Reuters: Katar patří mezi největší ekonomické oběti konfliktu na Blízkém východě

Katar kvůli propadu prodeje plynu přišel o 24 miliard USD (495 miliard Kč). To na základě údajů z roku 2025 odpovídá jeho celkovým příjmům za pět měsíců.

Zatímco sousedním zemím z Perského zálivu se podařilo tajně vyvézt ropu Hormuzským průlivem, Katar podle údajů analytické společnosti ICIS vyvezl jen 18 nákladů LNG. Ve stejném období loni to bylo 509 nákladů. Dva katarské tankery pak byly napadeny.

Před konfliktem se Katar na celosvětových denních dodávkách LNG podílel zhruba pětinou, část výpadku dodávek z Kataru nahradily Spojené státy. Zásoby plynu v Evropě přesto klesly na rekordní minimum pro toto roční období. To vystavuje kontinent riziku možného prudkého růstu cen plynu v případě, že letošní zima bude chladná.

Od vypuknutí války se také vlády zemí v Evropě a v Asii snaží urychlit rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, aby snížily závislost na dovozu fosilních paliv. Výroba energie z obnovitelných zdrojů po celém světě tak prudce stoupá a Mezinárodní agentura pro energii (IEA) očekává, že se obnovitelné zdroje letos poprvé stanou hlavním zdrojem elektřiny. Vzhledem k tomu, že obnovitelné zdroje stále nedokážou zaručit nepřetržitou dodávku elektřiny, očekává se také růst výroby elektřiny z uhlí. Podle prognóz IEA by produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů mohla vykázat růst o 8,5 procenta a z uhlí o 1,4 procenta.

Největší dopad omezení dodávek ropy a plynu přes Hormuzský průliv pocítily asijské ekonomiky, které jsou na těchto dodávkách nejvíce závislé. Čína výrazně zvýšila výrobu elektřiny ze solárních zdrojů, zatímco Indie, Vietnam a Jižní Korea více využívají uhlí. Vietnam navíc v červenci uvedl, že zvažuje výstavbu dalších uhelných elektráren, přestože se na klimatickém summitu OSN v roce 2021 zavázal nové uhelné elektrárny po roce 2030 nestavět.

Většina světové ropy se spotřebuje v dopravě, tedy v osobních a nákladních autech, lodích a letadlech. Válka sice poptávku po ropě nezničila, ale zvrátila očekávaný růst. Vyšší ceny, menší zájem o leteckou dopravu, slabší spotřeba v Číně a rychlejší rozšiřování elektromobilů znamenají, že svět nyní pravděpodobně spotřebovává méně ropy v dopravě, než se před válkou očekávalo.

Dokud zůstane Hormuzský průliv uzavřený, lze očekávat, že vysoké ceny ropy a plynu přetrvají, což může země motivovat k investicím do levnějších domácích obnovitelných zdrojů a ke snížení závislosti na kolísavých cenách paliv. Přechod k čistší energetice ale není podle odborníků samozřejmý, protože vysoké úrokové sazby zdražují rozsáhlé počáteční investice do obnovitelných zdrojů a elektrických sítí. V letech 2026 až 2030 se očekává také výrazný růst dodávek LNG z USA. Levnější LNG by podle analytiků mohl snížit motivaci asijských dovozců k trvalému odklonu od plynu.