ENERGO-PRO: Přehled investic z poslední doby

(ilustrační obrázek)

Česká ekonomika již nějakou dobu nebývale roste. Pociťují to i tuzemské energetické firmy a obchodují jako o život. Abyste se v investiční smršti posledních let lépe orientovali, přináší náš web sérii několika článků o transakcích nejvýznamnějších tuzemských hráčů. Dalším, na koho se zaměříme, je hydroenergetická skupina ENERGO-PRO miliardáře Jaromíra Tesaře. Ta, ačkoli v Česku mnoho aktiv nemá, se stává čím dál zvučnějším jménem na Blízkém východě, ale také v Evropě

 

Tesař se domácímu trhu spíše vyhýbá

Dříve Češi projektovali elektrárny po celém světě, to však už dlouho neplatí. Tuzemské firmy se totiž většinou specializovaly na uhelný průmysl, který kvůli boji proti klimatickým změnám upadá. Za poslední roky se však objevil nový hráč, který investuje do hydroenergetiky. Nese jméno ENERGO-PRO a vlastní ho jediný člověk – podnikatel Jaromír Tesař.

Dlouhou dobu se aktivity společnosti soustředily spíše na domácí trh. Do února roku 2016 vlastnil čtvrtinu firmy Tesařův bývalý obchodní partner Jiří Krušina. Po byznysovém „rozchodu“ menšinovému společníkovi připadlo 11 ze 13 českých vodních elektráren, zbytek spolu se zahraničními aktivy dostal Tesař a domácí trh ho v podstatě přestal zajímat.

Základy spanilé investiční jízdy posledních let však ENERGO-PRO položilo již v březnu roku 2014. Tehdy firma koupila za více než 20 milionů eur slovinského výrobce vodních turbín Litostroj Power. S ním Tesař získal kromě samotné výroby turbín také rozjednané zakázky v Indii, Íránu či Kanadě, které měl v plánu dokončit, a českou společnost ČKD Blansko Engineering, která Litostroji patřila.

 

Turecko sází na hydroenergetiku, ENERGO-PRO cítí příležitost

A právě díky know-how strojírenského kolosu dosáhl Tesař na své největší zakázky v Turecku. Tamní vláda totiž za účelem podpory domácího průmyslu nabízí firmám lepší výkupní ceny za předpokladu, že použijí technologie vyrobené v přímo v zemi. Tesař se proto rozhodl, že v průmyslové části Ankary postaví za zhruba 190 milionů korun továrnu na výrobu vodních turbín. Její stavba začala na jaře roku 2016, hotová by měla být v příštích několika měsících.

V srpnu roku 2016 tedy ENERGO-PRO podepsalo s tureckou bankou Akbank dohodu o spolufinancování přehrady a vodní elektrárny Karakurt v severovýchodní části země. Projekt za 5,8 miliardy korun s výkonem 350 GWh ročně uvedou do provozu roku 2019. Zatím to dle Tesařových prohlášení vypadá, že vše stihne v termínu.

Dalším velkým projektem je dostavba největší soukromé přehrady a elektrárny v celé zemi, jejíž budování před více než rokem původní majitel přerušil. Nádrž nese jméno Alpaslan a Tesař jí koupil od německých a tureckých investorů za 5,9 miliardy korun v květnu tohoto roku s tím, že ji uvede do provozu během tří let. Ročně má vyrobit 860 GWh elektřiny.

Firma se veze na vlně tureckého hospodářského vzestupu posledních let, který doprovází zvýšená poptávka po elektřině. Vodní elektrárny mají navíc díky hornatému povrchu v zemi obrovský potenciál, což ENERGO-PRO správně odhadlo. Turecký režim nádrže také používá jako mocenský nástroj ve svém regionu. Reguluje, kolik vody poteče řekami Eufrat a Tygris k jeho jižním sousedům Iráku a Sýrii. Pro tamní vládu je tedy Tesař kvůli know-how na výrobu turbín ideálním partnerem.

 

Slovinské turbíny putují do celého světa

V příštích letech však začnou fungovat turbíny vyrobené skupinou ENERGO-PRO i jinde. Zakázku za více než 400 milionů korun získala firma v Íránu. Tam se po uvolnění sankcí ze strany EU na začátku roku 2016 objevil nový trh a Tesař ho neváhá využít. Litostroj pro blízkovýchodní stát vyrobí dvě turbíny, každou s instalovaným výkonem 51 MW. Vyrábět elektřinu by mely začít do roka.

Dvě turbíny za více než 130 milionů korun poputují také do Indie, jedna za 70 milionů do Jižní Koreje. Další dodá za více než 100 milionů korun do Švédska. Všechny tyto smlouvy společnost dokázala uzavřít od ledna do dubna roku 2017. Tesař to tedy zjevně s mezinárodní expanzí myslí smrtelně vážně.

Ačkoli se společnost specializuje spíše na zahraniční trh, aktivní je i v Česku. ČKD Blansko Engineering, která pod koncern spadá, v letošním únoru získala zakázku v hodnotě 145 miliónu korun na rekonstrukci vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku. Součástky vyrobí slovinský Litostroj.

 

Tesař dodává elektřinu skoro celé Gruzii

Český miliardář hned v září roku 2017 oznámil další investice, a to v zakavkazské Gruzii. Za 200 milionů korun koupil distribuční společnost Kakheti Energy Distribution, díky čemuž nyní zásobuje elektřinou 85 % povrchu země a 1,2 milionu jejích obyvatel. Litevského vlastníka Achemos Grupe k prodeji donutila zastaralá infrastruktura s pětinovými ztrátami energie, na jejíž modernizaci neměl peníze. ENERGO-PRO proto musí do sítě investovat dalších 200 milionů korun.

Společnost na tamní trh vstoupila již v roce 2007. Vedle distribuční soustavy provozuje patnáct vodních elektráren s výkonem 482 MW a jednu plynovou elektrárnu. Pokrývá pětinu spotřeby země. Rozšíření gruzínských aktivit se přitom dá považovat za překvapení, neboť ještě v létě roku 2015 Tesař mluvil spíše o jejich omezení.

 

V Bulharsku firmu potkaly stejné trable jako ČEZ

Jak to tak bývá, ani ohledně zahraničních investic ENEGRO-PRO není vše růžové. Obchody v Bulharsku totiž skončily mezinárodní arbitráží. Kauza, známá v Česku především kvůli ČEZu, má kořeny v roce 2013. Tehdy Bulhaři protestovali v ulicích proti vzrůstající ceně elektřiny, což mělo za následek pád vlády. Na základě toho tamní regulační úřad stanovil velice nízké ceny elektřiny a antimonopolní úřad dal ENERGU-PRO i ČEZu pokutu za zneužití dominantního postavení na trhu.

I přes tyto problémy se společnost rozhodla svá aktiva v zemi rozšířit. Příležitost přitom Tesař vycítil právě v odchodu českého polostátního kolosu. Za distribuční společnost, kterou v zemi ČEZ vlastnil, v září roku 2017 Tesař nabídl více než 300 milionů eur. Více sice na začátku listopadu chtěla dát neznámá indická firma Future Energy, o prodeji však stále není definitivně rozhodnuto. ENERGO-PRO nyní vlastní v Bulharsku 14 vodních elektráren a na severovýchodě země distribuuje elektřinu.

 

ENERGO-PRO dluží, kam se podívá. Splácí však vzorně

Objem investic, a hlavně úspěch při plnění zakázek se samozřejmě promítá do zisků společnosti. Expanze skupiny se logicky neobešla bez úvěrů. ENERGO-PRO dluží více než 12 miliard eur České exportní bance, PPF bance nebo například kyperské společnosti Indoverse (Czech) Coal Investments vlastněné Pavlem Tykačem. Čistý zisk za rok 2016 dosáhl 1,33 miliardy korun po předloňské ztrátě 270 milionů. Agentura Fitch ho za to odměnila udělením ratingu BB se stabilním výhledem. Dle vlastních slov se majitel nyní soustředí na dokončení stávajících projektů a další expanzi zatím neplánuje.

Pro více informací klikněte ZDE

Související články

zpět na přehled zpráv

18. 01. 2018 17. 01. 2018

Zprávy z oboru

Vývoz zemního plynu z USA stále roste, loni poprvé po 60 letech zřejmě převýšil jeho dovoz

Spojené státy americké mají nakročeno stát se za minulý rok čistým vývozcem zemního plynu, a to poprvé od roku 1957. Podle předběžných dat americké vládní agentury U.S.…
  • 18. 01. 2018
  • 15:56

INFORMACE Z JE TEMELÍN 12 / 2018

První blok je v plánované odstávce pro výměnu paliva. Druhý blok je v provozu na plánovaném výkonu. Pomocné systémy elektrárny pracují podle provozní potřeby bloků.
  • 18. 01. 2018
  • 15:21

Ukrajina letos po dvouleté přestávce obnoví nákup plynu z Ruska

Uvedl to dnes generální ředitel ukrajinského státního plynárenského podniku Naftogaz Andrij Kobolev. Verdikt arbitrážního soudu ale obě strany interpretují odlišně.
  • 18. 01. 2018
  • 15:21

Europoslanci vykládají rozdílně změny v energetické politice EU

Zcela opačně si někteří čeští europoslanci vykládají důsledky dnešního hlasování Evropského parlamentu o energetickém balíčku, které má zvýšit tlak na energetickou účinnost…
  • 18. 01. 2018
  • 15:21

Ekologické organizace vítají rozhodnutí vlády nepřipojit se k žalobě Polsko vs. čisté ovzduší EU

Vláda právě rozhodla o tom, že se Česká republika nepřipojí ke kontroverzní žalobě Polska proti novým evropským emisním limitů, které mají zlepšit ovzduší a chránit naše zdraví.
  • 18. 01. 2018
  • 15:21

Eurokomise chce do roku 2030 v EU jen recyklovatelné plasty

Do roku 2030 by měly být v Evropské unii všechny plasty recyklovatelné, navrhuje Evropská komise. Ve své dnes představené strategii týkající se plastů také navrhuje…
  • 18. 01. 2018
  • 15:21

Za únikem citlivých dat bývá také osobní msta

Banky, operátoři a další firmy disponující citlivými údaji mohou mít sebelepší zabezpečovací programy a procesy, a stejně čas od času dojde k úniku a zneužití dat.
  • 18. 01. 2018
  • 15:21
starší novinky