Vědci hledají způsob, jak udržet více vody v povodí Dyje
Půda v Povodí Dyje se téměř každý rok potýká s výrazným nedostatkem vody, přičemž klimatická změna a s ní související růst teplot bude tento problém prohlubovat. Vědci proto společně se zemědělci a vodohospodáři hledají řešení, která by v krajině zadržela více vody. Na adaptačních opatřeních jsou podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČRCzechGlobe ochotni podílet se i Rakušané. Je proto stále vhodný čas se touto situací zabývat, řekl vědec při prezentaci projektu SaveWater.
Voda podél společné hranice chybí jihomoravským i dolnorakouským zemědělcům. Při nezměněném stylu hospodaření s vodou a půdou budou výnosy zemědělských plodin v této oblasti podle Trnky v dlouhodobém měřítku stále slabší. S rostoucí průměrnou teplotou a při stejných srážkách se z krajiny odpaří výrazně více vody a méně jí tedy zbyde pro pěstování. "Ale je tu příležitost produkovat výrazně víc. Klimatická změna prodlužuje vegetační sezonu a při vhodné volbě plodin je možné sklízet dvakrát za rok," řekl Trnka. V současnosti však v krajině není dostatek vody pro nutné zavlažování.
Již několik let se řeší možnost stavby vodního kanálu, který by spojil Dunaj s Dyjí, do níž by vtékal ve Vranovské přehradě. Možné je ale udělat i mnoho dalších adaptačních opatření, která umožní, aby v půdě v povodí zůstalo více vody než dosud. "Proto vznikl projekt SaveWater, o kterém jsme se v roce 2017 začali bavit. V Povodí Dyje dokážeme totiž v normálních letech zajistit vodu pro polovinu zavlažovatelných ploch, v roce s desetiletým suchem jen zhruba pro deset procent při ideálním hospodaření s vodou," řekl Trnka.
Vědci v projektu pracují s virtuálním dvojčetem povodí, do něhož umístili veškerá dostupná data. "Můžeme tak díky tomu modelovat různá opatření a jejich kombinace a počítat, jakou budou mít účinnost. Všechna opatření však mají svoje limity," řekl Trnka. Druhou částí projektu je spolupráce se zemědělci, kteří sami mají zájem na tom, aby jim v půdě zůstalo co nejvíc vody. "Takže jsme zjistili, co všechno zemědělci dělají a snažíme se ověřit míru vlivu jejich postupů na zadržení vody," uvedl Trnka.
Jedná se například o hospodaření bez orby, regenerativní zemědělství, pásové střídání plodin, vysazování větrolamů, agrolesnictví, organické hnojení či setí letních meziplodin. Pomocí leteckého snímkování vědci porovnávají, jak se tato opatření projevují proti polím, kde se hospodaří konvenčně bez adaptačních opatření. Snímkují i rakouská pole poblíž hranice. "Snažíme se tak přijít na to, která opatření jsou nejúčinnější," řekl Trnka.
Související články
Komentář: Nechte ČEZ na pokoji, funguje i bez znárodňování
Proud levnější nebude. Ani další argumenty pro zestátnění elektráren nejsou moc přesvědčivé. Navíc nevíme, kdo za koho v pohádce o…
Svazy chtějí s MZe a MŽP řešit ochranu zvířat, které ohrožují chov či prostředí
Zemědělci, myslivci, rybáři a chovatelé zvěře chtějí řešit s ministerstvem zemědělství (MZe) a ministerstvem životního prostředí (…
Německé RWE klesl hrubý provozní zisk o deset procent, chystá investici v USA
Německá energetická společnost RWE plánuje expanzi ve Spojených tátech, kde datová centra výrazně zvýšila poptávku po elektřině. H…
Muskova Tesla získala licenci na distribuci elektřiny v Británii
Americká automobilka Tesla, v jejímž čele stojí miliardář Elon Musk, získala licenci na distribuci elektrické energie v Británii.…
Íránská státní televize přečetla první prohlášení nového duchovního vůdce
Nový íránský nejvyšší duchovní Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení, vyzval v něm k uzavření Hormuz…
Kalendář akcí
Hydrogen Days 2026
25. energetický kongres ČR
SymGas 2026
Energy Vision
ENERGY-HUB je moderní nezávislá platforma pro průběžné sdílení zpravodajství a analytických článků z energetického sektoru. V rámci našeho portfolia nabízíme monitoring českého, slovenského i zahraničního tisku.