Největší ruské ropné firmě Rosněfť klesl čtvrtletní zisk o více než polovinu
Čistý zisk největšího ruského producenta ropy Rosněfť v prvním čtvrtletí letošního roku klesl o více než polovinu na 170 miliard rublů (48,2 miliardy Kč). Mohly za to vysoké úrokové sazby, sankce a silnější rubl, uvedla společnost ve svém prohlášení.

Rosněfť neposkytla srovnán s loňským čistým ziskem. Loni uvedla, že čistý zisk za první čtvrtletí činil 399 miliard rublů, uvedla agentura Reuters. Společnost dodala, že její zisk se zvýšil ve srovnání s předchozím čtvrtletím, kdy činil 158 miliard rublů.
Tržby se za leden až březen proti předchozímu čtvrtletí snížily o 8,5 procenta na 2,3 bilionu rublů. Důvodem byly nižší ceny ropy v rublech. Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) mezičtvrtletně klesl o 15,5 procenta na 598 miliard rublů.
Generální ředitel Rosněfti Igor Sečin v prohlášení uvedl, že společnost ve sledovaném období fungovala v podmínkách dalšího zhoršení makroekonomického prostředí, včetně poklesu ceny ruské ropy Urals, nových sankcí a posílení rublu. Rosněfť dodala, že úrokové náklady v prvním čtvrtletí meziročně stouply 1,8krát.
Sečin, který je dlouholetým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, často kritizuje ruskou centrální banku za přísnou měnovou politiku. Hlavní úroková sazba centrální banky se od října pohybuje na úrovni 21 procent. Banka se tak snaží bojovat s trvale vysokou inflací. Sazba je nejvyšší od prvních let Putinovy vlády na přelomu tisíciletí, kdy se Rusko stále vzpamatovávalo z chaosu, který následoval po rozpadu Sovětského svazu.
Rosněfť se na celkové těžbě ropy v Rusku podílí zhruba 40 procenty. Loni firma těžila kolem čtyř milionů barelů ropy denně, což odpovídalo zhruba čtyřem procentům celosvětové produkce ropy.
Společnost také patří mezi největší plátcem daní v Rusku. Loni do ruského rozpočtu prostřednictvím daní a dalších plateb vložila více než 6,1 bilionu rublů. Příjmy z prodeje ropy jsou důležitou součástí ruského rozpočtu.
Rusko se kvůli invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Společnost Rosněfť v reakci na tyto sankce přesměrovala prodej ropy z Evropy do Číny a Indie.
Súvisiace články
Čas sa kráti. Zvýšené clá USA na oceľ a hliník vstupujú zajtra do platnosti
Po oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa vstúpia do platnosti zdvojnásobené dovozné clá USA na oceľ a hliník. V noci na st…
Ceny ropy kvůli geopolitickému napětí rostou
Ceny ropy dnes pokračují v růstu. Může za to geopolitické napětí. Navzdory mírovým jednáním v Turecku se válka na Ukrajině vyostřu…
Tisíce zamestnancov Volkswagenu v Nemecku súhlasili s ukončením pracovných zmlúv
Plán nemeckého automobilového giganta Volkswagen (VW) zrušiť 35 000 pracovných miest v Nemecku do roku 2030 napreduje, pričom viac…
Čínske obmedzenia vývozu vzácnych kovov ohrozujú produkciu áut
Čínske obmedzenia vývozu vzácnych kovov ohrozujú produkciu áut, varuje nemecký zväz VDA. Ak sa rýchlo nenájde riešenie, môže to po…
Japonská ekonomika zvládne tlak amerických dovozných ciel
Japonská ekonomika zaznamenala v 1. kvartáli tohto roka medzikvartálny pokles. Japonská ekonomika je schopná zvládnuť tlak americk…
Kalendár akcií
Nekonvenční zdroje elektrické energie
Česko-slovenské energetické fórum
Euroheat & Power Congress 2025 - největší konference o dálkovém vytápění v Evropě
NE•RS 2025
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.