Osm priorit plánu pro pružnější síť

The National Action Plan for Flexibility Development, published by the Czech Ministry of Industry and Trade in May 2025, outlines eight priorities aimed at securing sufficient capacities for both market-based and technical flexibility necessary to ensure reliable future electricity network operation.

Národní akční plán rozvoje flexibility (NAP RF) navazuje na Zprávu o potřebě flexibility nefosilních zdrojů z roku 2024, která reaguje jak na požadavek Národního plánu obnovy, tak i na novelu energetického zákona Lex OZE III, která flexibilitu nově ukotvuje v českém právu. Potřeba flexibility se zvyšuje s elektrifikací dopravy, průmyslu a vytápění, rostoucím podílem zdrojů závislých na počasí, odklonem od uhlí do roku 2035, změnami klimatu ohrožujícími dodávky elektřiny, a také riziky geopolitických hrozeb.

Akční plán zdůrazňuje, že flexibilita je jednou z klíčových podmínek pro splnění klimatických cílů ČR a EU, protože umožňuje integrovat rostoucí výrobu z obnovitelných zdrojů při zachování stability sítě, což je nezbytné pro dosažení dekarbonizačních cílů do roku 2030 a klimatické neutrality do roku 2050. NAP RF proto stanovuje priority rozvoje nefosilní flexibility a cíle do roku 2035, zahrnující mimo jiné odezvu strany spotřeby (demand-side response) a skladování energie, a zároveň vymezuje investiční trajektorii i možné zdroje financování, které mají tento potenciál proměnit v realitu.

ZÁKLADEM AKČNÍHO PLÁNU JE MAF

NAP RF vychází z Progresivního scénáře Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR za rok 2023 od společnosti ČEPS (MAF CZ 2023, publikovaný v listopadu 2024), který počítá s rychlým růstem spotřeby vlivem elektrifikace dopravy, vytápění a průmyslu i příznivého ekonomického vývoje. Spotřeba by v tomto scénáři měla do roku 2035 vzrůst přibližně na 83 TWh, což spolu s přibývající variabilní výrobou z obnovitelných zdrojů výrazně zvyšuje nároky na flexibilitu. Scénář zároveň reflektuje úplný útlum uhelné energetiky do roku 2035 a souběžný rozvoj OZE, jejichž instalovaný výkon má do roku 2035 dosáhnout téměř 13,8 GW u fotovoltaik a více než 2,3 GW u větrných elektráren (viz Tabulka č. 1).

Tabulka č. 1: Instalovaný výkon dle kategorií zdrojů v Progresivním scénáři MAF CZ 2023 (MW)

Zdroj: NAF RP/MPO

Rostoucí podíl výroby závislé na počasí ve zvoleném scénáři zvyšuje potřebu jak obchodní flexibility, která minimalizuje odchylky optimalizací obchodních pozic účastníků trhu, tak technické flexibility, tedy služeb výkonové rovnováhy (SVR). Dostatečná obchodní flexibilita omezuje četnost i objem aktivace nákladnějších SVR a stabilizuje regulovanou složku ceny elektřiny. Její dlouhodobý deficit by naopak vyžadoval rezervaci vyššího objemu SVR, což by vedlo ke zvýšení nákladů na regulaci a promítlo se do konečných cen pro odběratele.

Největší deficit SVR se očekává v souvislosti s odstavením uhlí v roce 2027, kdy bude Česko přechodně závislé na zahraničním regulačním výkonu. Podle NAF RP by ale ani v tomto období neměl být problém zajistit potřebný výkon, pokud budou k dispozici zahraniční zdroje a dostatečná přeshraniční přenosová kapacita. Dokument zmiňuje projekt ALPACA, prostřednictvím nějž se ČR od letošního září zapojila do společných nákupů regulačních záloh typu aFRR s Německem a Rakouskem, a také již déle fungující celoevropské platformy MARI a PICASSO, přes které probíhá aktivace regulační energie v reálném čase.

Soběstačnost v oblasti SVR by měla Česká republika obnovit díky rozvoji plynových zdrojů a bateriové akumulace kolem roku 2030. Konkrétně Progresivní scénář MAF CZ 2023 počítá s rozšířením odezvy strany spotřeby z 90 MW v roce 2027 na 190 MW v roce 2035, růstem bateriové akumulace na více než 3,4 GW a rozvojem vodíkových technologií, kdy příkon elektrolyzérů má dosáhnout 513 MW.

Mezi lety 2030 a 2035 má také klesat řízené omezování výroby z OZE, protože se očekává rychlejší růst spotřeby než výroby. Přetrvá ale riziko chyb predikce výroby, které mohou vést k nečekaným přebytkům. Řízené vypínání OZE zůstane podle dokumentu krajním řešením, ale zároveň pobídkou pro další rozvoj akumulace, který byl dosud omezen legislativními bariérami a chybějícími tržními modely.

Celkovým cílem NAP RF je vybudovat do roku 2035 dostatečnou obchodní i technickou flexibilitu, která zajistí bezpečný provoz soustavy při integraci vysokého podílu obnovitelných zdrojů, proměnlivých podmínkách na trhu a plnění klimatických závazků.

„Nelze spoléhat na jednostrannou komunikaci institucí. Je nezbytné zajistit obousměrný tok informací, díky kterému budou mít uživatelé možnost se ptát a získat podporu. Cílem je tedy nejen realizace cílené komunikační kampaně, ale také zřízení podpůrných center.

Tabulka č. 2: Prioritní úkoly NAF RP

Zdroj: NAF RP/MPO

OSM KROKŮ K PRUŽNĚJŠÍ ENERGETICE

Dokument vymezuje osm oblastí, ve kterých je potřeba odstranit bariéry a nastavit jasná pravidla pro rozvoj nefosilní flexibility. První z nich je legislativní rámec, který musí umožňovat poskytování flexibility jako služby a podpořit rozvoj akumulace energie, agregace a odezvy strany poptávky. Kromě již uzákoněné novely energetického zákona Lex OZE III (vyhlášené ve sbírce jako zákon č. 87/2025 Sb.) dokument v této oblasti mluví o přípravě koncepčního rámce, který v případě potřeby zajistí zavedení režimu podpory investic do nefosilní flexibility zohledňujícího optimální lokalizaci zdrojů a podporujícího efektivní integraci nových zdrojů na trhu s elektřinou. Legislativní změny zároveň musí být podle akčního plánu provázány s aktualizací dalších strategických dokumentů, zejména Národního akčního plánu pro chytré sítě a Vodíkové strategie, která má zahrnout elektrolyzéry jako nové zdroje flexibility v rámci tzv. sector couplingu.

Druhou prioritou je zajištění efektivní správy dat prostřednictvím Elektroenergetického datového centra (EDC), jehož provozní řád i technické systémy je nezbytné upravit. Vedle stávajících funkcí sdílení elektřiny mezi členy energetických společenství musí centrum umožnit také poskytování služeb akumulace, flexibility a nezávislé agregace. To si vyžádá celou řadu konkrétních opatření: systém bude muset vést evidenci registrovaných technických údajů zařízení, která jsou schopna poskytovat flexibilitu, a to na úrovni jednotlivých odběrných a předávacích míst. Dále bude EDC zajišťovat evidenci samotných aktivací flexibility vůči těmto místům, zpracovávat výchozí diagramy dodávek a odběrů elektřiny pro zohlednění aktivace flexibility a ukládání energie v síti, a také vést registraci nebo evidenci těchto diagramů.

Třetí oblastí je vytvoření nové koncepce tarifní struktury, která má motivovat účastníky trhu k flexibilnímu chování a zajistit, aby výsledná cena elektřiny odrážela skutečné náklady a přínosy, které odběratel v soustavě vytváří. Nový systém proto počítá se zavedením obchodních dynamických tarifů a modernizovaných síťových tarifů na všech napěťových hladinách. Ceny se nově mohou odvíjet např. od rezervovaného příkonu nebo maximálního čtvrthodinového odebraného výkonu (v souladu s Koncepcí efektivního využívání sítí VVN a VN, poprvé představené Energetickým regulačním úřadem už v roce 2023). U VVN a VN má zároveň dojít ke zkrácení vyhodnocovacího období nevyžádané dodávky nebo odběru jalové energie, u NN má být zvážen postupný přechod na nový, technologicky neutrální tarifní systém do roku 2030.

Dalším opatřením v oblasti tarifů má být zamezení dvojího zpoplatnění provozovatelů zařízení pro ukládání energie (včetně těch na úrovni domácností). První krok v tomto směru učinila novela Lex OZE III, která zabraňuje dvojí platbě za podporované zdroje energie (POZE) v případě bateriových úložišť, další platby (např. na provoz soustavy) ale provozovatelé baterií nadále platí při odběru elektřiny ze soustavy i jejím dodání zpět do soustavy.

Čtvrtou prioritou je celoplošné zavedení chytrých měřicích systémů, které mají zásadní význam pro aktivní zapojení spotřebitelů do poskytování flexibility. Spotřebitelé díky nim mohou poskytovat služby elektrizační soustavě, získat finanční odměnu a snížit své účty za elektřinu. Přínosy však plynou i provozovatelům distribučních soustav, kteří díky detailnějším datům získají lepší přehled o sítích a sníží náklady na jejich provoz a údržbu. Tyto úspory se pak mohou promítnout do nižších distribučních tarifů.

Pátou prioritou je rozvoj a financování nových zdrojů nefosilní flexibility, zejména bateriové akumulace. Pro naplnění předpokladů Progresivního scénáře je podle akčního plánu nutné dosáhnout orientačně 500 MW instalovaného výkonu a 1 000 MWh kapacity. Pokud se ukáže, že tržní prostředí k dosažení tohoto cíle nestačí, má být zavedeno schéma veřejné podpory akumulace s mírou kofinancování nastavenou na takové úrovni, aby nedocházelo k překompenzaci daného segmentu.

Šestou prioritou je rozvoj technické flexibility. Hlavním cílem v této oblasti je zajistit dostatečný certifikovaný objem SVR pro bezpečné řízení soustavy, k čemuž má přispět kontinuální zjednodušování procesů pro připojení, certifikaci a zahájení poskytování těchto služeb.

Sedmá prioritní oblast se zaměřuje na informovanost aktivních zákazníků a potenciálních poskytovatelů flexibility. Vzhledem ke komplexitě sektoru elektroenergetiky nelze spoléhat pouze na jedno- strannou komunikaci institucí, ale je nezbytné zajistit obousměrný tok informací, díky kterému budou mít uživatelé možnost se ptát a získat podporu. Cílem je tedy nejen realizace cílené komunikační kampaně, ale také zřízení podpůrných center, která pomohou potenciálním i stávajícím poskytovatelům flexibility lépe se orientovat v pravidlech, technologiích a možnostech zapojení do trhu.

Poslední prioritou akčního plánu je monitoring a vyhodnocování rozvoje zdrojů nefosilní flexibility v gesci Energetického regulačního úřadu, který má zajistit včasné odhalení případných problémů a umožnit rychlou reakci na jejich řešení.

FLEXIBILITA JAKO NUTNOST, NE MOŽNOST

Flexibilita už dávno není jen vizí nebo módním heslem, ale stává se nezbytnou a velmi konkrétní součástí české energetiky budoucnosti. Transformace energetického systému bez ní není možná – a právě proto je klíčové odstranit stávající překážky, vytvořit funkční pravidla a motivovat aktéry k aktivnímu zapojení. Flexibilita totiž není otázkou „jestli“, ale „jak“.

O AUTORCE

Hana Halfarová je absolventkou oboru Mezinárodní vztahy a energetická bezpečnost na Masarykově univerzitě v Brně. Největší pozornost věnuje vztahům mezi státy a tomu, jak potřeba zajištění energetických dodávek formuje mezinárodní vztahy.

Kontakt: hana.halfarova@centrum.cz