U Ománu je velká ropná skvrna, příčinou je únik z tankeru ruské stínové flotily

Posádka tankeru Caroline Bezengi nahlásila potíže již 8. června, když se plavidlo nacházelo poblíž jemenského přístavu Mukallá, uvedly dva zdroje z komunity zabývající se námořní bezpečností, podle kterých na palubě došlo k výbuchu.

Společnost Vanguard zabývající se námořní bezpečností minulý týden uvedla, že tanker poškodily tři výbuchy neznámého původu, načež do plavidla vnikla voda, což vyřadilo z provozu motor a kormidlo.

Skvrna se rozprostírá v oblasti mezi ománskými Halláníjskými ostrovy v Arabském moři a pobřežím provincie Zufár. V některých místech je skvrna vzdálena pouhých sedm kilometrů od břehů pevninské části Ománu. Úřady vycházejí mimo jiné z nejnovějších satelitních snímků.

Přestože nevládní organizace Greenpeace a PAX o skvrně informovaly již koncem minulého týdne, ománské úřady se k rozsahu ekologické katastrofy podle Reuters vyjádřily dnes poprvé.

Podle analýzy agentury založené na satelitních snímcích a informacích odborníků na námořní dopravu únik ropy z 274 metrů dlouhého tankeru pokračoval i na konci července.

Plavidlo naposledy vyslalo identifikační signál 11. června, když bylo stále u jemenských břehů. Agentura AFP dříve uvedla, že tanker 11. května naložil milion barelů ropy v ruském terminálu Šescharis v černomořském přístavu Novorossijsk v Krasnodarském kraji.

Řada odborníků pravidelně varuje před rizikem úniku ropy z některého z plavidel ruské stínové flotily, kterou tvoří často zastaralé ropné tankery. Rusko je využívá k obcházení západních sankcí uvalených v souvislosti s agresí proti Ukrajině a k vývozu ropy.

Omán v roce 2025 vyhlásil kolem Halláníjských ostrovů přírodní rezervaci. Toto souostroví je klenotem mořské biodiverzity s křišťálovým mořem a nedotčenými korálovými útesy. Slouží jako hnízdiště mořských želv i ptáků či jako útočiště ohrožených mořských savců včetně izolované populace keporkaků z Arabského moře, sdělila agentuře AFP Nina Noelleová z organizace Greenpeace.