Francie, Británie, Německo a Itálie uvítaly otevření Hormuzského průlivu

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že mírové snažení v průlivu začne, až v regionu ustanou boje. Německo se podle kancléře Friedricha Merze zapojí do vojenského plánování a kancléř zároveň vyzval další země, aby se k této snaze přidaly. Svou ochotu zapojit se do mírové iniciativy později vyjádřili také premiéři Norska a Švédska.

"Půjde o čistě mírovou a obrannou misi, jejímž cílem bude zajistit bezpečí lodní dopravy a podpořit proces odminovávání," uvedl Starmer. Podle něj již desítky zemí nabídly v této věci svou pomoc. Zároveň oznámil, že na dnešní jednání naváže příští týden vojenská konference v Londýně, kde země oznámí podrobnější informace o složení mezinárodní operace. Merz dodal, že by na misi uvítal účast Spojených států.

Macron uvedl, že Francie by v rámci mise mohla využít část námořních sil, která je v současné době nasazena ve Středomoří a v Rudém moři. Meloniová řekla, že Řím je připraven poskytnout pro misi minolovky, tedy lodě určené k odstraňování min. O možnosti nasazení minolovek hovořil před jednáním v Paříži také Merz. Británie podle agentury AP uvažuje o poskytnutí speciálních dronů určených pro hledání min.

Americký prezident Donald Trump dnes ale na své síti Truth Social v souvislosti s Hormuzským průlivem opět kritizoval své evropské spojence v Severoatlantické alianci. "Teď, když je situace kolem Hormuzského průlivu u konce, zavolali mi z NATO s otázkou, jestli nepotřebuji pomoct. Řekl jsem jim, ať se do toho nepletou," napsal s tím, že aliance byla k ničemu, když ji potřeboval.

Český premiér Andrej Babiš dnes novinářům řekl, že Praha pro zajištění bezpečnosti průlivu nabídne pasivní radar, ale až ve chvíli, kdy se tam situace zklidní.

Otevření průlivu oznámil na síti X íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Uvedl, že jde o krok v souladu s uzavřením příměří v Libanonu a že otevření námořní trasy bude platit po dobu jeho trvání.

Hormuzský průliv, kterým běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG), uzavřel Írán v reakci na americko-izraelské údery na konci února. Znovuotevření průlivu bylo jednou z podmínek amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ukončení konfliktu.