Ekologové: Úpravy povolenek oslabují motivaci ke snižování emisí

Navržené změny reagují podle zástupců organizací na dříve schválený cíl, aby emise v evropské ekonomice poklesly do roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990. Tomu by měly nově odpovídat objemy každoročně dražených povolenek. Tempo dekarbonizace se nicméně podle ekologů snižuje.

"Rozvolnění tempa snižování emisí, tzv. lineárního redukčního faktoru, z aktuálních 4,4 procenta na 3,7 procenta od roku 2031 a následně na 1,7 procent, by do budoucna umožnilo vyšší znečištění ze strany elektráren a těžkého průmyslu. Tyto emise nezmizí, ale budou se muset snižovat v jiných sektorech," uvedla Miriam Macurová z organizace Greenpeace ČR.

Týkat se to podle jejího názoru bude například stavebnictví, zemědělství nebo dopravy, kde jsou finanční škrty náročnější a proces dekarbonizace zdraží. Rozvolnění tempa snižování emisí je tak podle Macurové výhodné především pro velké znečišťovatele na úkor občanů a firem, které už do dekarbonizace investovaly. "Je klíčové, aby navržené změny zachovaly schopnost systému motivovat znečisťovatele k dekarbonizačním opatřením," dodala Macurová.

Návrh revize systému ETS přinesl i některé nové nástroje, ke kterým patří například možnost snižovat emise opatřením mimo EU, prostřednictvím tzv. mezinárodních kreditů nebo pomocí trvalého ukládání uhlíku. S těmito možnostmi ale podle ekologů dosud nejsou pozitivní zkušenosti.

Evropská komise chce také zachovat bezplatné přidělování povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Průmyslové firmy mají podle návrhu dostávat povolenky zadarmo až do roku 2038, ačkoliv původně měla tato praxe skončit v roce 2034.

Podle zástupců organizací však odborné studie opakovaně poukazují na to, že bezplatné emisní povolenky nemotivují firmy k dekarbonizaci a mohou dokonce v některých případech vést k jejich překompenzaci. Návrh EK také nově stanoví, že podmínkou získání povolenek zadarmo mají být jasné plány na dekarbonizační investice v Evropské unii.

"Klíčové bude, zda budou takové plány dostatečně konkrétní a vymahatelné, což se bohužel v minulosti u podobných opatření ukázalo jako největší slabina," sdělila Heda Čepelová z CDE.

Součástí návrhu jsou i nová pravidla týkající se problematiky, na jaké účely mohou státy využít výnosy z prodeje emisních povolenek. Jiří Koželouh z Hnutí DUHA připomněl, že výnosy z povolenek byly v minulosti v ČR významným zdrojem pro financování programu Nová zelená úsporám.

"V zájmu Česka je tedy systém neoslabovat, aby nedošlo k propadu výnosů, a zároveň zachovat možnost investic do snižování energetické náročnosti domácností," řekl Koželouh.

Hnutí DUHA přivítalo návrh na zařazení spalování odpadu do systému EU ETS, které má podle ekologů potenciál snížit emise CO2 v roce 2030 o čtyři až sedm milionů tun. K tomu je ale podle nich třeba, aby byly současně finančně zatíženy emise metanu ze skládkování odpadů, například přes zvyšování skládkovacích poplatků nebo přímé zpoplatnění emisí, a zachován zákaz skládkování biologicky rozložitelných a recyklovatelných odpadů.

Zatížení spalování odpadů nesmí podle Hnutí DUHA zvýhodnit skládkování, které patří k nejhorším způsobům nakládání s odpady a má nejhorší dopady na klima.