Sucho a vedra zvýšily poruchy vodovodů na Pardubicku

"Nárůst je přitom patrný ve všech třech sledovaných oblastech. Na Pardubicku vzrostl počet poruch ze 14 v loňském roce na letošních 23. Na Holicku bylo loni zaznamenáno devět poruch, letos třináct. Nejvýraznější rozdíl eviduje Přeloučsko, kde počet poruch vzrostl ze dvou na 12. Letošní čísla tak ukazují, že nejde pouze o výkyv v jedné části vodovodní sítě," řekla Horáková.

Jedním z faktorů, které mohou k vyšší poruchovosti přispívat, je dlouhodobé sucho v kombinaci s vysokými letními teplotami. Vodovodní řady jsou uložené v zemi, a proto na ně působí také změny, které se odehrávají v jejich bezprostředním okolí. Při dlouhodobém nedostatku srážek půda vysychá a mění svůj objem. Svou roli může sehrávat také pokles hladiny podzemních vod.

"V zemině tak mohou vznikat pohyby a mechanická pnutí, které se následně přenášejí na uložené potrubí. Zatímco novější a pružnější materiály se dokážou s určitými deformacemi vyrovnat lépe, starší vodovodní řady mohou být zranitelnější," uvedla Horáková.

Nejcitlivější jsou zejména starší potrubí z šedé litiny. Tento materiál je ve srovnání s moderními materiály křehčí a hůře odolává deformacím okolního prostředí. "Také letošní zkušenosti z Přeloučska tuto citlivost ukazují. Ze sedmi poruch přímo na vodovodních řadech se šest týkalo litinového potrubí a jedna potrubí z PVC," řekla Horáková.

Poruchy vodovodního potrubí si podle Horákové lidé často spojují především se zimou a silnými mrazy. Vodárenská praxe ale ukazuje, že zvýšenou zátěž mohou představovat také dlouhá období na opačném konci teplotní škály. "Každá havárie přitom znamená nutnost rychlého zásahu. Pracovníci musí lokalizovat místo úniku, podle situace uzavřít příslušný úsek sítě, dostat se k poškozenému potrubí a provést opravu," řekl Horáková.