Španělská vláda chce omezit dopady války na Blízkém východě na ceny energií

Opatření, která ještě musí schválit parlament, zahrnují snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u elektřiny, snížení cen pohonných hmot a subvence na paliva v zemědělském sektoru a v dopravě.

Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, vedl k prudkému růstu cen energetických produktů na světových trzích. Ochromil totiž lodní dopravu v Hormuzském průlivu, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a plynu.

Sánchez patří k nejhlasitějším kritikům útoku na Írán. Premiér uvedl, že navržená opatření zůstanou v platnosti tak dlouho, jak bude potřeba. Dodal nicméně, že "žádný plán nemůže odstranit utrpení způsobené touto nezákonnou válkou".

"Je to pět miliard eur, které jsme mohli použít na školství či zdravotnictví. Jsem kvůli této situaci velmi naštvaný," prohlásil.

Opatření ke zmírnění dopadů růstu cen ropy už přijaly i další evropské země. Česká vláda zatím na rostoucí ceny benzinu a nafty reaguje sledováním marží prodejců pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová v pondělí řekla, že na případná další opatření nad rámec kontroly marží je zatím brzy, a to i s ohledem na dynamický vývoj na světových trzích s ropou. Zdůraznila však, že do budoucna nemůže vyloučit žádné kroky.