Státy EU chtějí do roku 2030 zastavit rušení přebytečných emisních povolenek

"Česká republika dnes návrh předsednictví podpořila, i když původní návrh EK považujeme za lepší," řekl ČTK ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Zneplatňování je třeba zastavit co nejdříve, výsledný efekt i po 2030 bude stejný, doplnil. Více povolenek podle něj znamená stabilnější a nižší cenu. "Cokoliv, co trochu uleví průmyslu, se počítá," uvedl s tím, že Česko v jednání sehrálo důležitou a velmi aktivní roli.

O pozici Rady EU dnes v Bruselu jednali velvyslanci zemí unie. O dosažení shody následně informovalo irské předsednictví. "Díky spolupráci a kompromisu jsme dosáhli dohody o změně rezervy tržní stability systému ETS. Chráníme integritu evropského trhu s uhlíkem a zároveň poskytujeme podnikům předvídatelnost, kterou potřebují k dekarbonizaci," uvedl irský ministr pro klima, energetiku a životní prostředí Darragh O’Brien. Nyní začnou vyjednávání členských států s Evropským parlamentem s cílem dosáhnout shody na kompromisním společném návrhu.

Rezerva tržní stability snižuje nabídku emisních povolenek na trhu v případě jejich přebytku a naopak je uvolňuje při jejich nedostatku. Změna, kterou navrhla EK, posiluje podle ní roli mechanismu jako nárazníku a zlepšuje jeho schopnost reagovat na budoucí vývoj, včetně napětí na trhu nebo nadměrné proměnlivosti cen. Cílem je tedy zvýšit stabilitu a předvídatelnost, uvedla již dříve komise. Změnu systému emisních povolenek žádá mimo jiné český premiér Andrej Babiš.

Europoslanci schválili svůj postoj k návrhu komise v září. Navrhují rovněž změny, nicméně jiné než Rada EU. Chtějí mechanismus zneplatňování naopak zachovat a od 1. března 2027 jen zvýšit jeho práh na 650 milionů povolenek.

Kromě dubnového návrhu týkajícího se rezervy tržní stability přišla EK v červenci s celkovou revizí systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. V ní hovoří například o tom, že chce zachovat bezplatné přidělování povolenek i po roce 2030, nově ho však chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování podpory předkládat a realizovat plány na snižování emisí. Jednání o těchto návrzích v Evropském parlamentu teprve začala.

Systém emisních povolenek ETS má motivovat firmy ke snižování emisí. Společnosti si musí kupovat povolenky za každou tunu CO2, kterou vypustí. Čím více emisí, tím mají vyšší náklady, a proto se jim vyplatí investovat do čistších technologií.

Systém ETS 1 je hlavní evropský trh s emisními povolenkami, týká se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy v EU. Systém ETS 2 má být zprovozněn po ročním odkladu v roce 2028 a měl by se týkat silniční dopravy či vytápění budov.

ETS je hlavním unijním nástrojem boje proti změně klimatu a není hlavní příčinou současného růstu cen energií v Evropě, poznamenala agentura Reuters. Dohodnuté změny však reagují na požadavky některých vlád, včetně Polska, Itálie či Česka, které chtějí dopad ETS na ceny elektřiny zmírnit.

Podle údajů EU tvoří náklady ETS v průměru asi 11 procent z účtu za elektřinu v Evropě. Každý stát sedmadvacítky to má ale jinak, například v Polsku je to 24 procent vzhledem k dominantní roli uhelných elektráren v jeho energetickém mixu. V Česku jde o 20 procent, podobně vysoké procento má i Itálie.