Hospodaření ČEZ zatím plní současné předpoklady firmy, odhadují analytici

ČEZ první polovině letošního roku vydělal 16,5 miliardy Kč, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy Kč. Pololetní výsledky podle firmy překonaly původní očekávaní, vedení společnosti proto navýšilo své celoroční výhledy. Pro dividendu klíčový očištěný čistý zisk za rok 2025 předpokládá na úrovni 26 až 30 miliard Kč.

"Na jednu stranu se do výsledků negativně promítne nižší realizovaná cena elektřiny, na druhou stranu bychom měli vidět pozitivní dopad začlenění distributora plynu GasNet, kterého ČEZ konsoliduje od 1. září 2024," uvedl analytik J&T Banky Milan Lávička.

Do čistého zisku společnosti se podle něj opět výrazně promítne daň z mimořádných zisků. Očištěný čistý zisk ČEZ, který je klíčový pro stanovení dividendy, tak za devět měsíců letošního roku Lávička odhaduje na úrovni 21,1 miliardy Kč. "To by indikovalo celoroční výsledek v rámci současného výhledu," podotkl. V rozmezí výhledu firmy, i když spíše na jeho horní hranici, by podle Lávičky měl být také provozní zisk společnosti. Předpokládá proto, že firma potvrdí současný výhled hospodaření za celý rok beze změny.

Na slabší ziskovost ČEZ z výroby poukázal také analytik Fio Banky Jan Raška. Příčiny vidí zejména v klesajících cenách elektřiny na trhu a nižší výkonnosti z těžby uhlí. V rámci třetí čtvrtletí se v meziročním srovnání podle něj projeví také absence loňského mimořádného výnosu ze soudního sporu se Správou železnic. Výnosy naopak podle Rašky zvyšují dobré výsledky podniku v distribuci elektřiny a plynu a také výroba z jaderných elektráren.

"Z pohledu celoročního vývoje se zatím, zejména provozní úroveň hospodaření, vyvíjí příznivě," tvrdí Raška. Celoroční očištěný čistý zisk nyní předpokládá na 29,7 miliardy Kč, rovněž tedy na horní hranici výhledu ČEZ. Provozní zisk pak Raška čeká na úrovni 134,6 miliardy Kč.

ČEZ je největší energetickou firmou v Česku. Jejím většinovým akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií.