Německý ministr hospodářství čelí kritice, zda věděl o dopadech odchodu od jádra

V centru podezření stojí někdejší Habeckův tajemník Patrick Graichen, který podle zdrojů ministrovi zatajoval obavy expertů z ministerstva. Podobné podezření se týká i Stefana Tidowa, tajemníka ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové. Ta stejně jako Habeck taková obvinění odmítla.

Habeckův úřad tvrdí, že při rozhodování nebyl žádný názor ignorován a ani z ideologických důvodů ohýbán. Výroky, které naznačují opak, považuje ministerstvo hospodářství za zkratkovité a bez kontextu. Sám Habeck poukazuje na to, že osobně oslovoval provozovatele jaderných elektráren, aby si jejich názor na prodloužení chodu vyslechnul.

Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chce ale záležitost řádně prošetřit, protože zprávu magazínu Cicero považuje za potvrzení dlouhodobého podezření, že veřejnost i poslanci dostávali lživé informace. Konzervativci odpojení reaktorů v té době odmítali a navrhovali prodloužení jejich chodu minimálně o několik dalších let.

Portál Politico dnes napsal, že unie si nemůže nechat ujít příležitost, kdy by mohla Habecka poškodit. Server také uvedl, že celá kauza pro Habecka a Lemkeovou ve skutečnosti nebezpečná není. "O to více je ale mrzutá," píše Politico s odkazem na nadcházející volby.

Německo loni v dubnu po více než 60 letech provozu odstavilo své poslední tři jaderné elektrárny. Vláda původně počítala s tím, že odpojení reaktorů nastane o čtvrt roku dříve, kvůli energetické krizi související s dopady ruské invaze na Ukrajinu ale tento krok odložila.

O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu rozhodla v květnu 2011 vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku. Německo do havárie ve Fukušimě produkovalo z jádra 25 procent elektrické energie. V posledním čtvrtletí provozu se jaderné reaktory podílely na výrobě elektřiny v Německu jen asi pěti procenty, v roce 2022 pak asi šesti procenty. Pro srovnání - loni Německo vyrobilo 55 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a do roku 2030 chce takto získávat nejméně 80 procent elektrické energie.

V roce 2023, kdy Německo skončilo s jádrem, se země poprvé za více než 20 let stala čistým dovozcem elektřiny.