OKD: Privatizační podvod s vazbami na vysokou politiku

(ilustrační obrázek)

            Jen málokterá privatizační kauza stále vyvolává ve společnosti takové emoce jako dění kolem OKD. Zvláště v poslední době kauzu zmiňují politici z nejrůznějších partají a snaží se ji využít v politickém boji. Pojďme si tedy na několika stránkách shrnout a analyzovat dění kolem OKD od jejich počátku až dodnes a zodpovědět tak otázku, jak se z chlouby socialistického průmyslu stala upadající společnost na pokraji bankrotu. Věřím, že to čtenáři pomůže pochopit i tu nejsoučasnější politickou situaci.

Doly měly pro socialismus zásadní význam

 

            Historie OKD sahá do období po druhé světové válce. Tehdy kladlo ministerstvo průmyslu velký důraz na to, aby se hospodářská základna státu vrátila alespoň na předválečnou úroveň. Tomu měla pomoci i restrukturalizace ostravsko-karvinských dolů. Díky tomu vznikl 1. ledna 1950 vyvlastněním několika menších společností státní podnik Ostravsko-karvinské doly, národní podnik. Jednalo se o obrovský moloch, který měl kromě dolů na starost i související společnosti a sociální zázemí dělníků. Dokonce i administrativní pracovníky státní aparát tehdy zbavoval jejich funkcí a povolával je do šachet. Částečně z důvodů politických, ale také protože těžba uhlí na Ostravsku plnila v národním produktu opravdu nezaměnitelnou úlohu.

            Firma do pádu komunismu prošla několikrát restrukturalizací a často také měnila název. Na její důležitosti se ale nic neměnilo, spíše naopak. Horníci sice v regionu neměli odpovídající sociální zázemí, chyběly byty i spolehlivý systém veřejné dopravy a na oblast výrazně dopadala ekologická zátěž, jejich nadprůměrná mzda a vysoké sociální postavení jim však toto nepohodlí vynahrazovaly.

 

90. léta: Firmu zatížily privatizační skandály

 

            Zlom v historii OKD, stejně jako v historii celého národa, znamenala Sametová revoluce. Ze státního podniku se stala akciová společnost a hlavní akcionář – stát – již nepočítal s těžkým průmyslem jako tahounem hospodářství. Význam Ostravsko-karvinských dolů tak upadal. Těžbu chtěl stát jednak zefektivnit, ale také výrazně omezit. Do roku 1998 vláda plánovala uzavřít více než polovinu šachet a začít se zlepšováním ekologické a sociální situace v oblasti. Během několika let po revoluci tak z původních více než 40 000 zaměstnanců zůstalo jen něco málo přes 10 000. Propouštění vyvolalo v regionu sociální napětí, které stát musel řešit ještě velice dlouho poté.

            To ale nebyly jediné problémy, se kterými se nově vzniklá „akciovka“ potýkala. Stejně jako na množství jiných bývalých státních podniků i na ni dopadla tvrdá realita privatizace. V rámci její kupónové části získaly 40% akcií přilehlé obce a drobní investoři. Většinový vlastník byl však státní Fond národního majetku ČR. V roce 1997 rozhodla valná hromada akcionářů, že sníží základní jmění (neboli počet akcií) společnosti o 3,5 mld. korun. Podivné je, že jediný, kdo v reálu o akcie přišel byl zmíněný Fond národního majetku ČR. Ztratil tak svůj majoritní podíl a tím i rozhodovací právo.

            To se státu vymstilo roku 1998, kdy začal akcie OKD skupovat ve velkém ostravský podnikatel Stanislav Pros. Rozhodující podíl získal od severomoravských měst, která, ačkoli jim vláda nabídla větší sumu, se rozhodla z nejasných důvodů svou část OKD prodat právě Prosovi. A zde začíná spirála podivných a velice složitých peněžních machinací kolem OKD.

            Na scénu totiž vstupují  uhlobaroni Petr Otava, Viktor Koláček a Jan Przybyla, respektive jejich společnosti K.O.P. a Karbon invest. OKD nejdříve za 3,9 mld. korun (získaných více než z poloviny půjčkou od Investiční a poštovní banky) kupuje K.O.P. Ta posléze 2,4 miliardy z utržených peněz posílá právě založené společnosti Karbon invest, která je obratem utratí za Prosův podíl v OKD. Hodnota tohoto podílu přitom byla nepochybně vyšší. Zbylé 1,5 mld. posílají manažeři (zřejmě Prosově) kyperské společnosti Lagur Trading Limited, která za ně kupuje Karbon invest a tím i nadpoloviční část OKD. V podstatě zadarmo je tak ovládli. Otavu, Koláčka a Przybylu roku 2003 obžaloval státní zástupce z vytunelování společnosti, o 7 let později je však soud shledal nevinnými pro nedostatek důkazů. Poškozená firma si navíc stála na tom, že k ničemu nezákonnému nedošlo.

Na restrukturalizaci OKD tak měl stát následně velmi malý vliv. Vedení společnosti se ji pokoušelo rozdělit na dvě části: jednu „útlumovou“, která by měla postupně zaniknout a druhou, kterou plánovali zachovat na dobu neurčitou. Tomu naštěstí nátlak státu a nevládních organizací (hlavně Greenpeace) nakonec zabránil.

 

OKD přechází pod křídla Zdeňka Bakaly

           

            Podivné finanční machinace kolem dolů však nekončily. V roce 2004 se totiž stát za úřadování vlády Stanislava Grosse rozhodl prodat svůj minoritní podíl. Kupující nebyl nikdo jiný, než Karbon invest. Tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka mu chtěl dát z neznámých důvodů přednost před výhodnějšími nabídkami jiných firem. Toho si všiml antimonopolní úřad a nakázal původní nabídku Karbon investu zdvojnásobit na 4,1 mld. korun. I tak se jednalo o nicotnou částku za obrovský majetek OKD. Rok 2004 přitom aktéři nevybrali náhodou. Chtěli podle všeho stihnout obchod uskutečnit před vstupem ČR do EU. Pak by ho totiž možná znemožnily její směrnice.

            Na podzim téhož roku OKD opět měnily majitele. Za nikdy nezveřejněnou částku je získala firma Charles Capitel, dceřiná společnost RPG industries Zdeňka Bakaly. Původ peněz na koupi přitom rovněž do dnešního dne není jasný. Reportéři ČT přišli s informací, že finance samotného Bakaly na koupi nemohly nikdy stačit. Nabízí se logické vysvětlení, že si půjčil od bank. Ty však s ohledem na bankovní tajemství tuto informaci nikdy nepotvrdily, ani nevyvrátily.

            Akcie OKD přitom v té době obstavila policie a majitelé s nimi nemohli obchodovat. Tehdy ale bylo legální zřizovat takzvané anonymní akcie. Ty pak policie, jelikož přesně neznala jejich majitele, nemohla v reálu obestavit. Událostí se několikrát zabývaly soudy jak tuzemské, tak v rámci EU. Verdikt byl však pokaždé stejný: Vše je v pořádku.

            Na celé kauze je přitom zvláštní, že o ní v době, kdy probíhala, média téměř neinformovala. To má několik důvodů: Jednak ten, že jich velkou část přes firmu Economia vlastnil samotný Bakala (například Aktuálně.cz a Hospodářky) a jednak ten, že se Bakalovi podařilo tehdy okolo sebe vytvořit jakousi auru dobrodince, který plánuje OKD zachránit.

            Média z vydavatelství MAFRA (např. Mladá fronta dnes, Lidové noviny) se začala o kauzu zajímat až v v roce 2013, kdy je koupil nynější ministr financí Andrej Babiš. Bakala je totiž politicky spojen s jeho oponentem – Bohuslavem Sobotkou z ČSSD. Babiš tak chtěl kauzu využít v rámci volební kampaně.

 

Společnost OKD nevlastnila pouze doly

 

            Je třeba si uvědomit skutečnou hodnotu OKD. Jednalo se o společnost disponující majetkem ve formě bytů, dceřiných společností, hotelů či rekreačních středisek a dalších nemovitostí. To všechno získal v konečném důsledku Bakala. Přitom soudní znalec ocenil jen nepatrnou část tohoto majetku, který se dle informací České televize vyšplhal skoro na 36 miliard korun. To je velký rozdíl oproti necelým deseti miliardám, za které společnost Karbon invest původně OKD koupila.

            Součástí smlouvy, na základě které firmu koupil Bakala, byla příloha, která mu nakazuje prodat bývalé hornické byty jejím nájemníkům přednostně a za zvýhodněnou cenu. To nikdy nedodržel, místo toho nemovitosti prodal za tržní cenu zahraniční společnosti. Poškození lidé se sice snažili bránit formou petic a demonstrací, ničeho tím však nedocílili.

 

Současnost: Doly čeká útlum a postupný zánik

 

            V letech 2008 až 2011 se ceny uhlí držely velmi vysoko, poté však začal jejich propad pokračující až do dnešních dnů. A právě v roce 2012 OKD vůbec poprvé vykázaly ztrátu, z níž se už nikdy nedostaly. Přibližně v té době se začala o okolnosti privatizace firmy zajímat také policie a rozjela vyšetřování, které by mělo vyvrcholit v nejbližších týdnech. Kromě znalce, který při privatizaci OKD oceňoval, chce policie obvinit ještě několik lidí. Prozatím není jasné, zda mezi nimi bude i Bakala.

            Počátek diskuze o řízeném útlumu OKD lze datovat do roku 2013, kdy bylo jasné, že se společnost ze ztráty jen tak nedostane a bude muset podstoupit řízenou likvidaci. Vlastník dolů – firma NWR – se tou dobou propadala do stále větších dluhů a začala jednat o jejich případném prodeji. To se sice nakonec nestalo, přišel však jiný zvrat: Bakala nejprve na konci roku 2015 odešel z představenstva NWR a poté se v únoru 2016 zbavil i svého podílu ve firmě a ztratil tak vliv v OKD. Přitom si při „uhelném boomu“ vyplácel vysoké dividendy, aniž by nějaké finance dal do rezervního fondu. Lehce si pak spočítal, že restrukturalizace a postupná likvidace dolů mu nepřinese nic než zbytečnou práci a náklady. Své odpovědnosti se tedy zbavil.

            Pak už situace eskalovala poměrně rychle. V květnu roku 2016 OKD podaly návrh na svou vlastní insolvenci a jejich majitel NWR odešel z londýnské i pražské burzy. Stát zároveň přislíbil pomoc horníkům, kteří se vývojem kolem dolů cítí velmi znepokojeni, a poskytl OKD půjčku ve výši 700 milionů korun. Z té do dnešního dne doly vyčerpaly 150 milionů. Poté NWR oznámilo svou likvidaci, ke které se OKD připojily s pohledávkou ve výši 22,6 miliardy korun. Začala také diskuze o tom, kdo bude novým majitelem společnosti, který firmu povede k řízené likvidaci.

            Ta se nakonec stala předmětem politického souboje. Jediným možným majitelem, který by mohl vést doly k řízenému úpadku, byl totiž stát. O tom, jak to bude probíhat, se od března tohoto roku přeli ministr financí Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček. První prosazoval společnost Prisko, která spadá pod jeho resort, druhý si představoval spíše Diamo patřící pod průmysl a obchod. Zvítězil nakonec první jmenovaný s tím, že Diamo bude při útlumu asistovat. Společnost OKD se přitom při prodeji rozhodla nepřijmout nabídku Křetínského EP Industries a některých zahraničních investorů, kteří za doly chtěli dát až půl miliardy korun. Údajně kvůli nevýhodným smluvním podmínkám. Stát za OKD přitom dal jen 80 milionů.

            V dubnu tohoto roku pak vedení společnosti stanovilo data, kdy dojde k uzavření jednotlivých dolů. Z Paskova, který tvořil 95% ztráty OKD, horníci odešli na konci března a  další přijdou na řadu v následujících letech (Darkov v roce 2018, Lazy v roce 2018, ČSA v roce 2021 a ČSM v roce 2023). Současný počet 10 000 pracovníků se tak bude dále snižovat. OKD při tom stát rozdělil na dvě společnosti. Jednu starou, zatíženou pohledávkami a dluhy, a druhou se jménem OKD Nástupnická, která se bude zabývat výhradně útlumem dolů.

            Dnem, kdy se definitivně rozhodne o osudu společnosti, bude pravděpodobně 15. červen letošního roku. Na toto datum je stanovena schůze věřitelů v insolvenci, kteří budou probírat reorganizační plán. Možnosti jsou přitom jen dvě: Buď s ním budou souhlasit a firma bude dále fungovat v útlumu, nebo ji pošlou do konkurzu. Druhá varianta by znamenala ztrátu zaměstnání pro tisíce horníků. Lze tedy zatím jen doufat, že se reorganizace povede s co nejmenšími společenskými dopady a pokud možno již žádnými korupčními skandály. Otázkou přitom stále zůstává, zda za privatizaci OKD bude v budoucnu někdo odsouzen.


 

Zdroje:

20. 10. 2017 19. 10. 2017

Zprávy z oboru

Elektromobily – skutočne ideálne riešenie?

Nadchádzajúca éra elektromobilov by mohla byť len horkým Pyrrhovým víťazstvom pre životné prostredie, ak budú tieto autá naďalej poháňané fosílnymi palivami a nie…
  • 19. 10. 2017
  • 23:01

V americkém jaderném úložišti WIPP opět začnou těžební práce

Těžba soli z úložiště radioaktivních odpadů Waste Isolation Pilot Plant (WIPP), které se nachází v Novém Mexiku, by podle očekávání měla pokračovat v horizontu několika…
  • 19. 10. 2017
  • 20:04

Akcie japonské ocelárny Kobe Steel, která podváděla zákazníky, ztratily dvě pětiny své hodnoty

Akcie ocelárny Kobe Steel, která se 8. října přiznala k tomu, že vědomě zkreslovala údaje o kvalitě řady svých výrobků, ztratily zhruba dvě pětiny své hodnoty. Aby Kobe…
  • 19. 10. 2017
  • 19:10

Zaniklá krajina severozápadních Čech: Těžba uhlí ji změnila navždy

Univerzita J. E. Purkyně se spolu s Národním památkovým ústavem rozhodla připomenout zaniklou přírodní a kulturní krajinu severozápadu Čech. Oblast patří k těm, které v…
  • 19. 10. 2017
  • 18:54

Putin: USA chtějí vytlačit Rusko z evropského energického trhu

Soči (Rusko) - Sankce, které vůči Rusku schválil americký Kongres v červenci, mají za cíl vytlačit Rusko z evropského energetického trhu a prosadit tam dražší americký…
  • 19. 10. 2017
  • 18:45

Politický cirkus okolo těžby lithia bobtná

Těsně před volbami ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Jiří Havlíček podepsal memorandum o těžbě lithia s netransparentním zahraničním subjektem, jehož klíčovým manažerem…
  • 19. 10. 2017
  • 18:36

Hranice nasadily elektrobusy. Staly se nejspíš prvním městem v Evropě s plně elektrifikovanou MHD

Cestující městskou hromadnou dopravou v Hranicích na Přerovsku budou od listopadu vozit už pouze autobusy na elektrický pohon. Město se tak stane pravděpodobně vůbec prvním…
  • 19. 10. 2017
  • 18:33

TSČR: České teplárny loni vypustily o pětinu méně prachu

Emise prachu z tepláren loni meziročně klesly o pětinu na 805 tun. Klesají také emise oxidů dusíku a oxidu siřičitého. ČTK o tom dnes informovalo Teplárenské sdružení ČR.…
  • 19. 10. 2017
  • 17:35
starší novinky