ÚOHS: Sdílení elektřiny má z hlediska zakázek jiná pravidla než běžné dodávky
Sdílení komunitní elektřiny má pro obce a kraje z pohledu veřejných zakázek jiná pravidla než výběr dodavatele energie. Ve společném stanovisku o tom informoval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). Dokument, který je dostupný na webu ÚOHS, vyjasňuje pravidla pro sdílení elektřiny. ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě.
"Naším cílem je poskytnout zadavatelům právní jistotu při využívání nových možností komunitní energetiky a současně zajistit soutěžní prostředí při zadávání veřejných zakázek a transparentní nakládání s veřejnými prostředky," uvedl ke stanovisku předseda ÚOHS Petr Mlsna.
Sdílení elektřiny je v českém právu novým institutem, jeho podstatou je využívání vlastní vyrobené elektřiny, obvykle ze solárních panelů, a sdílení jejích přebytků s dalšími odběrateli. Nejde o podnikání založené na nákupu a prodeji energie.
"Z pohledu veřejného zadávání je klíčové, že pokud veřejný zadavatel získává sdílenou elektřinu za úplatu, jedná se zpravidla o veřejnou zakázku pravidelné povahy na dodávky. Uzavření takového smluvního vztahu proto podléhá pravidlům zákona o zadávání veřejných zakázek," uvedl ÚOHS.
Popsal, jak dospět k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, sdílení elektřiny a standardní dodávky elektřiny jsou posuzovány odlišně. "Zadavatelé proto při stanovení předpokládané hodnoty zakázky na sdílení elektřiny nemusí započítávat hodnotu elektřiny nakupované prostřednictvím běžné smlouvy s obchodníkem. Tento závěr reflektuje zásadní rozdíly mezi oběma režimy. Zatímco obchodník zajišťuje garantovanou, nepřetržitou dodávku elektřiny a přebírá související rizika, sdílení je založeno na využití aktuálních přebytků výroby, jejichž objem ani dostupnost nelze předem garantovat," upozornil úřad.
Metodické stanovisko ÚOHS a ministerstev řeší také situaci, kdy mezi sebou elektřinu sdílí obec nebo kraj a jeho příspěvkové organizace či městské společnosti. Takový postup není při splnění podmínek považovaný za veřejnou zakázku. Zakázkou není ani vstup obce, kraje nebo jiné veřejné instituce do energetického společenství, situace by ale byla jiná v případě, že se za využívanou elektřinu platí.
Obce dosud mohly zakládat společenství s omezením maximálně na 1000 členů s omezenou územní působností, od 1. července letošního roku mohou být členy energetického společenství bez limitů.
Súvisiace články
Slovákom hrozí zdraženie plynu. Cena na rok 2027 je spočítaná, vláda má pred voľbami na výber dve zlé možnosti
Keď Rusko v roku 2022 zaútočilo na Ukrajinu, situácia postavila do pozoru aj odberateľov energií na Slovensku. Situácia totiž prer…
Ruský trh s benzinem a naftou je podle vicepremiéra Novaka dobře zásoben
Ruský trh s benzinem a naftou je dobře zásobený a problémy se rychle řeší. Dnes to prohlásil ruský vicepremiér Alexandr Novak. Age…
Banky přestávají financovat bateriové projekty
Vydělat s baterií na českém energetickém trhu je stále těžší. Proto některé banky přestávají nová bateriová úložiště financovat a …
ČEZ neměl být nikdy privatizován, zní z SPD. Rusnok: Zestátnění jen spotřebitelům vezme peníze
Vláda chce zestátnit největšího výrobce elektrické energie v Česku ČEZ. Zdůvodňuje to kontrolou cen i posílením energetické bezpeč…
Státy EU vyrobily 45 pct. elektřiny z obnovitelných zdrojů, Česko je poslední
V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To předsta…
Kalendár akcií
Konference Energetika 2026
Jesenná konferencia SPNZ 2026
Dny kogenerace 2026
PRO-ENERGY CON 2026
ENERGY-HUB je moderná nezávislá platforma pre priebežné zdieľanie spravodajstva a analytických článkov z energetického sektora. V rámci nášho portfólia ponúkame monitoring českej, slovenskej aj zahraničnej tlače.