Problémem budoucích chytrých měst nejsou technologie, ale změna v myšlení jejich obyvatel

(ilustrační obrázek)

Pojem „chytré město“ se dnes skloňuje ve všech pádech. Nejčastěji se hovoří o mobilitě, chytrých parkovacích řešeních, veřejné dopravě, internetu věcí či sdílené ekonomice. Stejně důležitou součástí chytrého města jsou však inteligentní zelené budovy – téma, které zůstává neprávem opomíjeno. Proto Česká rada pro šetrné budovy (ve spolupráci s Velvyslanectvím Nizozemského království a Nizozemsko-českou obchodní komorou) uspořádala akci z cyklu Green Building Club. Na ní své zkušenosti se zástupci Prahy sdílela Annelies van der Stoep z Amsterodamu, který patří k evropským průkopníkům chytrých měst. K tomu, aby mohly být vize chytrých měst postupně naplňovány, je podle účastníků panelových diskusí mnohem podstatnější změnit myšlení lidí, než pouze inovativně aplikovat nejmodernější technologie.

Obr: Annelies van der Stoep představuje projekt City-zen v Amsterodamu.

 

Inspirace z Amsterodamu

Annelies van der Stoep zodpovídá za koncept Smart City v Ekonomické radě města Amsterodam a koordinuje zde také projekt City-zen, financovaný z fondů EU a směřující k nulové uhlíkové stopě města. Do tohoto projektu se vedle Amsterodamu zapojil také francouzský Grenoble. „Aktivit v rámci projektu je řada, protože je do něj zapojeno 25 partnerů z 5 evropských zemí. Jsou mezi nimi zástupci průmyslu, operátoři sítí, firmy působící na trhu bydlení, municipality i výzkumné instituce. City-zen řeší mimo jiné aplikace chytrých řešení do stávajících budov, vytváření inteligentních sítí i sběr dat a monitoring, díky němuž můžeme dělat kroky, vedoucí k postupným změnám společenského chování a vylepšování technických řešení,“ uvedla Annelies van der Stoep. „Jako konkrétní příklady lze uvést využití chladu z pitné vody k ochlazování veřejného prostoru ve městech, využití tepla z kanalizace k vytápění budov, inovativní hybridní tepelná čerpadla k vytápění domácností namísto fosilních paliv či ukládání elektrické energie, získané během dne, v domácích bateriích a prostřednictvím systému Vehicle2Grid. Celý projekt City-zen, který je naplánovaný na 5 let, jsme zahájili v roce 2014. Po důkladných přípravách letos uvádíme všechna chytrá řešení do života. Neméně důležité bude pro nás v příštích dvou letech zanalyzovat výsledky, abychom jejich prostřednictvím dokázali přesvědčit širokou veřejnost, že chytrá řešení jsou cestou k další prosperitě a lepšímu životu,“ vysvětluje Annelies van der Stoep.



Zapojme obyvatele měst

Představitelé Prahy Vladimír Zadina, člen představenstva městské společnosti Operátor ICT zodpovědný za koncept Smart Prague, a Tomáš Lapáček, ředitel sekce strategií a politik na IPR Praha, se se zástupkyní Amsterodamu shodli, že pro rozvoj chytrých měst nejsou zásadní překážkou technologie, ale spíše postupná změna v myšlení lidí. „Stejně jako Amsterodam považujeme za prioritní úkol, abychom do vytváření chytrého města dokázali díky atraktivnímu obsahu i formě zapojit co nejvíc Pražanů. V rámci Smart Prague proto vyzýváme občany, aby se aktivně zapojili do jejího rozvoje, například sdílením svých námětů na inovace. Ve spolupráci se širokou veřejností, univerzitami, technologickými start-upy a komerčními firmami vytváříme vizi udržitelného rozvoje Prahy pro období do roku 2030,“ upřesňuje Vladimír Zadina. „Jednotlivými kroky ale vizi můžeme začít naplňovat už teď. Jedním z pilotních projektů chytrého města je Smíchov City – prostor bývalého nákladového nádraží, kde vzniká nová městská čtvrť. Do jejího vytváření se vedle komerčního developera Sekyra Group a veřejné správy zapojují právě i zájemci z řad pražských obyvatel,“ doplnil Tomáš Lapáček. „Na portálu Amsterodam Smart City je k dispozici interaktivní mapa chytrého města, kde se každý zájemce může inspirovat, pokládat otázky či nabízet náměty a řešení. Komunita, která se do projektu zapojila, má nyní okolo 2 700 členů a portál navštěvuje 12 000 uživatelů za měsíc,“ dodala Annelies van der Stoep.

 

Česká rada pro šetrné budovy může pomoci s renovací pražských budov

„Součástí platformy Smart Prague jsou i budovy, které nebudou zatěžovat životní prostředí. Praha vytipovala zhruba 1 500 budov ve vlastnictví města, které čeká renovace. Díky tomu se – stejně jako v Amsterodamu či v Grenoblu – významně sníží emise škodlivého oxidu uhličitého (CO2). Právě v tomto oboru může být velmi užitečná spolupráce hlavního města s Českou radou pro šetrné budovy, jejíž téměř 70 členských společností z celého hodnotového řetězce stavebnictví má se šetrnou výstavbou a snižováním energetické náročnosti budov dlouholeté zkušenosti a know-how. Díky tomu může poskytovat konzultace k inovativním technologiím, progresivním materiálům, energetickému managementu i chytrým projekčním řešením,“ řekla Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.

 

Klíčem k rozvoji chytrého města jsou data

Pro fungování chytrého města je klíčový nejen sběr dat a informací, ale především jejich následné vyhodnocení a využívání ku prospěchu městských obyvatel. „Strategicky důležitou součástí chytrého města je práce s daty. Proto připravujeme jednotnou datovou platformu, kterou spustíme koncem letošního roku. Očekáváme od ní efektivnější řízení klíčových oblastí v infrastruktuře města, úsporu nákladů a především zvýšení komfortu obyvatel Prahy a jejích návštěvníků,“ uvedl Vladimír Zadina.

Účastníci diskuse se shodli, že získat tzv. „Big Data“ je pouze prvním krokem. Mnohem náročnější je chytrá data využívat, vyhodnocovat je a interpretovat občanům i firmám. A především si na jejich základě ujasňovat priority a rozvíjet chytrá řešení a projekty, které budou Praze šité na míru. „Naším cílem je, aby práce s daty byla jednoduchá a uživatelsky komfortní. Proto se chystáme konzultovat s komerčními společnostmi, jaká data a formu jejich prezentace preferují,“ dodal Tomáš Lapáček. „Při přípravě dlouhodobé koncepce Smart Prague i při realizaci jednotlivých projektů myslíme primárně na zvyšování komfortu života v Praze a také na další rozvoj města,“ uzavírá Vladimír Zadina.

 

Specifika rozvoje jednotlivých chytrých měst: ekonomika, politika i legislativa

Jsou základní principy chytrého města všeobecně aplikovatelné? Účastníci panelových diskusí se shodli, že v zásadě ano, ale vždy je třeba respektovat místní specifika včetně mentality obyvatel. Podle Annelies van der Stoep je třeba vzít v úvahu i ekonomicko-politické souvislosti. Pokud například země disponuje nalezišti zemního plynu, je mnohem těžší přechod od fosilních paliv k ekologicky šetrnějšímu vytápění prostřednictvím tzv. čisté energie – slunce, větru, biomasy či geotermálních vrtů (jako příklad lze uvést právě Amsterodam a celé Nizozemsko, kterému v těžbě zemního plynu patří 6. příčka). Rovněž legislativa příslušné země může zavádění chytrých řešení zkomplikovat. Jako příklad uvedli zástupci Prahy historické dědictví hlavního města. Exteriéry domů v Pražské památkové rezervaci je třeba zachovat pro další generace. Znamená to mimo jiné, že jejich střechy nemohou být osazeny solárními panely. „I památkově chráněné objekty ale mohou využívat některá chytrá řešení: od ekologického hospodaření s vodou přes nakládání s odpady až po moderní technologie,“ doplňuje Simona Kalvoda.

 

Chytrý hotel jako dějiště akce

Dějištěm akce byl kromě Velvyslanectví Nizozemského království také hotel Mosaic House, který nebyl vybrán náhodou. Budova se totiž může pochlubit českým prvenstvím v recyklaci šedé vody a rekuperací tepla, solárními panely na zelené střeše, pokoji s automatickou klimatizací (založenou na obsazenosti), energeticky efektivním osvětlením a řadou dalších chytrých řešení. To je důvodem, proč hotel získal certifikaci BREEAM In-Use Excellent.

 

Více informací o projektu city-zen v chytrých městech Amsterodam a Grenoble

 

Očekávané přínosy

  • redukce škodlivého oxidu uhličitého (CO2) o 59 000 tun ročně
  • 90 000 m2 renovovaných rezidenčních budov
  • 10 000 domácností, napojených na chytrou síť Smart Grid

 

Amsterodam

  • 850 000 solárních panelů ve městě → jeden panel na každého občana! (solární panely jsou např. i na hausbótech, které jsou častým domovem pro místní obyvatele)
  • do roku 2023 bude celkem 100 000 domácností renovováno na nízkoenergetické a bude CO2 neutrální 

 

Čtvrť The Nieuw West aspiruje na to, aby měla nulovou uhlíkovou stopu. Podniká mj. následující kroky:

  • další vylepšování energetické sítě: 10 000 domácností napojeno na „chytrou síť“. Rezidenti tak získají větší kontrolu nad spotřebou energie.
  • aplikace chytrých řešení do stávajících budov: chytrá řešení v 700-900 stávajících budovách, cílem je snížení škodlivého oxidu uhličitého (CO2) o 3 000 tun ročně
  • zlepšování a rozšiřování sítě chytrého vytápění a chlazení: začlenění solárních topných systémů o vysoké teplotě do stávajících sítí vytápění a také rozvoj systému chlazení ve čtvrti využitím recyklované povrchové vody bude znamenat snížení CO2 o 4 500 tun ročně

 

Grenoble

Ve vybraných pilotních čtvrtích podniká město mj. následující kroky:

  • monitorování toku energií a vody a následné úspory: cílem je monitorovat veškeré toky energií a spotřebu vody, na základě čehož bude možné dosahovat úspor
  • aplikace chytrých řešení v soukromých spoluvlastněných budovách a také v budovách, poskytujících sociální bydlení: chytrá řešení s využitím francouzského standardu Effinergie BBC Renovation, řešícího úspory energií, povedou ke snížení CO2 o 9 600 tun ročně
  • optimalizace sítě vytápění: zavedení nízkotlakých systémů vytápění v kombinaci se solární výrobou tepla (připojenou na síť vytápění) spolu s inteligentním systémem kontroly umožní snížit emise CO2 o 1 300 tun ročně. 

 

Poznámka pro editory:

Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) spojuje společnosti a organizace z celého hodnotového řetězce oboru šetrného stavebnictví: od projektantů, architektů přes dodavatele materiálů a technologií až po stavební firmy a developery. Její misí je podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Cílem je vytvořit zdravé, prosperující, ekologické a společensky ohleduplné prostředí, zvyšující kvalitu života. CZGBC je od svého vzniku v roce 2009 členem celosvětové zaštiťující organizace Světové rady pro šetrné budovy (World Green Building Council), sdružující přes 70 zemí. CZGBC má v současné době téměř 70 členů.

Pro více informací klikněte ZDE

15. 12. 2017 14. 12. 2017

Zprávy z oboru

Soud: Ikata 3 musí být znovu odstavena

Ve středu tohoto týdne zrušil vrchní soud v japonské Hirošimě rozhodnutí soudu nižší instance, které ponechávalo v provozu třetí blok jaderné elektrárny Ikata. Elektrárna…
  • 15. 12. 2017
  • 08:10

V Třebíči se u „kulatého stolu“ diskutovalo o výstavbě nového jaderného bloku

Dne 12. prosince 2017 se ve společenských prostorách třebíčského hotelu ATOM uskutečnil „Kulatý stůl se společností ATMEA“. Hlavním tématem byla výstavba 5. bloku JE…
  • 14. 12. 2017
  • 18:30

Bulharsko schválilo prodej uhelné elektrárny Varna Skupiny ČEZ

Bulharský antimonopolní úřad povolil společnosti SIGDA, že může od české elektrárenské společnosti ČEZ koupit bulharskou černouhelnou elektrárnu Varna. Informovala o tom…
  • 14. 12. 2017
  • 18:00

ČEZ se daří lákat nové zaměstnance, společnost již překonala loňský náborový rekord

Přes 1 600 pracovníků si od ledna do začátku prosince zapsalo Skupinu ČEZ jako svého nového zaměstnavatele. Nábor zaměstnanců v Česku se společnosti daří, již nyní…
  • 14. 12. 2017
  • 16:20

Onshore větrné parky zažívají v Británii krušné časy

Téměř 7MW větrný park společnosti Ecotricity by mohl být na určitý čas poslední novou pevninskou větrnou elektrárnou ve Velké Británii. Větrný park se nachází u městečka…
  • 14. 12. 2017
  • 14:45

Křetínského EPH získá většinu ve druhé největší elektrárně v Maďarsku

Konsorcium zahrnující českou společnost Energetický a průmyslový holding (EPH) koupí od německých společností RWE a EnBW jejich podíly ve druhé největší elektrárně v…
  • 14. 12. 2017
  • 14:25

Veletrh MODERNÍ VYTÁPĚNÍ 2018 se bude konat na Výstavišti Praha – Holešovice

Nehledě na tolik diskutované změny klimatu, je většina z nás přesvědčena, že složenky za topení a energie obecně budou i nadále chodit s železnou pravidelností. I přes…
  • 14. 12. 2017
  • 14:20

Tepelná čerpadla a zima

U tepelných čerpadel typu monoblok se lidé často obávají snadného zamrzání při výpadcích elektřiny během zimních mrazů. Tyto obavy mají sice racionální základ, protože…
  • 14. 12. 2017
  • 14:20
starší novinky