Seriál OZE: Německo vs. Polsko, část třetí: Unijní cíle

Snaha EU do roku 2020 v sobě zahrnuje především zvýšení energetické efektivnosti, redukovat emise skleníkových plynů alespoň o 20 %, dosáhnout podílu minimálně 20 % OZE na spotřebované energii a o 10 % zvýšit podíl OZE na energii v dopravě. [2] V roce 2015 byla spotřeba energie občany EU skutečně nižší, oproti roku 2000 klesla o 5 %. Unie je tak na dobré cestě k dosažení svých cílů. Svědčí o tom i stále se zvyšující podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, na vytápění a v dopravě. [3]

Cíle, na jejichž realizaci si počkáme o něco déle jsou ty pro rok 2030. V prvé řadě jde o snížení produkce skleníkových plynů, a to o 40 % v porovnání s rokem 1990. Obnovitelné zdroje by se měly podle této strategie podílet na celkové spotřebě 27 procenty. EU si dále stanovila stálé zvyšování energetické efektivnosti a elektrického propojení. V neposlední řadě by také Unie chtěla dosáhnout většího podílu soukromých investic na obnovitelné energetice a podpořit malovýrobce obnovitelné energie.

 Dle konsolidovaného znění Smlouvy o fungování Evropské unie z roku 2012 se členské státy podle článku 194 zavazují k ochraně a zlepšování životního prostředí i prostřednictvím změn energetických strategií. V rámci jednotného vnitřního trhu mají státy za cíl zajistit fungování trhu s energií, zajistit bezpečné dodávky energie v EU, dále kromě podpory energetické účinnosti a úspory také podporu rozvoje nových obnovitelných zdrojů. Posledním bodem je i podpora propojení energetických sítí. [4]

V souvislosti s prohlubováním evropské integrace se uvažuje o společném energetickém trhu, který by měl být založen na čisté energetice a kvalitním životním prostředí pro Evropany. Obnovitelné zdroje jsou však na programu unijní agenty relativně krátce a formy energetické politiky se v jednotlivých státech EU výrazně liší. Společný energetický trh je tak spíš otázkou budoucnosti.

Z předchozích odstavců vyplývá, že Německo a Polsko mezi sebou mají značné rozdíly v přístupu k obnovitelné energetice, v závislosti na fosilních palivech nebo v kapacitách obnovitelné výroby. Oba státy jsou však součástí Evropské unie a měly by se tak společně podílet na stanovených cílech pro udržitelný rozvoj a šetrnou energetiku. Pro zajímavost můžeme zmínit i jejich další společný znak. Je jím obsazení předních příček v žebříčku z roku 2013, který znázorňuje elektrárny, jež nejvíce znečišťují ovzduší v EU produkcí oxidu uhličitého. První místo obsadila polská elektrárna Belchatow, následující 4 místa však získaly elektrárny německé. [5] I přes to, že Německo má výrazně menší podíl získané elektřiny ze spalování uhlí, znečištěním se alespoň v roce 2013 vyrovnalo Polsku. 

Graf 1: Výroba elektřiny z OZE a z uhlí v EU, Německu, Polsku a v zemích OECD v letech 2015/2016. [6]

Jaké je skutečné zastoupení OZE v obou státech? A jaké jsou pro jejich využití geografické podmínky? Čtěte další díl seriálu, který vyjde 2.1.2019

Zdroje:

[1] EUROPEAN COMMISSION. 2050 Energy Strategy [online], 2011. [cit. 2018-09-01] Dostupné z: https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-strategy-and-energy-union/2050-energy-strategy.

[2] EUROPEAN COMMISSION. 2020 Energy Strategy [online],  2011. [cit. 2018-08-22] Dostupné z: https://ec.europa.eu/energy/en/topics/energy-strategy-and-energy-union/2020-energy-strategy.

[3] EUROSTAT. SDG 7 - Affordable and clean energy (statistical annex) [online] [cit. 2018-08-22] Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/SDG_7_-_Affordable_and_clean_energy_(statistical_annex)#Share_of_renewable_energy_in_gross_final_energy_consumption.

[4] Smlouva o fungování Evropské unie (konsolidované znění) [online], 2012. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:12012E/TXT&from=cs.

[5] PAPE, Reinhold. 2014. “Eu's Dirty Thirty”. Acid News, no. 3. Laholm, Švédsko: Trydells Tryckeri, s. 27.

[6] Srov.: INTERNATIONAL ENERGY AGENCY. Statistics – Renewables information: Overview [online], 2017. [cit. 2018-08-22] Dostupné z: http://www.iea.org/publications/freepublications/publication/RenewablesInformation2017Overview.pdf, EUROSTAT. Renewable energy statistics [online], 2018. [cit. 2018-08-22]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Renewable_energy_statistics#30.25_of_electricity_generated_come_from_renewable_sources, THE WORLD BANK. Electricity production from coal sources (% of total) [online], 2014. ]cit. 2018-08-22] Dostupné z: https://data.worldbank.org/indicator/EG.ELC.COAL.ZS.