Žďár nad Sázavou dá fotovoltaické panely na střechy pěti městských budov

Město vybralo pro fotovoltaiku především ty budovy, jejichž stav střech umožňuje instalaci panelů a zároveň je předpoklad, že se v nich co nejvíc vyrobené elektřiny také spotřebuje. "Protože to je nejefektivnější. I když dneska si tu energii už můžeme posílat i do jiných budov, tak kvůli distribučním poplatkům to potom zhoršuje ekonomiku a návratnost toho projektu," uvedl starosta.

Fotovoltaické panely budou na střechách základní školy v Komenského ulici, mateřské školy v Haškově ulici, knihovny Matěje Josefa Sychry, městského úřadu a budovy bývalé České pojišťovny, která také patří městu. V součtu vzniknou elektrárny s výkonem 297 kWp. Na jedné budově bude potřeba před osazením panelů střechu upravit. Na instalaci budou mít vybrané firmy tři měsíce.

Vedení dvacetitisícového města má v plánu dát panely i na další střechy. Ekonomika investice u nich už sice nevychází tak výhodně jako u výše zmíněných objektů, ale pořád má smysl tam s fotovoltaikou pracovat, řekl Mrkos. U chystaných elektráren zatím nebudou bateriová úložiště. Do budoucna to podle starosty s rozšiřováním fotovoltaiky a dalšími opatřeními může být jedna z variant, jak energii ukládat a využít ji pak třeba pro veřejné osvětlení.

S památkáři žďárská radnice osazování panelů řešit nemusela, protože si pro ně vybrala budovy, na které se památková ochrana nevztahuje.

Dotace na solární elektrárny má z modernizačního fondu slíbené řada obcí na Vysočině. Například Dolní Cerekev na Jihlavsku s 1200 obyvateli se letos chystá dát fotovoltaické panely na střechy pěti budov. Největší elektrárny bude mít na sportovní hale a kulturním domě.

Výkon solárních elektráren se na Vysočině zvyšuje, na rozdíl od větrných elektráren. Fotovoltaické elektrárny měly podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2023 v kraji instalovaný výkon 164,1 megawattu (MW), od roku 2021 se zvýšil o 71,1 MW, tedy o tři čtvrtiny. Výkon větrných elektráren byl v roce 2023 podle statistik 11,9 MW. V kraji zatím stojí jen u Pavlova a obcí Kámen a Věžnice. Poslední větrníky byly u Věžnic postavené v roce 2009.