Lidé z Pošumaví 22. rokem pochodovali proti plánovanému jadernému úložišti

Březový potok s 10.000 obyvateli a tisíci rekreanty už 22 let zvažovanou stavbu odmítá a požaduje posílení práv obcí při konečném rozhodování o lokalitě, kterou má vybrat výhradně vláda. Úložiště za více než 100 miliard Kč má podle nařízení EU stát do roku 2050. V úložišti mají být asi půl kilometru pod zemí trvale uložené tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) loni ve všech lokalitách povolilo geologický průzkum. Březový potok proti tomu podal letos v květnu na MŽP žalobu.

"Odmítáme uložit jaderný odpad pod zem na věčné časy, ale chceme udělat kontrolovaný mezisklad na několik desítek let, a snažit se najít způsob, jak vyhořelé palivo přepracovat a ještě využít. Tedy zintenzivnit výzkum alternativních možností aspoň částečného dalšího zpracování," řekla starostka Maňovic Lenka Kotlářová (Maňovičtí). Jako příklad uvedla aktivity Francouzů, Britů a Nizozemců, kteří hledají cestu, jak palivo z jaderných elektráren využít více než ze současných několika procent.

"Lidé jsou pořád aktivní, dnes jich tu bylo přes 200, více než loni," uvedla starostka. Diskusní stan byl plný, lidé museli stát. Žádný z účastníků nevyjádřil úložišti podporu. "Řešení, které je navrhované, nechceme tady, ani nikde v Česku," řekla Kotlářová. Doufá, že nová vláda bude k požadavkům obcí vstřícnější. "Určitě chceme hned s novými ministry jednat," uvedla.

Vláda má zřídit pra pracovní skupinu pro komunikaci s obcemi, měla by usnadnit jejich zapojení do přípravy a provozování úložiště. Obce ale nemají právo veta při konečném rozhodnutí o výběru lokality. Správa úložiště radioaktivního odpadu (SÚRAO) pracuje se čtyřmi lokalitami, kromě Klatovska jde o obce Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch u jihočeského Temelína.

Letos šlo v lokalitě Březový potok o třetí protest. Na podzim se podle Kotlářové chystá další. "Petiční archy proti stavbě dnes podepsalo 380 lidí, s účastí jsme spokojení," řekl František Kába, předseda spolku Jaderný odpad - děkujeme, nechceme!. Nevěří, že by nový kabinet rozhodnutí změnil. "Snažíme se proces zpomalovat, ale to není řešení. Rozumíme tomu, že se to někam ukládat musí. Ale usilujeme o finský přístup, kde do procesu zapojují obce a místo pro úložiště po dohodě s nimi vybrali," uvedl.

"Šance změnit rozhodnutí pořád je, je to stále dlouhá doba," řekl Edvard Sequens, sekretář Platformy proti hlubinnému úložišti radioaktivního odpadu, která sdružuje obce a spolky z celé ČR, a energetický konzultant. Podle něj se teď bude projednávat nová koncepce nakládání s odpady. "Sice vypadá podobně jako ta minulá, ale my budeme dost tlačit na to, aby se tam řešily i další alternativy. Aby se tam poctivě vyhodnotilo, zda úložiště má být jediná preferovaná," řekl.

Podle Herberta Stoibera z rakouské neziskové organizace Atomstopp zatím není známá technologie, která by zajistila bezpečné skladování na statisíce let. Výzkum přepracování vyhořelého paliva podle něj několik desetiletí nemá větší výsledky. "Je jen pár zemí, které na tom pracují," uvedl.