařízení si dnes ve Dvorcích prohlédl prezident Petr Pavel. "Aspoň pro mě je nejenom příslibem toho, že máme u nás firmy, které dokážou nabídnout až neuvěřitelná technologická řešení, ale také je to pro mě důkazem toho, že jsme příliš opatrní, příliš někdy byrokratičtí v tom, abychom dobré myšlenky podporovali," řekl.

Bylo by podle něj dobře, aby Česko dokázalo být spíše tahounem takových technologií. "Je to technologie, která je ověřená, vyzkoušená. Teď jsou ve stadiu ještě stále vědeckého pokusu a přípravy výroby. Pokud dostanou potřebná povolení v krátké době, tak najedou na zkušební provoz, kde bude možné ověřit veškeré parametry a následně potom ukázat, že ta technologie skutečně velký potenciál má," řekl Pavel.

Základem procesu je česká pyrolýzní jednotka, která při teplotách 350 až 550 stupňů Celsia rozloží polymery na jednotlivé molekuly. Až 90 procent výstupu tvoří pyrolýzní olej, který při výrobě nových plastů nahrazuje ropu. Zbývajících deset procent tvoří energetický plyn, který lze využít pro výrobu elektřiny a tepla, a uhlíkatý zbytek, jenž se dá využít v zemědělství i stavebnictví.

Celý proces je bezemisní a funguje v uzavřeném, plně automatizovaném systému. Technologie zabírá šest kontejnerů. Dokáže zpracovat téměř všechny druhy plastů, které dnes končí ve spalovnách nebo na skládkách, a to včetně směsných a znečištěných. Může zpracovat až 17 tun plastů za den, ročně až 5800 tun. V provozu může být prakticky nepřetržitě. Ředitel řekl, že pro obsluhu takového provozu by bylo potřeba asi 12 lidí.

"Teď je to složité v tom, že je to první kus. Investovali jsme tady něco přes 100 milionů a ještě nejsme u konce, areál není dostavěný. Ale řádově jeden areál se dvěma technologiemi bude stát okolo 200 milionů korun," řekl Pivrnec.

Šedesát takových jednotek by podle něj dokázalo vyřešit celý problém s plastovým odpadem v Česku. "Česká republika, jestli se nepletu, loni zaplatila Evropské unii tři miliardy pokutu za nezpracovaný plast. Jednorázová investice do takového řešení by tak byla násobně lacinější," řekl Pivrnec.

Zařízení zpracovává plastový odpad ze žlutých popelnic. "Primární, co chceme zpracovávat, je to, co končí ve spalovnách. Finále asi má být, že to dostaneme zaplacené, ale v tuhle chvíli odebíráme plast z automatické optické třídírny, kde přesně víme, co k nám jde. Jsme schopni úřadům prokázat, že tohle šlo dovnitř a to šlo ven, že tam nejsou žádné škodliviny, že tam nemáme žádné halogeny, žádné těžké kovy," řekl Pivrnec.

Finálním produktem je olej pro rafinérii. "Takže vlastně nás daleko víc honí rafinérie s tím, jak ten olej musí být čistý. Budou ho používat na novou výrobu plastu, to je primární účel. Bavíme se v podstatě se všemi rafinériemi v Evropě, které mají zájem o výkup toho oleje," řekl Pivrnec.

Energetický plyn, který v zařízení vzniká, bude ve Dvorcích napájet komunitní energetické centrum, jež firma buduje ve spolupráci s obcí. Kogenerační jednotka bude z plynu vyrábět elektřinu a teplo pro veřejné budovy i domácnosti.

"Podle výpočtu pana Pivrnce by to teoreticky mělo stačit na veškerou spotřebu obecních zařízení plus samozřejmě možná i nemovitostí," řekl dvorecký starosta Jan Božovský (Místní hnutí za harmonický rozvoj). Uvedl, že se nyní připravují patřičné smlouvy.

"Je to zatím v plenkách. Bude se vytvářet nějaká smlouva o smlouvě budoucí, jak to bude fungovat, protože ono přece jenom to není nic vyzkoušeného, nic jednoduchého, takže také jako obec bychom se neradi spálili nějakou špatnou dohodou. Ale určitě máme o to zájem a je to záměr, který vznikl z naší společné diskuse," řekl starosta.