Teplárna Kladno vyrábějící i elektřinu umí při blackoutu sama obnovit provoz

Elektrárna může hrát klíčovou roli při úplné ztrátě napětí v síti. "Je to předem stanovený scénář, mnohokrát nacvičený a vyzkoušený tak, aby skutečně ty elektrárny start ze tmy ovládaly, nahodily své 'kolegyně', své 'sestry' a mohla se vyrábět energie pro celou republiku," uvedla mluvčí Sev.en Česká energie Eva Maříková.

Kladenská teplárna a elektrárna zvládá takzvaný start ze tmy, tedy v případě úplného výpadku technici spustí dieselový agregát, který dodá do místní rozvodny elektřinu, s jejíž pomocí se pak rozjede plynová spalovací turbína. Turbína je z upraveného leteckého motoru a dodá energii potřebnou k obnově provozu nejen kladenské, ale i dalších elektráren. V případě potřeby by pokryla i spotřebu téměř pro celé Kladno bez průmyslových provozů.

Zároveň může "vypomoci" při vyrovnání napětí v energetické soustavě, třeba při náhlém poklesu. "ČEPS (provozovatel přenosové soustavy pozn. ČTK) si vyžádá start tohoto zařízení," řekl Karafiát. Do plného výkonu se turbína podle něj dostane za pět minut. Letos už zařízení pomohlo se stabilizací soustavy třikrát.

Rozsáhlý výpadek elektřiny na začátku července se provozu kladenské elektrárny nedotkl, protože byla v jiné části rozvodové soustavy, která fungovala. Elektrárny Chvaletice na Pardubicku a Počerady na Mostecku byly v takzvaném ostrovním provozu, nepřestaly vyrábět energii. Čekaly na pokyn ČEPS, kdy ji mají vyslat do sítě, což se podle Maříkové stalo v případě Počerad přibližně po dvou hodinách.

Například ve Chvaleticích slouží jako počáteční impulz pro start elektrárny po úplné ztrátě napětí v síti vodní elektrárna Dlouhé stráně.

Skupina Sev.en Česká energie chystá ve Chvaleticích a v Kladně vybudování velkých bateriových úložišť elektřiny, jejichž kapacita bude několikanásobně vyšší než u dosud spuštěných tuzemských zařízení. Náklady převýší miliardu korun. Hotové by mohly být do konce příštího roku. Úložiště budou na takzvaných brownfieldových plochách.